Než budete pokračovat ve výukovém programu, seznamte se s rozdíly mezi prostředím modelování sestavy a prostředím dynamické simulace.
Ačkoli obě prostředí souvisí s vytvářením mechanismů, existují mezi prostředím dynamické simulace a prostředím sestavy některé zásadní rozdíly. Základní rozdíl se týká stupňů volnosti a způsobů jejich řízení.
V prostředí sestavy mají komponenty bez omezení a uvolněné komponenty šest stupňů volnosti.
Stupně volnosti omezíte přidáním vazeb. Přidáte-li například jednu vazbu stejný směr mezi tuto součást a jednu z jejích kanonických rovin, budou odebrány 3 stupně volnosti.
V dynamické simulaci mají komponenty bez omezení a uvolněné komponenty nula stupňů volnosti a v simulaci se nepohybují. Stupně volnosti lze vytvořit přidáním spojů. Po aktivaci dynamické simulace získají komponenty s vazbami pro ti sobě tyto spoje automaticky.
Záměrem Dynamické simulace nebo prostředí sestavy je postavit funkční mechanismus. Dynamická simulace přidává do funkčního mechanismu skutečné účinky různých druhů zátěží s cílem vytvořit věrohodný kinematický řetězec.