O uspořádání souborů

Výchozí struktura složek aplikačních a podpůrných souborů je navržena za účelem efektivního uspořádání těchto souborů do logických skupin.

Pokud výchozí uspořádání aplikačních a podpůrných souborů nevyhovuje vašim potřebám, můžete je změnit. Některé aplikace však hledají určité soubory ve specifických umístěních, proto si raději ověřte, zda vaše úpravy nebudou v konfliktu s požadavky těchto aplikací. Pokud není zadána úplná cesta (včetně jednotky a složky), bude moci aplikace najít pouze soubory, které se nachází v umístěních určených vyhledávacími cestami knihoven.

K určení místa uložení místních a cestovních upravitelných souborů odkazuje aplikace na profil uživatele operačního systému. K umístěním místních a cestovních složek lze získat přístup pomocí následujících systémových proměnných:

(Pouze Windows) Počínaje aplikací AutoCAD 2013 SP1 jsou rezervované soubory acad<verze>.lsp a acad<verze>doc.lsp a jejich pozdější verze načítány pouze z výchozích instalačních složek produktu. Zástupný symbol <verze> může představovat například označení 2013 pro aplikaci AutoCAD 2013 a produkty založené na aplikaci AutoCAD 2013. V závislosti na nastavení systémové proměnné SECURELOAD určuje systémová proměnná TRUSTEDPATHS složky, odkud mohou aplikace AutoCAD a produkty založené na aplikaci AutoCAD načítat a spouštět další soubory, které obsahují kód.

Následující ukázkový kód jazyka AutoLISP definuje příkaz CUSTFILES a otevře Průzkumníka Windows® nebo Průzkumníka souborů v umístění, kde byly instalovány cestovní upravitelné soubory.

Poznámka: Příkaz SYSTÉM je k dispozici pouze v systému Windows. Jazyk AutoLISP není dostupný v aplikaci AutoCAD LT. 
(defun c:custfiles ()
  (command "shell" 
    (strcat "explorer \"" (getvar "roamablerootprefix") "\"")
  )
 (princ)
)

Vyhledávací cesta knihovny

Vyhledávací cesta knihovny určuje, kde program hledá soubory v případě, že neurčíte celou vyhledávací cestu, a to následujícím způsobem:

Podle aktuálního prostředí mohou být dvě nebo více složek stejné.

Jestliže soubor není v této vyhledávací cestě, je nutné zadat cestu i název souboru, jinak jej aplikace nenajde. Pokud například chcete do aktuálního výkresu vložit soubor part5.dwg, který není v umístění určeném vyhledávací cestou knihovny, je nutné zadat úplnou cestu nebo relativní cestu vzhledem k platné cestě ve vyhledávací cestě knihovny. Zde je relativní cesta:

Příkaz: -vlož

Zadejte jméno bloku nebo [?]: /files2/olddwgs/část5

Jestliže aplikace výkres v zadaném umístění najde, zobrazí se další výzvy k dokončení příkazu -VLOŽ.

Struktura složek

Aplikace používá složky a podsložky uspořádané do stromové struktury. Doplňkové soubory, například aplikace v jazyce AutoLISP (nejsou k dispozici v aplikaci AutoCAD LT), soubory uživatelských úprav nebo aplikace jiných výrobců, je doporučeno ukládat odděleně od nainstalovaných aplikačních a podpůrných souborů. Tím usnadníte sledování možných konfliktů a upgradů každé aplikace bez vlivu na ostatní.

Výchozí umístění aplikace je ve složce Program Files v systému Windows a Applications v systému Mac OS. Můžete vytvořit novou složku na stejné úrovni (například /AcadApps) a uložit vlastní aplikace, soubory uživatelských úprav a další aplikace od jiných výrobců do podsložek na další úrovni. Jestliže chcete používat více výkresových složek (pro soubory různých zakázek), můžete vytvořit složku (například /AcadJobs) s podsložkami pro každou zakázku.

Postup hledání příkazu

Zadáte-li příkaz, aplikace v řadě kroků vyhodnotí platnost názvu příkazu. Příkaz může být:

Poznámka: Aplikace AutoLISP, ObjectARX a aplikace prostředí Managed .NET nejsou podporovány v aplikaci AutoCAD LT. Aplikace prostředí Managed .NET nejsou podporovány v systému Mac OS.

Příkaz můžete zadat na příkazovém řádku nebo jej spustit z uživatelského rozhraní. Příkazy lze spustit také pomocí souboru skriptu nebo aplikace AutoLISP, ObjectARX či aplikace prostředí Managed .NET.

Následující seznam popisuje pořadí hledání používané při ověření platnosti příkazu.

  1. Jestliže je zadán prázdný vstup (mezera nebo Enter), použije aplikace název naposledy použitého příkazu. Výchozím příkazem je RADA.
  2. Název příkazu je kontrolován podle seznamu vestavěných příkazů. Jestliže je příkaz v seznamu a nezačíná tečkou (.), zkontroluje aplikace příkaz podle seznamu nedefinovaných příkazů. Pokud příkaz není definován, hledání pokračuje. V opačném případě je příkaz spuštěn (nezabrání-li tomu jiný důvod). Spuštění příkazu transparentně nebo v režimu perspektivy nemusí být úspěšné.
  3. Název příkazu je kontrolován podle názvů příkazů definovaných ovladačem zařízení a potom podle názvů definovaných ovladačem zobrazení.
  4. Názvy příkazů se kontrolují podle seznamu externích příkazů definovaných v souboru parametrů programu. Jestliže název příkazu odpovídá definovanému externímu příkazu, příkaz se spustí a hledání je dokončeno.
  5. Příkaz je kontrolován podle seznamu příkazů definovaných aplikacemi AutoLISP, ObjectARX a aplikacemi prostředí Managed .NET. V tomto bodě je načten automaticky načítaný příkaz. (není k dispozici v aplikaci AutoCAD LT)
  6. Aplikace zkontroluje název příkazu podle seznamu systémových proměnných. Jestliže je název příkazu v seznamu, je proveden příkaz SYSPAR, přičemž zadání použije jako název proměnné.
  7. Jestliže název příkazu odpovídá zkratce příkazu, názvu automatické opravy nebo synonymu, které jsou definovány v přidružených souborech parametrů aplikace, je použit rozbalený název příkazu a proces vyhledávání začne znovu v seznamu vestavěných příkazů.
  8. Jestliže předcházející kroky selžou, hledání se ukončí upozorněním na neplatné názvy příkazu.

Související pojmy

Související úlohy

Související odkazy