Obecná síť je v souboru DXF reprezentována jako varianta entity křivky (lomené čáry). Záhlaví křivky je identifikováno jako úvod obecné sítě na základě přítomnosti 64 bitů ve skupině příznaků křivky (70). Skupina 71 určuje počet vrcholů v síti a skupina 72 určuje počet ploch. I když jsou tyto počty správné pro všechny sítě vytvořené pomocí příkazu OBSÍŤ, není v aplikacích vyžadováno umístění správných hodnot do těchto polí. Po záhlaví křivky následuje série entit vrcholů, které určují souřadnice vrcholu, po kterých následují plochy tvořící síť.
Struktura entity aplikace AutoCAD stanoví omezení pro počet vrcholů, které mohou být specifikovány u dané entity plochy. Složitější mnohoúhelníky mohou být reprezentovány na základě jejich rozložení na trojúhelníkové klíny. Jejich hrany by měly být nastaveny jako neviditelné, aby se zabránilo vykreslení viditelných artefaktů tohoto rozdělení. Příkaz OBSÍŤ provede toto rozdělení automaticky, ale když aplikace generují mnohoúhelníkové sítě přímo, musí ho aplikace provést samy. Počet vrcholů připadající na plochu je klíčový parametr v procesu rozdělení. Systémová proměnná PFACEVMAX poskytuje aplikaci počet vrcholů na entitu plochy. Tato hodnota je určena pouze ke čtení a je nastavena na hodnotu 4.
Mnohoúhelníkové sítě vytvořené pomocí příkazu OBSÍŤ jsou vždy generovány nejprve se všemi entitami souřadnic vrcholů, po kterých následují entity definic ploch. Kód v aplikaci AutoCAD, který zpracovává mnohoúhelníkové sítě vyžaduje toto řazení. Programy, které generují mnohoúhelníkové sítě ve formátu DXF, by měly generovat všechny vrcholy, a potom všechny plochy. Programy, které čtou mnohoúhelníkové sítě ze souboru DXF, by ale měly tolerovat odchylky řazení vrcholů a ploch.