Prvek, který když je spojen pomocí vazeb k jiným prvkům, může měnit velikost. Jednotlivé prvky součásti lze pomocí místní nabídky označit jako adaptivní. Pokud nejsou prvky označeny jako adaptivní, jsou spojeny pomocí vazeb k určité velikosti.
Konstrukční geometrie (například pracovní body, pracovní roviny a pracovní osy) uvnitř součásti, která je umístěna geometrií dalších součástí. Poloha pracovních konstrukčních prvků je adaptivní ke změnám provedeným na referenční geometrii.
Stav součásti, která není spojená vazbou k určité velikosti nebo tvaru. Součásti jsou implicitně pevné tvary, ale v místní nabídce nebo na kartě Výskyt v dialogu Vlastnosti lze označit jako adaptivní.
Asociativní geometrie má jednostranný parametrický vztah mezi nadřazenou a podřazenou geometrií. Načrtnutá geometrie vytvořená z nadřazené součásti bude mít typ referenční geometrie. iPrvek je aktualizován, jakmile je umístění dokončeno.';
Adaptivní geometrie může mít obousměrné závislosti. Jedna součást je označena jako pevná geometrie a její adaptivní protějšky se po změně pevné geometrie aktualizují. Kdykoli je označení součásti změněno z adaptivní na pevnou geometrii, její změny způsobí aktualizaci zbývajících adaptivních protějšků.
Aktuální náčrt pro úpravu.
Součást, která je upravována. V otevřeném souboru součásti je součást aktivní a dostupná pro úpravu.
Výchozí styly asociované s aktivní normou (ve výkresech).
Součást se přepočítává po významných změnách. Aktualizace může být spuštěna automaticky nebo ručně a během aktualizace součásti je možné pokračovat v práci. Aktualizace obsahuje změny ponechané v paměti během úprav v rámci aktuální relace a aktualizuje zobrazení v grafickém okně a prohlížeči. Na rozdíl od funkce Obnovit obsahuje funkce Aktualizovat vše pouze úpravy provedené u aktivní komponenty, nenačte tedy uloženou verzi z disku.
Při tvorbě odsazení od elipsy je místo skutečné matematické elipsy vytvořena asociativní drážkování v případě, že výběrový bod odsazení nezobrazuje osu nadřazené elipsy. Výsledkem je drážkování ekvidistantní od elipsy.
V polích náčrtu jsou všechny prvky pole plně opatřeny vazbami jako skupina. Změnou prvku se aktualizují všechny ostatní prvky v poli. Je-li asociativní vztah v průběhu tvorby nebo úpravy pole odstraněn, vazby se rovněž odstraní. Z geometrie pole se stane kopírovaná geometrie bez asociativních vztahů k ostatním prvkům.
Možnost u obou příkazů Vysunutí a Rotace, která umožňuje 2D profilu vysunutí nebo rotaci v kladném i záporném směru současně s různými lineárními nebo úhlovými hodnotami.
Výběrové nastavení používané během vytváření 3D zaoblení. Když je zapnutá možnost automatického řetězu hran, výběrem hrany dojde automaticky k výběru všech hran, které jsou k ní tečné.
Představuje technologii opakovaných přechodů, která automaticky přesunuje přilehlé plochy a v případě potřeby vytváří nové přechody. Ve výchozím nastavení je aktivní v prostředí modelování součásti, sestavy a úpravy tělesa pro příkazy Posun plochy a Zesílit.
Typ ortografického pohledu vytvořeného čárou promítání, která je kolmá k ploše nebo rovině pohledu, kde se 3D model objeví jako šikmý a zobrazí současně plochy X, Y a Z. Například izometrický pohled je axonometrický.
Uživatelem definovaný bod, který může být použit při odvození nebo přichycení k jiné geometrii. Pomocí bodu připojení můžete přesně umístit načrtnuté značky, rohová razítka a ostatní objekty výkresu
Trvalý bod náčrtu, pracovní bod, koncový, středový bod nebo střed křivky.
Skupina ploch, která definuje vnitřní dutý prostor. Definiční bod, který se nepřesunuje, když je drážkování vyřešeno. Spojením pomocí vazby k jiné geometrii se bod tvaru změní na bod vyhlazení.
Uživatelem definovaný bod u kterého je při vkládání načrtnuté značky do výkresu připojen kurzor. Jestliže neurčíte bod vložení načrtnuté značky, kurzor je připojen ke středu geometrie značky.
Definiční bod, který se nepřesunuje, když je drážkování vyřešeno. Počáteční a koncové body a vnitřní body spojené pomocí vazeb k jiné geometrii jsou body vyhlazení.
Skupina ploch, která může obsahovat prázdná místa. Těleso součásti nebo plochy by mělo obsahovat alespoň jeden celek. Jestliže například nakreslíte v náčrtu dva samostatné obdélníky a oba vysunete, výsledná součást má dva celky. Vytvoříte-li dvě samostatné úsečky (které nejsou spojené) a ty potom vysunete, výsledná plocha bude mít dva celky.
To se může stát, jestliže geometrie byla zpracována následující operací konstrukčního prvku nebo byl konstrukční prvek, který obsahuje geometrii, odstraněn či vypnut.
Bod v prostoru, kterým prochází linie pohledu. V režimu ortografické kamery může být bod umístěn na osy X a Y. V režimu perspektivní kamery může být bod umístěn na osy X, Y a Z. Cílový bod také slouží jako středový bod příkazu Otočit.
Modely součástí vytvořené v jiném systému CAD.
Přímá křivka ohraničená dvěma koncovými body. Příkaz Čára na kartě Náčrt řetězí segmenty úseček a vytváří tečné nebo kolmé oblouky k existujícím křivkám. Segmenty a oblouky jsou automaticky spojeny vazbou totožnosti jejich na koncových bodech.
Množství brané jako pevná hodnota v určitém matematickém kontextu. Příklady číselných konstant jsou pí, anglické a metrické převodní součinitele a bod tuhnutí vody.
V paměti počítače se jedná o poslední použité řešení, které poskytlo použitelný náčrt nebo systémová data.
Vytváří se při vytvoření nebo odvození iVazeb na geometrii.
Pracovní rovina nebo načrtnutá čára, oblouk nebo drážkování, které zobrazuje, kde rozdělit plochu nebo součást.
Geometrický konstrukční prvek definovaný typem díry, umístěním, velikostí a kótováním. Díra vyžaduje náčrt středu pro počátek a umístění.
Vyhlazená křivka odpovídající posloupnosti bodů v rámci určené tolerance.
Prvek, který byl zkopírován a umístěn v obdélníkovém nebo kruhovém poli nebo byl zrcadlen.
Viz Průhledový displej (HUD)
Geometrie vytvořená průsečíkem válce s natočenou rovinou.
Fyzikální vlastnosti součásti (například hmotnost, objem, hlavních momenty, produkty, těžiště, hlavní osy apod.) Hmotové vlastnosti jsou vypočítány s ohledem na souřadnicový systém náčrtu a hustotu přiřazenou objektu pomocí atributů materiálových vlastností.
Gaussovo zakřivení plochy v bodě je výsledkem hlavní křivosti v daném bodě. Tečná rovina každého bodu s pozitivním Gaussovým zakřivením se dotýká plochy v jednom bodě, zatímco tečná rovina každého bodu s negativním Gaussovým zakřivením plochu protíná. Každý bod s nulovým středním zakřivením má negativní nebo nulové Gaussovo zakřivení.
Pravidla, která definují geometrické vztahy prvků náčrtu a řídí změny tvaru a velikosti náčrtu. Některé vazby jsou odvozené podle tvaru náčrtu a jiné lze použít ručně k odebrání stupňů volnosti. Geometrické vazby jsou vazby totožnosti, kolineárnosti, soustřednosti, pevné, horizontálnosti, rovnoběžnosti, kolmosti, tečnosti a vertikálnosti.
Křivky, které se vyskytují v náčrtech. Mohou to být čáry, body, obdélníky, spline, zaoblení, oblouky, kružnice a elipsy.
Náčrt výkresu je podložená vrstva, která obsahuje text a 2D geometrii, například úsečky a oblouky.
Název pro globální proměnné v aplikace Mechanical Desktop.
Aktivní modelovací oblast, ve které jsou vytvářeny a upravovány náčrty, vazby, prvky, součásti. V grafickém okně lze otáčet, přibližovat a oddalovat modely a zobrazovat definované charakteristiky, například barvu, materiál a světlo.
Rendrování zajišťuje grafická karta počítače. Výkon rendrování určuje specifikace grafické karty, dostupné funkce, velikost RAM a tak dále.
Hlavní zakřivení plochy v bodě jsou minimální a maximální normálová zakřivení daného bodu. (Normálová zakřivení jsou zakřivení křivek na povrchu, která leží v rovinách, včetně tangenciálního vektoru v daném bodě.) Hlavní zakřivení se používají k výpočtu Gaussova a středního zakřivení plochy.
Viz fyzikální vlastnosti.
Hodnota používaná k definici iSoučásti nebo tabulkového iPrvku při použití v modelu. Je nutné, aby iSoučást nebo tabulkový iPrvek měl alespoň jeden hlavní klíč a nejvíce osm sekundárních klíčů. Klíče jsou definovány a očíslovány v rodině iSoučástí, a řídí dostupné hodnoty, je-li použita iSoučást. Například výběrem hodnoty hlavního klíče filtrujete dostupné hodnoty sekundárního klíče.
Kóta řídící velikost křivek, které jsou v náčrtech a výkresových pohledech rovnoběžné s osou X. Může být uvedena jako číselná konstanta, jako proměnná ve výrazu nebo formou odkazu na soubor parametrů. Ve výkresových pohledech může být označena jako řídící kóta (mění velikost modelu) nebo referenční kóta (nemění velikost modelu).
Křivka spojující dvě plochy modelu.
Virtuální obdélník, který v aplikaci Autodesk Inventor LT představuje rozsah obrázku. Po umístění obrázku do náčrtu lze na ohraničující obdélník použít vazby a kóty, které určí polohu obrázku.
Ikony uzamčení v polích vstupních hodnot dynamického vstupu (průhledový displej) omezí kurzor podle zadaných hodnot.
Prvky nebo náčrty, které lze využít ve více návrzích jsou označeny jako iPrvky a jsou uloženy v souboru s příponou .ide. Chcete-li přidat iPrvek do součásti, pomocí průzkumníka Windows přetáhněte název souboru a uvolněte ho v aktivním souboru součásti. Chcete-li změnit velikost iPrvku, upravte jeho náčrt nebo definici konstrukčního prvku nebo jej připojte k parametrům, které definují velikost. iPrvky můžete přesně umístit pomocí geometrických vazeb a kót.
Součást pocházející z Rodiny iSoučástí, jejíž konfigurace jsou každá udržovány v řádku ve vložené tabulce definované v Rodině iSoučástí. Návrhář Rodiny iSoučástí určí parametry, vlastnosti, prvky, iVazby a jiné hodnoty, které do samostatných iSoučásti zahrne nebo je vyloučí. Normalizované iSoučásti nelze upravovat; uživatelské iSoučásti obsahují některé hodnoty, které lze upravit, když je součást použita.
Jedna polovina vazby definovaná v souboru komponenty. Používá se k automatickému umístění komponenty v sestavě, když odpovídá iVazbě se stejným názvem na jiné součásti. Může mít jedinečný název, který popisuje její použití.
Vlastnosti souboru, které lze použít k nalezení a správě souborů aplikace Autodesk Inventor LT. iVlastnosti se rovněž používají k automatické správě a aktualizaci informací v rohových razítkách, rozpiskách a načrtnutých značkách. Viz také vlastnosti návrhu.
Společné pracovní prostředí, ve kterém návrháři kopírují před započetím práce všechny soubory ze serveru do osobního pracovního prostředí. Soubor projektu izolovaného prostředí určuje osobní pracovní prostředí a další místní cesty.
Typ ortografického promítání, při kterém je 3D model umístěn tak, že každá ze tří základních rovin modelu (X, Y, Z) je vzhledem k úhlu pohledu pozorovatele zobrazena stejnou měrou.
Hierarchie složek systému Microsoft Windows. Pomocí složky katalogu se spravují iPrvky v uživatelem definované hierarchii.
Definované styly jsou umístěny v knihovně stylů a jsou odkazovány v dokumentech. Styly v dokumentech (lokální styly) lze podle potřeby upravit, ale původní definice stylů v knihovně zůstanou beze změny.
Geometrická vazba, která způsobí, že dva nebo více segmentů čáry nebo osy elipsy leží podél stejné čáry.
Objem vytvořený jestliže součásti více komponent zabírají obecný prostor. Zobrazí se objem sdílený protínajícími se komponentami. Jednotlivé komponenty lze upravovat, aby nedocházelo ke kolizím.
Provede operaci řezu, připojení nebo průniku na vybraných objemových tělesech.
Absolutní bod na koncích křivek. Koncové body lze zahrnout ve vazbách, kótách a mohou sloužit jako body uchopení.
Soubor, který určuje možnosti k otevření souborů aplikace AutoCAD nebo Mechanical Desktop nebo ukládání souborů ve formátu DWG nebo DXF.
Geometrie použitá při tvorbě náčrtů nebo konstrukčních prvků, která však nedefinuje profily nebo trajektorie. Geometrii náčrtu můžete změnit na styl čáry osy.
Jeden kus materiálu používaný ke konstrukci rámové konstrukce, obvykle se nakupuje v sériových délkách a velikostech. Mezi obvyklé prvky patří ocelové úhlové profily, kulaté/čtvercové/obdélníkové ocelové trubky, profily C, nosníky I a podobně.
Importovaná data zůstávají v konstrukčním prostředí, dokud nejsou povýšena do prostředí součásti. Když například importujete data ve formátu IGES nebo SAT, do prohlížeče je umístěna ikona konstrukčního prvku, pod kterou jsou vnořeny skupiny dat. V aktivním konstrukčním prostředí můžete pomocí příkazů upravovat geometrii, například opravovat chyby v importovaných datech.
Poznámky připojené ke konstrukčnímu prvku, součásti nebo jiným objektům sloužící k dokumentaci procesu navrhování a rozhodování. Pomocí aplikace Autodesk Inventor LT můžete konstruktérské poznámky zachytit, upravit a spravovat.
Kóta, která měří vzdálenost od středu kružnice a oblouku k bodu na obvodu. Může být uvedena jako číselná konstanta, jako proměnná ve výrazu nebo formou odkazu na soubor parametrů. Ve výkresových pohledech může být označena jako řídící kóta (mění velikost modelu) nebo referenční kóta (nemění velikost modelu).
Kóta, která řídí velikost kružnice nebo oblouku v náčrtu nebo výkresovém pohledu. Může být uvedena jako číselná konstanta, jako proměnná ve výrazu nebo formou odkazu na soubor parametrů. Ve výkresových pohledech může být určena jako řídící kóta (mění velikost modelu) nebo referenční kóta (nemění velikost modelu).
Kóta, která zobrazuje dvě kompatibilní jednotky měření. Nazývá se také alternativní kóta nebo duální kóta.
Skupina nastavení, která řídí výchozí formát poznámek kót ve výkresech. Kótovací styly vytváříte v šabloně nebo výkresu před umístěním kót, popisů děr nebo jiných poznámek.
Parametrické kóty, určující velikost náčrtu. Když se změní kóty, změní se i velikost náčrtu. Kótové vazby lze vyjádřit jako číselné konstanty, proměnné v rovnicích nebo jako data v souborech parametrů.
Geometrie definovaná v náčrtu dvěma způsoby: kružnice vytvořená ze středu (definovaná středem a bodem na svém obvodu) a tečná kružnice (definovaná jako tečna ke třem bodům na svém obvodu).
Oblouk o určitém poloměru umístěný do rohu nebo průsečíku dvou úseček pomocí příkazu Zaoblení.
Geometrické objekty v náčrtu zahrnující čáry, oblouky, kružnice, drážkování a elipsy.
Autodesk Inventor LT může prodloužit přilehlé plochy, dokud se neprotnou, nebo provést zacelení v případě, že je plocha, například plocha zaoblení, odstraněna. Léčení není možné při odstranění například plochy krychle.
Odpovídají stránce, která obsahuje výkresové pohledy. Každý list může obsahovat podkladový náčrt zahrnující přizpůsobené náčrty, které odpovídají výkresovým pohledům.
Styl ve vyrovnávací paměti aktuálního dokumentu. Implicitně jsou v dokumentu dostupné styly asociované s vybranou normou kreslení.
Interaktivní objekty ve vloženém displeji, které umožňují uživateli v různých úlohách modelování a upravování snadno manipulovat s objekty. Následuje několik příkladů:
1) šipka vzdálenosti k dynamickému přetažení vzdálenosti vysunutí jednoho nebo více 2D profilů,
2) šipka rotace k dynamickému otočení 2D profilů okolo jedné osy,
3) koule k umístění středu díry nebo nastavení úhlu zúžení vysunutí.
Vlastnost popisující průhlednost obrázku vloženého do náčrtu. Když je maska použita u náčrtu, barva masky je určena pravým dolním pixelem obrázku.
Vytvoří spline aplikace Autodesk Inventor LT pomocí stejné, která se používá v aplikaci AutoCAD.
Generuje plynulou křivku s citlivějším vzhledem a jemnějším zakřivením. Protože drážkování obsahují více dat, jsou plochy generované z drážkování s minimální energií počítány pomaleji než plochy z jiných typů drážkování.
Nachází se v grafickém okně v těsné blízkosti vybraného objektu. Miniaturní panel nástrojů zobrazuje tlačítka vnořeného displeje, která umožňují rychlý přístup k často používaným příkazům a jejich možnostem.
Nabídka, která se zobrazí, když kliknete pravým tlačítkem myši. Zobrazí příkazy a nápovědu k aktuální činnosti.
Skupina hran vybraných během vytváření konstrukčního prvku 3D zaoblení. Poloměr zaoblení a všechny možnosti zaoblení jsou u všech hran v jedné sadě hran stejné.
Skupina geometricky a rozměrově podobných prvků, které reprezentují fyzický objekt. Soubor součásti obsahuje jednu součást. Pokud byla součást vytvořena v jiném CAD systému, součást je jediné těleso bez parametrických vztahů mezi svými geometrickými prvky. Součásti lze odvodit ze souborů SAT, objektů OLE, prvků návrhu (katalogu) nebo uživatelských součástí. Uživatelské součásti lze tvořit v souborech součástí.
Náčrt listu je asociován s podkladovým listem a je vytvořen v případě, že při aktivaci prostředí náčrtu nebyl vybrán žádný výkresový pohled.
Poznámka: Je-li výkresový pohled vybrán při aktivaci prostředí náčrtu, náčrt a geometrie náčrtu jsou asociovány s pohledem. Označuje se jako náčrt pohledu.
Náčrt se skládá z náčrtové roviny, souřadnicového systému, 2D křivek a kót a vazeb použitých na křivky. Náčrt může rovněž obsahovat konstrukční nebo referenční geometrii. Náčrty se používají k definici profilů a trajektorií prvků.
Je-li výkresový pohled vybrán při aktivaci prostředí náčrtu, náčrt a geometrie náčrtu jsou asociovány s pohledem. Označuje se jako náčrt pohledu.
Poznámka: Náčrt listu je asociován s příslušným listem a je vytvořen, když není žádný výkresový pohled vybrán při aktivaci prostředí náčrtu.
Rovinná plocha použitá k určení směru úhlu zešikmení.
Pochází z vlastního náčrtu, nikoliv z importovaného tělesa nebo předdefinovaného tvaru.
Vlastní značka, kterou vytvoříte a uložíte jako prostředek výkresu do výkresu nebo výkresové šablony. Načrtnutá značka může obsahovat načrtnutou geometrii, propojené nebo vložené rastrové obrázky a text. Také může obsahovat data převedená ze souborů DWG.
Načrtnutou značku můžete přidat do výkresového listu jako poznámku.
Jak vytvořit hraniční záplatu z 2D náčrtu Výběrem Vysunout, Rotovat, Šablonování nebo Tažení vytvořte konstrukční prvek pomocí nového náčrtu. Objem vytvořený načrtnutým konstrukčním prvkem může být připojen, odříznut nebo definován v místě styku s objemem existujícího konstrukčního prvku.
Speciální pohled ve výkrese, který neobsahuje podobu 3D modelu. Načrtnutý pohled má jeden nebo více asociovaných náčrtů. Načrtnutý pohled umístěte a výkres konstruujte bez asociovaného modelu nebo pomocí načrtnutého pohledu k zajištění detailu, který v modelu chybí.
Když importujete soubor aplikace AutoCAD do výkresu aplikace Autodesk Inventor LT, data se umístí do načrtnutého pohledu. Kóty, text a další poznámky jsou umístěny na list výkresu a geometrie je umístěna do asociovaného náčrtu.
Rovinná plocha nebo pracovní rovina, na které je vytvořen aktuální náčrt.
Vazby umístěné na pevnou topologii, která neodebírá stupně volnosti, ale není v rozporu s dříve umístěnými vazbami. V prohlížeči je označena ikonou upozornění, ale může zůstat zachována, protože nijak neohrožuje konzistenci návrhu.
Viz chybějící geometrie.
Viz chybějící geometrie.
Náčrt v modelu součásti, který nebyl použit pro konstrukční prvek. Nezpracované náčrty lze zobrazit ve výkresových pohledech.
Objemové tělesa jsou ohraničeny plochami. Normála plochy je směrem ven ukazující vektor kolmý na konkrétní bod na ploše.
Rodina iSoučástí vytváří iSoučásti, z nichž každá má specifickou konfiguraci (parametry, vlastnosti a další hodnoty jsou spravovány ve vložené tabulce). Každý řádek v tabulce představuje samostatnou iSoučást se specifickou konfigurací. Když je iSoučást použita v sestavě, její hodnoty nelze upravit.
Charakteristické směrnice pro výkresové pohledy, kóty, poznámky a poznámky, které zajišťují prezentaci informací. Normy kreslení usnadňují výměnu informací mezi více uživateli, dodavateli a výrobci.
Operace v souboru součásti, která vytvoří nové těleso. Objemové těleso může obsahovat jedinečnou množinu prvků oddělenou od ostatních těles v souboru součásti složené z více těles. Prvky lze rovněž sdílet s ostatními tělesy.
Propojený nebo vložený objekt vytvořený v aplikaci, která je externí k aplikaci Autodesk Inventor LT.
Uzavřené 3D těleso, které má objem.
Model ve formátu souboru SAT nebo STEP importovaný do aplikace Autodesk Inventor LT jako základní prvek (první prvek v modelu). Základní těleso je plně zakótováno. Jeho velikost může být změněna pouze pomocí příkazů v prostředí objemových těles, těleso však může být upraveno přidáním konstrukčních prvků.
Uzavřený profil na ploše nebo rovině definovaný načrtnutými křivkami, hranami nebo rovinami. Vysunutím oblasti vzniká objemové těleso.
K definování geometrie existují v náčrtech čtyři způsoby: oblouk středovým bodem (určený středovým bodem a dvěma body na křivce), oblouk třemi body (určený dvěma koncovými body a poloměrem), tangenciální oblouk (určený od koncového bodu křivky k jinému bodu) a oblouk tečný nebo kolmý ke křivce (vytvořený tažením pomocí příkazu Čára).
Příkaz nabídky Soubor. Nahrazuje soubory relace s neplatnými změnami v porovnání s uloženými verzemi těchto souborů na disku. Pokud byly v souboru vyžadujícím obnovení provedeny nějaké změny, objeví se výzva, nabízející dialog Uložit kopií jako, zajišťující uložení změn ještě před provedením obnovení.
Nový prvek pole asociovaný s dříve vytvořeným polem. Obnovený prvek pole nahradí prvek pole, jehož spojení s polem bylo zrušeno. V prohlížeči je obnovený prvek pole uveden pod ostatními prvky pole a má číselný odkaz k dříve zrušenému prvku.
Vybraný náčrt geometrie, který je duplikovaný a umístěný v určité vzdálenosti od originálu. Implicitně je odsazená geometrie spojená s původní geometrií pomocí vazby ekvidistanty.
Nová součást, která využívá existující součást aplikace Autodesk Inventor LT jako svůj základní prvek. Když součást vkládáte do souboru, je možné změnit měřítko nebo ji zrcadlit a další prvky mohou dále těleso upravovat. Odvozená součást je propojená s původní součástí a lze ji aktualizovat, aby odrážela změny provedené u původní součásti.
Postup, kterým jsou vazby sestavy převedeny na definice iVazeb uložených v součásti.
Základní prvek v nové součásti, který je odvozen od existující součásti aplikace Autodesk Inventor LT. Když vytváříte odvozenou součást, importujete součást jako základní konstrukční prvek. Základní konstrukční prvek je zapsán v prohlížeči jako odvozený konstrukční prvek součásti. Prvky u modelování součásti mohou dále upravovat odvozený konstrukční prvek součásti.
U návrhu plechu to znamená posunutí materiálu kvůli přesahu.
Jedna ze tří booleovských operací (vyříznutí, připojení a průnik), které definují vztahy mezi načrtnutým konstrukčním prvkem a existujícím konstrukčním prvkem. Průnik vytvoří konstrukční prvek ze sdíleného objemu načrtnutého konstrukčního prvku a z existujícího konstrukčního prvku. Materiál, který není obsažen ve sdíleném objemu, se odstraní. Operace není dostupná u základních konstrukčních prvků.
Jedna ze tří booleovských operací (vyříznutí, připojení a průnik), které definují vztahy mezi načrtnutým konstrukčním prvkem a existujícím konstrukčním prvkem. Připojení přidá objem načrtnutého konstrukčního prvku k existujícímu konstrukčnímu prvku. Operace není dostupná u základních konstrukčních prvků.
Jedna ze tří booleovských operací (vyříznutí, připojení a průnik), které definují vztahy mezi načrtnutým konstrukčním prvkem a existujícím konstrukčním prvkem. Vyříznutí odstraní objem načrtnutého konstrukčního prvku z existujícího konstrukčního prvku. Operace není dostupná u základních konstrukčních prvků.
Osa, kolem které profil rotuje (konstrukční prvek rotace) nebo je tažen (tažený konstrukční prvek). Chcete-li automatizovat výběr osy, klikněte pravým tlačítkem na křivku a potom změňte typ čáry na osu.
Osa konstrukčního prvku rotace.
Položka Označení počátku označuje počáteční bod ve výkresovém pohledu. Primární polohu označení počátku určujete, když poprvé vytváříte staniční kóty nebo tabulku děr ve výkresovém pohledu. Když přesunete označení počátku do nové polohy, počáteční bod se také přesune a všechny přidružené staniční kódy a tabulky děr se automaticky aktualizují.
Kóty jsou vazby, určující velikost náčrtu. Geometrie náčrtu změní velikost, když změníte hodnotu kóty. Geometrické a kótovací vazby řídí společně velikost a tvar náčrtů, které se používají k vytváření konstrukčních prvků. Viz také geometrické vazby a rozměrové vazby.
Slouží k určení velikosti a tvaru prvků. Lze je vyjádřit jako rovnice k definici vzájemných vztahů geometrických prvků. Změny na jednom prvku aktualizují ostatní. Je také možné propojit tabulku se součástí a řídit parametry pomocí buněk v tabulce.
Lze je definovat k určení vztahu mezi kótami a požadavky na funkčnost. Plochu řezu součásti lze například definovat pomocí specifických poměrů tak, aby mohla odolávat určitému zatížení (plocha = zatížení/pevnost_ materiálu_v_tahu*součinitel_bezpečnosti).
Komponenta, jejíž tvar nebo velikost nelze změnit, a která se při přesunu, kótování či otočení chová jako jeden celek.
Pracovní bod vytvořený v součásti, představující pevný bod v prostoru. Pevný pracovní bod je v prohlížeči označen značkou špendlíku. V souboru součásti je při vytvoření bodu zobrazen nástroj 3D posun/otočení, který nabízí možnosti změny vůči pevnému bodu.
V návrhu plechu je plocha detailu tabule definována jako plocha hrany plechu. V případě pravoúhlých ploch detailů se budou délky stran rovnat rezervovanému parametru plechu Tloušťka. Na plochu detailu tabule se odkazuje při definování rovnic rozvinu.
Dvojrozměrná definice tvarů nebo objektu v trojrozměrném prostoru, která definuje oblast bez objemu.
Ohraničená plocha definující část objektu, například plochu součásti nebo sešitou plochu.
Prvky nebo součásti s nevyřešenými stupni volnosti jsou podkótované. Prvky a součásti označené jako adaptivní mají podkótovanou geometrii, která mění velikost, když je spojená vazbou k pevné geometrii (jsou odebrány všechny stupně volnosti).
U vztahů hierarchie návrhu je podřazený prvek závislý na jiném (nadřazeném) prvku. Typickým příkladem je konstrukční prvek, například vyříznutí, které je závislé na základním konstrukčním prvku. V prohlížeči je podřazený nebo závislý konstrukční prvek začleněn pod svým nadřazeným konstrukčním prvkem. Podřízený prvek může být nadřazen dalším prvkům. Ve většině případů odstranění podřazeného konstrukčního prvku nemá na nadřazený konstrukční prvek žádný vliv.
Viz konstrukční prvek pole.
Vzdálenost od středu kružnice a oblouku k bodu na obvodu.
Střed segmentu čáry.
Proporcionální vztah mezi výškou a šířkou. Lze například změnit rozměry bitmapy použité v náčrtu. Její původní stranový poměr však bude zachován. Poměr výšky a šířky se nemění.
Prvek, který definuje bod ve 3D prostoru. Pracovní bod může být promítnut na náčrt a integrován do kóty a vazeb.
Rovina, osa nebo bod lze promítnout do náčrtu jako referenční konstrukční prvek a použít ke konstrukci nových konstrukčních prvků. Pracovní prvek může být začleněn do schémat kót a vazeb, nepředstavuje ale geometrii modelu.
Prvek, který definuje osu ve 3D prostoru. Pracovní osu lze využít jako osu tam, kde dosud žádná osa neexistuje. Pracovní osy lze promítnout na náčrt a integrovány do schématu kóty a vazby.
Prvek, který definuje parametrické umístění náčrtové roviny ve 3D prostoru. Pracovní rovina je užitečná jako náčrtová rovina, jestliže neexistuje žádná rovinná plocha, například při načrtávání na křivkové nebo prstencové plochy. Pracovní rovina může být integrována do kóty a vazeb.
Značka vycházející z vrcholu značky svaru, která označuje, aby byl svar proveden na staveništi. Značky svarů bez praporku označují, aby byly svary provedeny v dílně.
Skupina ploch, která definuje vnitřní dutý prostor. Jestliže je například krychle opatřena skořepinou, aniž by byla odstraněna plocha, výsledkem je dutina uvnitř krychle.
Jakákoliv čára nebo oblouk s oběma koncovými body v sadě výběru.
Uzavřená smyčka definovaná načrtnutou nebo referenční geometrií, která představuje řez konstrukčním prvkem. Otevřený profil definovaný načrtnutými segmenty, oblouky nebo spline může po určení tvaru povrchu nebo prodloužení k hranicím uzavřít oblast. Profil může obklopovat ostrůvky.
Grafická hierarchie zobrazující vztahy mezi geometrickými prvky v součástech a výkresech. Ikony představují prvky, vazby nebo atributy každého modelu. Objekty jsou v prohlížeči zobrazeny v pořadí, v jakém byly vytvořeny. Objekty lze v prohlížeči také upravit, přejmenovat, přidat, odstranit, kopírovat a přesunout do jiného umístění.
Úhel pohledu, při němž je viditelná pouze jedna ze tří základních rovin modelu (X, Y nebo Z) a ta je rovnoběžná s rovinou pohledu. Jsou viditelné jen plochy modelu, které jsou v tomto stavu pohledu odkryté.
Geometrie (hrany modelu, pracovní osy, pracovní body nebo jiná geometrie náčrtu) promítnutá na aktivní náčrtovou rovinu jako referenční geometrie.
Označuje se také jako dynamické zadávání. V prostředí náčrtu je Průhledový displej (HUD) uživatelské rozhraní poblíž kurzoru, které vám pomůže se orientovat v oblasti náčrtu. Pole k zadávání hodnot poblíž kurzoru zobrazuje informace, které se dynamicky aktualizují podle pohybu kurzoru.
Pokud je aktivní příkaz náčrtu Čára, Kružnice, Oblouk, Obdélník nebo Bod, nabízejí pole k zadání hodnot místo pro uživatelský vstup. Je možné přepínání zpět a vpřed mezi zadávacími poli hodnot stisknutím klávesy TAB.
Pohled orientovaný na pohyb modelu součásti. V režimu Perspektivní kamera lze používat příkazy myši a klávesnice k navigaci vnitřních částí modelu s plným rozsahem pohybu mezi osami X, Y a Z.
Viz adaptivní konstrukční prvek.
Viz iPrvky.
Parametrická geometrie, která tvoří nebo upravuje součásti. Vztahy mezi konstrukčními prvky jsou definovány geometrickými a kótovacími vazbami. Typy zahrnutí pracovní (konstrukční) prvky a načrtnuté, umístěné a duplikované prvky. Prvky se kombinují, aby byl vytvořen složitý model součásti. Jednotlivé prvky lze podle potřeby upravit.
Více instancí umístěného nebo načrtnutého konstrukčního prvku seřazených v určitém poli. Pole jsou definovány typem (obdélníkové nebo kruhové), orientací, počtem konstrukčních prvků a vzdáleností mezi konstrukčními prvky.
Objemový konstrukční prvek vytvořený rotací profilu kolem osy. Pokud není prvek vzniklý rotací prvním prvkem, jeho vztah k existujícímu prvku nebo tělesu je definován výběrem booleovské operace (spoj, řez nebo průsečík) a zúčastněných těles pro danou operaci, pokud existuje více těles. Volitelně může vytvořit nové těleso.
Načrtnutý konstrukční prvek určený podmínkou tečnosti, ukončením a pořadím náčrtů. Šablonované prvky spojí dva nebo více nepodobných tvarů v neprotínajících se náčrtových rovinách. Volitelně může vytvořit nové objemové těleso.
Prvek vytvořený přesunutím profilu podél trajektorie. Prvek tažení obvykle vyžaduje na protínajících se rovinách dva náčrty, profil a trajektorii. Do třetího náčrtu může být začleněna volitelná vodící trajektorie ke změně měřítka. Pokud není prvek vzniklý tažením prvním prvkem, jeho vztah k existujícímu prvku nebo tělesu je definován výběrem booleovské operace (spoj, řez nebo průsečík) a zúčastněných těles pro danou operaci, pokud existuje více těles. Volitelně může vytvořit nové objemové těleso.
Umístěný konstrukční prvek se použije na hrany a rohy 3D modelu. Prvek zaoblení je definovaný svým typem, poloměrem a umístěním.
Viz iPrvky.
Parametricky postavené bloky, jejichž kombinací je vytvořena součást. Prvky mohou být načrtnuty, umístěny a duplikovány. Vztahy mezi konstrukčními prvky jsou udržovány pomocí geometrických a kótovacích vazeb.
Přesune náčrt a připojí jej k jiné náčrtové rovině než je původní. Chcete-li jej podle potřeby umístit a upravit velikost náčrtu, použijte vazby a kóty.
Výkresový pohled, který je rozdělený pomocí čáry přerušení a zkrácen. To umožňuje zobrazení komponentu a jeho kritických oblastí poznámek, které jsou v nepřerušeném pohledu velmi malé, v rozumném měřítku.
Rozhraní, které umožňuje uživateli interaktivně upravovat model prostřednictvím manipulátoru při zobrazení změn v reálném čase. Výsledná interakce je dynamická, vizuální a předvídatelná. Uživatel se zaměřuje na geometrii ve vloženém zobrazení místo používání prvků uživatelského rozhraní, například pásu karet, prohlížeče nebo dialogu.
Viz zobrazení na kreslicí ploše, manipulátory, minipanel nástrojů, štítky výběru a textové pole
Skupina hran vybraných během vytváření konstrukčního prvku 3D zaoblení. Například klikněte na nástroj Pracovní bod, potom klikněte pravým tlačítkem a vyberte položku Vytvoření pracovní osy nebo pracovní roviny. Ve výběru můžete pokračovat a vytvářet přímé pracovní prvky dokud nejsou požadavky pracovního bodu, v tomto případě, uspokojeny. Přímé pracovní prvky jsou závislé na aktivním příkazu pracovního konstrukčního prvku, ve kterém byly vytvořeny.
Automatická konstrukce fyzikálních objektů pomocí aditivní výrobní technologie. Stroj načítá data z výkresu CAD a potom pokládá a taví přídavné vrstvy kapalného, práškového nebo listového materiálů a tím sestavuje model ze série průřezů.
Hrubý náhled výkresového pohledu, který se zobrazí v průběhu výpočtu přesného zobrazení výkresu v pozadí. Rastrové výkresové pohledy umožňují kontrolovat nebo přidávat poznámky před dokončením výpočtu přesného zobrazení výsledku.
Geometrie náčrtu vytvořená promítnutím hran, vrcholů nebo pracovních konstrukčních prvků jiného náčrtu do aktivní náčrtové roviny nebo do hran plochy, pomocí níž se definuje náčrtová rovina. Referenční geometrii lze použít k upevnění geometrie náčrtu vazbami nebo zahrnout do profilu či trajektorie. Křivky, které reprezentují hraniční okraje plochy použité k tvorbě náčrtové roviny, nelze vymazat ani oříznout, na rozdíl od promítnutých křivek, které vymazat i oříznout lze.
Geometrie odvozená od a asociovaná s geometrií náčrtu z jiných nezpracovaných náčrtů.
Křivka náčrtu vytvořená promítnutím hrany modelu do náčrtové roviny. Křivkou může být čára, oblouk, kružnice, eliptický oblouk nebo spline.
Kóta ve výkresovém pohledu, která neřídí velikost modelu.
Pomocí referenčního náčrtu může být (jako pomocí jiné geometrie náčrtu) vytvořen konstrukční prvek v nové součásti.
Bod náčrtu vytvořený promítnutím pracovního bodu do náčrtové roviny.
Nekonečná čára náčrtu vytvořená promítnutím pracovní osy do náčrtové roviny.
Zjednodušená součást, kterou nelze v aplikaci Autodesk Inventor LT upravit. Příkladem je součást importovaná z jiného CAD systému ve formátu .sat nebo .stp.
Bod náčrtu vytvořený promítnutím vrcholu modelu do náčrtové roviny.
Stín pod viditelným modelem je při otáčení nebo přesunutí modelu dynamicky aktualizován. Lze rozeznat detaily vnitřní geometrie. Efekt je jako stín vržený na zem pod modelem.
Režim zobrazení, kde jsou všechny body modelu promítnuty podél rovnoběžných úseček vzhledem k obrazovce.
Režim zobrazení, ve kterém je model zobrazen v tříbodové perspektivě, podobný způsobu vnímání skutečných objektů lidským zrakem.
Oblast na listu výkresu, která identifikuje vlastníka, obsahuje popisu výkresu a nabízí další důležité informace.
V základním tělese se jedná o řez, který definuje rovinu, pomocí které je těleso rozšířeno nebo zkráceno.
Dvojrozměrná (rovná) plocha součásti.
Matematické výrazy od jednoduchých čísel až po složité algebraické a trigonometrické výrazy používající parametry jako proměnné. Každý parametr má specifickou rovnici. Výraz můžete zadat jako hodnotu kóty, konstrukční prvek, posunutí nebo parametr.
Výrazy aplikace Autodesk Inventor LT podporují většinu běžných matematických operátorů, ne však sčítání ani odčítání v exponentu. Chcete-li vytvořit záporný exponent, použijte výraz ul/jednotky (například ul/min je vyjádření výrazu min-1).
Lineární kóta, která zobrazuje vzdálenost mezi dvěma čarami a má stejný sklon jako čáry.
Příkaz Rozdělení plochy slouží k rozdělení jedné nebo více ploch v určené čáře přerušení. U výsledných ploch lze použít samostatná zešikmení plochy. Příkaz Oříznout těleso slouží k odebrání části součásti. Příkaz Rozdělit těleso vytvoří součást s více tělesy rozdělením objemového objektu na dvě oddělená tělesa. Výsledná tělesa mohou mít jedinečné prvky, které nejsou sdílené s ostatními tělesy.
Omezení u proměnné. Když je určen rozsah, hodnota proměnné musí ležet mezi minimem a maximem rozsahu.
U konstrukčního prvku zaoblení zřetězí všechny hrany, které jsou tečné k hranám vybraným k zaoblení.
Parametrická kóta, která určuje velikost geometrie náčrtu a mění velikost náčrtu, když se změní její hodnota.
Neparametrická kóta uzavřená v závorkách, která zobrazuje aktuální hodnotu geometrie. Když geometrie změní velikost, její hodnota se aktualizuje, ale nemění velikost geometrie.
Kompletní definice komponent, například geometrie, materiálů pro danou geometrii, osvětlení, studia a bodu pohledu k vytvoření realistického obrazu.
Náčrt použitý více konstrukčními prvky; například náčrt obsahující středy děr pro různé prvky díry.
Jakákoliv čára nebo oblouk s pouze jedním koncovým bodem v sadě výběru.
Skupina spojených ploch, které nedefinují objem.
Rámy plošin, které obklopují velká zařízení, často existují ve více úrovních, tyto úrovně jsou spojeny schodišti. Schodiště se obvykle skládají z rovnoběžných konstrukčních nosníků kanálu, které stoupají, nebo obsahují jeden nebo více schodů v závislosti na požadovaném převýšení.
Parametrický konstrukční prvek, který se nejvíce využívá u odlitých nebo lisovaných součástí. Z určené plochy je materiál odstraněn ze součásti, čímž vznikne dutina se stěnami o určené tloušťce. Stěny skořepin mají obvykle jednotnou tloušťku; je ale možné vybrat jednotlivé plochy a jejich tloušťku zadat. Stěny skořepin lze posunout směrem dovnitř, ven nebo na obě strany součásti vzhledem k původním plochám součásti.
Skupina jednotlivých iVazeb vybraná a pojmenovaná v prohlížeči, která bude použita jako celek.
Směr, kterým je forma tažena od lisované nebo odlité součásti. Definice zešikmení u ploch součásti zohledňuje směr tažení.
Uzavřený tvar náčrtu, který může stejně jako okraje obsahovat načrtnuté křivky, hrany a rovinné plochy.
V hierarchii prohlížeče přetáhnutí konstrukčního prvku z horní úrovně.
Soubor vytvořený při extrahování konstrukčního prvku nebo náčrtu, který bude použit jako iPrvek. iPrvek je uložen v souboru prvku (IDE) a lze jej načíst podle názvu a umístit do souboru součásti.
Formát souboru (ASCII) vytvořený pomocí modelování jádra ACIS geometrie.
Mezinárodní formát vytvořený kvůli překonání omezení převodu dat. Soubory vytvořené jiným systémem CAD lze převést do formátu STEP a importovat do aplikace Autodesk Inventor LT.
Skupina ploch definující uzavřený objem.
Soubor součásti, který obsahuje více než jedno objemové těleso. Každé těleso může obsahovat nezávislé seskupení prvků nebo sdílených konstrukčních prvků. Každé objemové těleso může být na konci procesu návrhu exportováno jako samostatný soubor součásti.
Sada veličin (vizuálně znázorněná osami X, Y a Z), které určují umístění bodů, úseček, křivek a ploch v souborech součásti. Implicitně je zobrazen rastr v aktivní náčrtové rovině souřadnicového systému.
Vytváří křivku s vyhlazenější spojitostí než vytváří metoda spline interpolace v aplikaci AutoCAD.
Výkresový soubor, ve kterém jsou oddáleny aktualizace. Statický soubor se neaktualizuje při změně modelu a nelze do něj umístit pohledy nebo provést jiné změny výkresových dat. Nastavení oddálení aktualizací se nachází na kartě Výkres dialogu Nastavení dokumentu.
Vazba aplikace Mechanical Desktop nahrazená v aplikaci Autodesk Inventor LT vertikální vazbou.
Vazba aplikace Mechanical Desktop nahrazená v aplikaci Autodesk Inventor LT horizontální vazbou.
Pracovní bod umístěný v průsečíku výchozích referenčních rovin v souboru součásti.
Proměnné, pomocí nichž se mohou objekty přesunovat. Vazby odebírají stupně volnosti omezováním způsobů, kterými lze provádět změny geometrie náčrtu nebo jak přesunovat volně plovoucí tělesa.
Soubor součásti nebo výkresu, který obsahuje předdefinované vlastnosti souboru. Chcete-li vytvořit soubor na základě šablony, otevřete soubor šablony, vytvořte požadovaný obsah a potom jej uložte pod názvem souboru. Předdefinované vlastnosti mohou obsahovat viditelné výchozí referenční roviny, vlastní nastavení rastru, barevné schéma, výkresové normy atd.
Lineární kóta paralelní s čarou překlenující minimální vzdálenost mezi dvěma měřicími značkami.
Alfanumerický identifikátor přidaný ke každé díře nacházející se v tabulce děr.
V návrhu plechu se jedná o část modelu (plochého nebo ohnutého) obsahující materiál, který se deformuje při ohybu nebo ohnutí.
V návrhu plechu může tabule znamenat totéž co plocha.
Střední objem vyvolaný vytvořením taženého, vysunutého nebo rotovaného konstrukčního prvku.
Toto pole se používá k zadávání číselných hodnot určených k modelování a upravování přímé manipulace. Nachází se hned nad miniaturním panelem nástrojů ve vloženém displeji.
Trajektorie konstrukčního prvku tažení. Trajektorií může být otevřená nebo uzavřená smyčka složená z úseček, oblouků, elips nebo kružnic s určeným počátečním bodem.
Změna polohy, směru nebo orientace, například pohyb nebo otočení.
Zobrazení 3D souřadnic, kde osa X je červená, osa Y je zelená a osa Z je modrá. Trojice se používá k následujícím účelům:
1) umístění čárových segmentů do 3D náčrtu,
2) přesunutí a otočení ukotvených pracovních bodů a ploch,
3) pohyb komponent v souboru prezentace,
4) vytvoření USS (uživatelský souřadnicový systém),
5) zobrazení souřadnicového systému v náčrtech 2D a 3D.
Funkce, která automaticky vytváří a umisťuje kóty náčrtu při použití dynamického zadávání (průhledového displeje).
Zešikmení plochy může být stínové a pomocí hrany. Stínové zešikmení vybere souvislé tečné plochy a zešikmí všechny hrany v jedné operaci. Zešikmení hrany je zešikmení použité na jednotlivou plochu, která není tečná na jinou plochu. Každý typ konstrukčního prvku je zobrazen v prohlížeči pod jedinečnou ikonou.
Zešikmení použité na plochy součásti ke zkosení plochy nebo aby bylo možné vytáhnout součást z formy. Úhel zešikmení může být použit při vysunutí náčrtu nebo je možné jej použít na vybrané plochy.
Kóta, která vyznačuje úhel tvořený dvěma čarami.
Metoda ukončení vysunutého, taženého, rotovaného nebo šablonovaného konstrukčního prvku. Příkladem je pevná délka nebo úhel, protažení skrz všechny plochy, nebo k další ploše nebo protažení od vybrané roviny.
Prvek skládající se z definovaného mechanického tvaru, který vykonává známou funkci v součásti. Příklady jsou díry, zkosené hrany, zaoblení, skořepiny, zešikmené plochy a vyříznuté roviny.
Příkaz Upravit náčrt upraví konstrukční prvek tím, že změní jeho kóty náčrtu. Když je příkaz Upravit náčrt vybrán buď v grafickém okně nebo v prohlížeči, konstrukční prvek (a všechny prvky vytvořené po něm) se dočasné skryje a objeví se jeho původní náčrt. Po úpravě náčrtu se konstrukční prvek aktualizuje, aby se projevily změny a všechny další prvky se znovu zobrazí.
Rodina iSoučástí vytváří iSoučásti, z nichž každá má specifickou instanci, jejíž parametry, vlastnosti a další hodnoty jsou udržovány ve vložené tabulce. Každý řádek v tabulce představuje jednotlivou iSoučást se specifickou instancí.
Geometrická vazba, která umístí vybrané úsečky, osy elips nebo dvojice bodů rovnoběžně s osou X souřadnicového systému náčrtu nebo umístí dva vybrané body (koncový bod křivky, střed, středový bod nebo bod náčrtu) ve stejné vzdálenosti od první osy (stejná souřadnice Y).
Geometrická vazba, která způsobuje, že dvě úsečky nebo osy elips svírají pravý úhel.
Geometrická vazba, která způsobí, že dvě nebo více úseček nebo osy elipsy mají stejný sklon a orientaci.
Geometrická vazba, která způsobí, že budou mít vybrané oblouky a kružnice stejný poloměr nebo vybrané čáry stejnou délku.
Geometrická vazba, která způsobí, že dvě kružnice, oblouky nebo elipsy mají stejný střed. Výsledek je stejný jako při použití vazby totožnosti na středy křivek.
Geometrická vazba, která způsobí, že dvě křivky mají stejný sklon v bodě, ve kterém se protínají. Čára může být tečná k oblouku, kružnici nebo elipse, dvě čáry ale nemohou být tečné k sobě navzájem.
Geometrická vazba, která váže dva body k sobě nebo jeden bod ke křivce. Když je tato vazba použita na středy dvou kružnic, oblouků nebo elips, je výsledek stejný jako u vazby soustřednosti.
Geometrická vazba, která umístí vybrané úsečky, osy elips nebo dvojice bodů rovnoběžně s osou Y souřadnicového systému náčrtu (stejná souřadnice X).
Viz vazby.
Viz vazby.
Pravidla, která řídí polohu, sklon, tečnost, kóty a vztahy v geometrii náčrtu. Geometrické vazby řídí tvary a vztahy mezi elementy náčrtu. Viz také: kótovací vazby, geometrické vazby Vazby odebírají stupně volnosti.
Geometrické vazby určující tvary a vztahy mezi křivkami náčrtu. Viz také geometrické vazby.
Kóta, která řídí velikost křivek, které jsou v náčrtech a výkresových pohledech rovnoběžné s osou Y. Může být uvedena jako číselná konstanta, jako proměnná ve výrazu nebo formou odkazu na soubor parametrů. Ve výkresových pohledech může být určena jako řídící kóta (mění velikost modelu) nebo referenční kóta (nemění velikost modelu).
Sada rovin ortografických pohledů, která slouží k zobrazení objektu prostřednictvím jednoho pohledu roviny na promítání. Například evropské promítání představuje jeden pohled v promítání s více pohledy.
Charakteristika souboru systému Microsoft Windows, se kterou můžete pracovat v libovolné aplikaci nebo v Průzkumníku Microsoft Windows. K vlastnostem patří jméno autora nebo konstruktéra a datum vytvoření a mohou jimi být i jedinečné vlastnosti přiřazené aplikací nebo uživatelem. Určení vlastností může být užitečné při vyhledávání souborů součásti.
Vlastnosti definované definicí materiálu uložené v samostatných souborech součásti. Vlastnosti obsahují modul pružnosti v tahu, Poissonovu konstantu, měrné teplo, hustotu, konvenční mez průtažnosti, mez pevnosti, délkovou roztažnost a tepelnou vodivost.
Vlastnosti souboru, které lze použít k vyhledání a správě souborů aplikace Autodesk Inventor LT. Pomocí vlastností návrhu lze také automaticky udržovat a aktualizovat informace v rohových razítcích, seznamech součástí, rozpiskách a načrtnutých značkách. Viz také iVlastnosti.
Uživatelské rozhraní, které je překryto přes zobrazovací pole, aby byly možné operace přímé manipulace. Vložený displej obvykle obsahuje miniaturní panel nástrojů, obsahující možnosti příkazu, manipulátory a štítky výběru, které umožňují přímou a předvídatelnou interakci s 3D modelem.
Modelové hrany, vrcholy, 2D čáry a oblouky vložené z existujících součástí do 3D náčrtu pomocí příkazu Zahrnout. Vnořená geometrie je převedena na 3D geometrii a může být použita v náčrtu trajektorie pro 3D prvek tažení.
Profil uzavřený v rámci hranice jiného profilu. Vnořené profily lze vybrat a vysunout v jedné operaci příkazu. Je například možné vybrat soustředné kružnice a jejich vysunutím vytvořit trubku.
Hraniční bod dvou nebo více křivek nebo hran modelu.
Stín pod viditelným modelem je při otáčení nebo přesunutí modelu dynamicky aktualizován. Tento efekt se podobá vržení stínu na podklad pod modelem.
Styly v aktuálním dokumentu a knihovně stylů.
Přetažením kurzoru zprava doleva se vytvoří výběr křížením. Vyberou se objekty, které jsou obsaženy celé ve výběrovém okně.
Pomocí příkazu Vybrat ke změně velikosti okna vyberete geometrii částečně nebo zcela uzavřenou v okně.
Prvek, jehož geometrie se nezobrazí v grafickém okně. Jakékoli prvky závislé na vypnutém konstrukčním prvku jsou také vypnuty. Vypnuté prvky jsou v prohlížeči označeny stínovanou ikonou. Prvek je možné zapnout. On a jeho závislé prvky jsou viditelné v grafickém okně a mohou být vybrány k úpravě.
Člen pole náčrtu, jehož geometrie se nezobrazí v profilu a výkresovém náčrtu. V grafickém okně je vypnutý prvek zobrazen čárkovanou čarou. Komponentu pole náčrtu můžete vypnout v případě, že by mohlo dojít ke kolizi pole s jinou geometrií modelu, která by mohla pole přerušit.
Matematický výraz je sada vztahů, matematických operací, funkcí a booleovských logických operátorů. Na rozdíl od rovnice (jejíž strany jsou si rovné) může výraz obsahovat nerovnosti větší než, větší nebo rovno, menší než, menší nebo rovno a jiné vztahy.
Prvek vytvořený přidáním hloubky k načrtnutému profilu. Tvar konstrukčního prvku je dán tvarem profilu, vzdáleností vysunutí a úhlem zúžení. Pokud není prvek vysunutí prvním prvkem, jeho vztah k existujícímu prvku nebo tělesu je definován výběrem booleovské operace (spoj, řez nebo průsečík) a zúčastněných těles pro danou operaci, pokud existuje více těles. Volitelně může vytvořit nové těleso.
Proces zkopírování konstrukčního prvku ven z modelu součásti a jeho uložení v souboru konstrukčního prvku. Vytažený konstrukční prvek může být načten ze složky Windows (katalogu) a umístěn do souboru součásti.
V systému hierarchie nadřazené objekty vlastní závislé podřazené objekty. Odstranění nadřazeného objektu odstraní i dané závislé podřazené objekty. Například odstraněním plechu odstraníte také pole děr na plechu. Odstranění podřazeného objektu naopak nemá žádný vliv na jeho nadřazený objekt. Podřazený objekt má obvykle jeden nadřazený objekt a může být nadřazený jiným podřazeným objektům. V prohlížeči je podřazený objekt začleněn pod svým nadřazeným objektem.
Pokud je zapnutá možnost Zadání kótou (Průhledový displej), zobrazují se v okamžiku žádosti příkazu o zadání druhého bodu pole vstupu hodnot v hodnotách polárních souřadnic (délka a úhel). Hodnoty kót se mění podle pohybu kurzorem. Stisknutím klávesy TAB se přesunete na hodnotu, kterou chcete změnit.
Zobrazuje počáteční bod elementu náčrtu jako kartézské souřadnice X a Y v popisku nástroje vedle kurzoru, když je zapnutá funkce Dynamické zadávání (průhledový displej).
První konstrukční prvek vytvořený v součásti. Může to být importované základní těleso (ze souboru .sat nebo .step), pak má základní prvek pevnou velikost. Načrtnuté nebo umístěné prvky přidávají detaily do základního konstrukčního prvku a jsou umístěny vzhledem k jednomu dalšímu pomocí kótovacích nebo geometrických vazeb. Základní prvek by měl představovat nejobecnější tvar v součásti.
Model ve formátu souboru SAT nebo STEP importovaný do aplikace Autodesk Inventor LT jako základní prvek (první prvek v modelu). Základní těleso je plně zakótováno; jeho velikost může být změněna pouze pomocí příkazů v prostředí objemových těles, těleso však může být upraveno přidáním konstrukčních prvků.
Zaoblení, které má stejný poloměr po celé své délce. Pomocí karty Konstantní v dialogu Zaoblení vyberte hrany a určete poloměr prvku s konstantním poloměrem zaoblení.
Zaoblení, jehož poloměr se mění se podél jeho délky. Nastavíte různé poloměry pro počáteční a koncový bod. Typ přechodu určuje tvar zaoblení. Pomocí karty Proměnná v dialogu Zaoblení vyberte hrany a určete poloměry u prvku s proměnným poloměrem zaoblení.
Zaoblení vytvořené na konvexních hranách.
Prvky, které jsou geometricky závislé na jiném konstrukčním prvku, například zkosení nebo zaoblení.
Formáty listu, formáty rohového razítka, šablony rámečku a načrtnuté značky definované ve výkresu nebo výkresové šabloně. Zdroje návrhu jsou vypsány v prohlížeči ve složce zdrojů výkresu. Je možné definovat nové zdroje výkresu a přidat je do složky.
Pomocí zdrojů výkresu přidáte do výkresu nové listy, rohové razítka, rámečky nebo přidáte vlastní poznámky do výkresového listu nebo výkresového pohledu.
Zúžení použité u ploch součásti, které slouží ke zkosení povrchu nebo umožňuje vyjmutí součásti z formy. Zešikmení je definováno určitými plochami, směrem tažení a pevnou hranou nebo tečnou rovinou.
Viz zešikmení plochy.
Umístěný konstrukční prvek, který zkosí hranu součásti a je definován svým umístěním, velikostí a úhlem.
Odkryje skrytou rovinu nebo plochy dočasným odříznutím určené části modelu. Odkrytou rovinu je možné použít jako náčrtovou rovinu.
Náčrt integrovaný do konstrukčního prvku, například náčrt použitý ve vysunutí. Podle definice je náčrt zpracovaný konstrukčním prvkem.
Nastaví kladný nebo záporný úhel zúžení u tažení, vysunutí a spirál kolmých k náčrtové rovině.
Importované plochy jsou umístěny do konstrukčního prostředí, kde příkazy opravují chyby při modelování, například mezery mezi plochami. Když jsou plochy opraveny, je jejich úroveň zvýšena do prostředí součásti, kde je lze upravit pomocí příkazů k práci s konstrukčními prvky.
V hierarchii prohlížeče přetažení konstrukčního prvku blíže k horní úrovni.