O vkládání bloků

Vložením referencí na množinu objektů, které byly sloučeny do bloku, lze ušetřit čas a mít kontrolu nad velikostí výkresu.

Ukládání bloků a odkazování na ně

Blok je jeden nebo více objektů sloučených do jednoho pojmenovaného objektu. Při každém vytvoření bloku nebo vložení výkresu jako bloku jsou všechny informace o bloku (včetně geometrie, hladin, barev a typů čar) uloženy do neveřejné tabulky definic. Každý vložený blok je ve skutečnosti reference na definici bloku.

Na následujícím obrázku je znázorněna posloupnost začínající prázdným výkresem, pokračující vytvořením definice bloku a konče vložením dvou referencí bloku do výkresu. (Druhý obrázek představuje definici bloku, která je uložena v tabulce bloků, a to i přesto, že byla z kreslicí plochy při uložení odebrána geometrie.)

Použití bloků má následující výhody:
  • Pokud změníte definici bloku, budou všechny reference v daném výkresu automaticky aktualizovány.
  • Díky vkládání referencí místo geometrie objektu máte lepší kontrolu nad velikostí výkresu.

Referenci bloku lze odebrat tak, že ji vymažete. Odpovídající definice bloku však zůstane zachována. Chcete-li zmenšit velikost výkresu, je nutné také odebrat všechny nepoužívané definice bloků pomocí čištění.

Způsoby vkládání bloků

Blok se může skládat z objektů kreslených v několika různých hladinách různými vlastnostmi barev, typů a tlouštěk čar. Ačkoli je blok vždy vložen do aktuální hladiny, reference bloků zachovává informace o původní hladině, vlastnostech barvy a typu čáry objektů, které se v bloku nacházejí. Hladina, ve které vytváříte objekty výkresu, a některá nastavení vlastností ovlivňují, zda si objekty ve vloženém bloku zachovají své původní vlastnosti nebo převezmou vlastnosti z aktuálního nastavení hladiny, barvy, typu čáry nebo tloušťky čáry.

Při vložení bloku vytvoříte referenci bloku a určíte jeho umístění, měřítko a otočení. K dispozici je několik způsobů vkládání: