Vytváření asociativních povrchů

Asociativní povrchy se automaticky přizpůsobují změnám jiných, souvisejících objektů.

Je-li zapnuta asociativita povrchů, zůstává zachován vzájemný vztah mezi vytvořenými povrchy a povrchy nebo profily, ze kterých byly tyto nové povrchy vytvořeny.

Asociativita vám umožňuje:

• automaticky měnit tvar povrchu změnami tvarů generujících profilů;
• pracovat se skupinou povrchů tak, jako by se jednalo o jeden objekt; stejně jako lze změnou tvaru jedné plochy tělesa upravit celé základní těleso, upravuje změna tvaru jednoho povrchu nebo jedné hrany ve skupině asociovaných povrchů celou tuto skupinu;
• použít geometrické vazby na 2D profilech povrchu;
• přiřazením matematických výrazů odvodit vlastnosti povrchů, například výšku a poloměr; můžete například určit, že výška vytaženého povrchu bude rovna polovině délky jiného objektu.

Při přidávání dalších objektů a jejich následných úpravách se budou vytvářet vzájemné vztahy mezi těmito objekty, a vznikne tak zřetězená závislost. Úpravy jednoho objektu mohou ovlivnit i všechny související objekty. Znalost řetězce asociativních vztahů je důležitá, protože přesunutí nebo odstranění jednoho z článků řetězce může přerušit vztah mezi všemi objekty.

Poznámka: Chcete-li upravit tvar povrchu, který je vygenerován z křivky nebo spline, musíte vybrat a upravit generující křivku nebo spline, nikoli samotný povrch. Pokud upravíte samotný povrch, způsobíte tím ztrátu asociativity.

Je-li zapnuta asociativita, ignoruje se systémová proměnná DELOBJ. Je-li zapnuta jak možnosti Asociativita povrchů, tak možnost Vytváření povrchů NURBS, budou se povrchy vytvářet jako povrchy NURBS, nikoli jako asociativní povrchy.

Ušetřete si čas tím, že si postup při vytváření modelu předem naplánujete; po vytvoření modelu se již nebudete moci vrátit a přidat asociativitu. Buďte také opatrní, abyste náhodně nepřerušili asociativitu přetažením objektů mimo skupinu.