Jednoduchá bajtová specifikace tvaru obsahuje délku vektoru a směr zakódovaný do jednoho specifikačního bajtu.
Každá délka vektoru a kód směru tvoří řetězec tří znaků. První znak musí být 0, což pro aplikaci určuje, že další dva znaky jsou interpretovány jako šestnáctkové hodnoty. Druhý znak určuje délku vektoru v jednotkách. Platné šestnáctkové hodnoty jsou od 1 (dlouhé jednu jednotku) až po F (dlouhé 15 jednotek). Třetí znak určuje směr vektoru. Následující obrázek ukazuje kódy směrů.
Kódy směru vektoru
Údaj o délce všech vektorů v předchozím obrázku je shodný. Diagonální vektory se roztáhnou, aby odpovídaly posunu ve směru X nebo Y nejbližšího ortogonálního vektoru.
Následující příklad vytvoří tvar s názvem DBOX a přiřazeným číslem 230.
*230,6,DBOX 014,010,01C,018,012,0
Předchozí posloupnost specifikačních bajtů definuje čtverec o výšce jedné jednotky a šířce jedné jednotky a úhlopříčkou probíhající od levého dolního rohu k pravému hornímu rohu. Jakmile soubor uložíte pod názvem dbox.shp, použijte příkaz KOMPILUJ k vygenerování souboru dbox.shx. Pomocí příkazu ČTI načtěte soubor tvarů obsahující tuto definici a pak použijte následujícím způsobem příkaz TVAR:
Příkaz: tvar
Zadejte název tvaru nebo [?]: dbox
Zadejte bod vložení: 1,1
Zadejte výšku <aktuální>: 2
Zadejte úhel otočení <aktuální>: 0
Další obrázek ukazuje výsledný tvar.
