Vrtání

Přístup:

Pás karet: karta CAM

panel 2D frézování

Vrtat

Operace Vrtat umožňuje frézově vrtat válcové kapsy a ostrůvky přímým výběrem válcových geometrií. Výšky a hloubky se automaticky odvozují z vybrané geometrie, která umožňuje obrábět různé geometrie v jediné operaci.

Nastavení na kartě Nástroj

Chladivo:

Jedná se o typ chladiva použitého s nástrojem.

Rychlost vřetena:

Jedná se o rotační rychlost vřetena.

Řezná rychlost:

Jedná se o rychlost vřetena, která je vyjádřena jako rychlost nástroje na povrchu.

Rychlost vřetena na rampě:

Jedná se o rotační rychlost vřetena při provádění pohybů na rampě.

Rychlost řezného posuvu:

Jedná se o posuv použitý při řezání.

Posuv na zub:

Jedná se o rychlost řezného posuvu, která je vyjádřena jako hodnota posuvu na zub.

Rychlost posuvu při nájezdu:

Jedná se o posuv použitý při nájezdu do řezného pohybu.

Rychlost posuvu při odjezdu:

Jedná se o posuv použitý při odjezdu z řezného pohybu.

Rychlost posuvu rampy:

Jedná se o posuv použitý při provádění spirálovitého rampování do polotovaru.

Rychlost posuvu při zanoření:

Jedná se o posuv použitý při zanořování do polotovaru.

Posuv na rotaci:

Jedná se o rychlost posuvu při zanoření, která je vyjádřena jako hodnota posuvu na rotaci.

Nastavení na kartě Geometrie

Orientace nástroje

Pomocí kombinace orientace trojice a možností počátku umožňuje určit, jak bude nástroj orientován.

Rozevírací nabídka Orientace nabízí následující možnosti nastavení orientace os X, Y a Z trojice:

Orientace WCS z nastavení – k určení orientace nástroje se použije souřadnicový systém obrobku z aktuálního nastavení.
Orientace modelu – k určení orientace nástroje se použije pracovní souřadnicový systém aktuální součásti.
Vybrat osu nebo rovinu Z a osu X – výběrem plochy nebo hrany definujte osu Z a výběrem další plochy nebo hrany osu X. Osy Z i X lze obrátit o 180 stupňů.
Vybrat osu nebo rovinu Z a osu Y – výběrem plochy nebo hrany definujte osu Z a výběrem další plochy nebo hrany osu Y. Osy Z i Y lze obrátit o 180 stupňů.
Vybrat osy X a Y – výběrem plochy nebo hrany definujte osu X a výběrem další plochy nebo hrany osu Y. Osy X i Y lze obrátit o 180 stupňů.
Vybrat souřadnicový systém – nastaví konkrétní orientaci nástroje pro tuto operaci v modelu z uživatelského souřadnicového systému (USS) aplikace Inventor. Použije se počátek i orientace existujícího souřadnicového systému. Tuto možnost použijte, pokud model neobsahuje vhodný bod a rovinu pro danou operaci.

Rozevírací nabídka Počátek nabízí následující možnosti umístění počátku trojice:

Počátek WCS z nastavení – k určení počátku nástroje se použije počátek WCS.
Počátek modelu – k určení počátku nástroje se použije pracovní souřadnicový systém aktuální součásti.
Vybraný bod – k určení počátku trojice vyberte vrchol nebo hranu.
Bod na ohraničujícím kvádru polotovaru – k určení počátku trojice vyberte bod na ohraničujícím kvádru polotovaru.
Bod kvádru modelu – k určení počátku trojice vyberte bod v ohraničujícím kvádru modelu.

Nastavení na kartě Výšky

Bezpečná výška

Bezpečná výška je první výškou, do které se nástroj přesune rychloposuvem při přechodu na začátek dráhy nástroje.

Bezpečná výška

Výška návratu: jedná se o přírůstkové odsazení od výšky návratu.
Horní výška: jedná se o přírůstkové odsazení od horní výšky.
Dolní výška: jedná se o přírůstkové odsazení od dolní výšky.
Horní část modelu: jedná se o přírůstkové odsazení od horní části modelu.
Dolní část modelu: jedná se o přírůstkové odsazení od dolní části modelu.
Vršek polotovaru: jedná se o přírůstkové odsazení od vršku polotovaru.
Spodek polotovaru: jedná se o přírůstkové odsazení od spodku polotovaru.
Vršek díry: jedná se o přírůstkové odsazení od vršku díry.
Dno díry: jedná se o přírůstkové odsazení ode dna díry.
Výběr: jedná se o přírůstkové odsazení od bodu (vrcholu), hrany nebo plochy vybrané(ho) v modelu.
Počátek (absolutní): jedná se o absolutní odsazení od počátku, který je definován v možnosti Nastavení nebo Orientace nástroje v rámci určité operace.

Odsazení bezpečné výšky:

Použije se odsazení bezpečné výšky vztahující se k výběru bezpečné výšky v rozevíracím seznamu výše.

Výška návratu

Výška návratu určuje výšku, do které se posune nástroj před dalším řezným záběrem. Výška návratu musí být nastavena na hodnotu, která je vyšší než hodnota parametrů Výška posuvu a Vršek. Výška návratu se používá spolu s následným odsazením k určení výšky.

Výška návratu

Bezpečná výška: přírůstkové odsazení od bezpečné výšky.
Horní výška: jedná se o přírůstkové odsazení od horní výšky.
Dolní výška: jedná se o přírůstkové odsazení od dolní výšky.
Horní část modelu: jedná se o přírůstkové odsazení od horní části modelu.
Dolní část modelu: jedná se o přírůstkové odsazení od dolní části modelu.
Vršek polotovaru: jedná se o přírůstkové odsazení od vršku polotovaru.
Spodek polotovaru: jedná se o přírůstkové odsazení od spodku polotovaru.
Vršek díry: jedná se o přírůstkové odsazení od vršku díry.
Dno díry: jedná se o přírůstkové odsazení ode dna díry.
Výběr: jedná se o přírůstkové odsazení od bodu (vrcholu), hrany nebo plochy vybrané(ho) v modelu.
Počátek (absolutní): jedná se o absolutní odsazení od počátku, který je definován v možnosti Nastavení nebo Orientace nástroje v rámci určité operace.

Odsazení výšky návratu:

Použije se odsazení výšky návratu vztahující se k výběru výšky návratu v rozevíracím seznamu výše.

Horní výška

Výška vršku určuje výšku, která popisuje horní část řezu. Výška vršku musí být nastavena na hodnotu, která je vyšší než hodnota parametru Spodek. Výška vršku se používá spolu s následným odsazením k určení výšky.

Horní výška

Bezpečná výška: přírůstkové odsazení od bezpečné výšky.
Výška návratu: jedná se o přírůstkové odsazení od výšky návratu.
Dolní výška: jedná se o přírůstkové odsazení od dolní výšky.
Horní část modelu: jedná se o přírůstkové odsazení od horní části modelu.
Dolní část modelu: jedná se o přírůstkové odsazení od dolní části modelu.
Vršek polotovaru: jedná se o přírůstkové odsazení od vršku polotovaru.
Spodek polotovaru: jedná se o přírůstkové odsazení od spodku polotovaru.
Vršek díry: jedná se o přírůstkové odsazení od vršku díry.
Dno díry: jedná se o přírůstkové odsazení ode dna díry.
Výběr: jedná se o přírůstkové odsazení od bodu (vrcholu), hrany nebo plochy vybrané(ho) v modelu.
Počátek (absolutní): jedná se o absolutní odsazení od počátku, který je definován v možnosti Nastavení nebo Orientace nástroje v rámci určité operace.

Horní odsazení:

Použije se odsazení vršku vztahující se k výběru výšky vršku v rozevíracím seznamu výše.

Dolní výška

Výška spodku určuje konečnou výšku a hloubku obrábění a nejnižší hloubku, do které nástroj v polotovaru sestoupí. Výška spodku musí být nastavena na hodnotu, která je nižší než hodnota parametru Vršek. Výška spodku se používá spolu s následným odsazením k určení výšky.

Dolní výška

Bezpečná výška: přírůstkové odsazení od bezpečné výšky.
Výška návratu: jedná se o přírůstkové odsazení od výšky návratu.
Horní výška: jedná se o přírůstkové odsazení od horní výšky.
Horní část modelu: jedná se o přírůstkové odsazení od horní části modelu.
Dolní část modelu: jedná se o přírůstkové odsazení od dolní části modelu.
Vršek polotovaru: jedná se o přírůstkové odsazení od vršku polotovaru.
Spodek polotovaru: jedná se o přírůstkové odsazení od spodku polotovaru.
Vršek díry: jedná se o přírůstkové odsazení od vršku díry.
Dno díry: jedná se o přírůstkové odsazení ode dna díry.
Výběr: jedná se o přírůstkové odsazení od bodu (vrcholu), hrany nebo plochy vybrané(ho) v modelu.
Počátek (absolutní): jedná se o absolutní odsazení od počátku, který je definován v možnosti Nastavení nebo Orientace nástroje v rámci určité operace.

Dolní odsazení:

Použije se odsazení spodku vztahující se k výběru výšky spodku v rozevíracím seznamu výše.

Nastavení na kartě Záběry

Tolerance:

Jedná se o toleranci použitou při linearizaci geometrie, například spline nebo elips. Tolerance je brána jako maximální vzdálenost tětivy.

Volná tolerance 0,100

Těsná tolerance 0,001

Konturovací pohyby stroje CNC jsou řízeny pomocí příkazů čar G1 a oblouků G2 a G3. Systém CAM toho dosáhne tím, že linearizuje dráhy nástroje na křivkách spline a povrchu, a tímto způsobem je aproximuje. Vytvoří se mnoho segmentů krátkých čar, které utvoří přibližnou podobu požadovaného tvaru. Přesnost, s jakou dráha nástroje odpovídá požadovanému tvaru, značně závisí na počtu použitých čar. Čím více je čar, tím více se dráha nástroje přiblíží jmenovitému tvaru spline nebo povrchu.

Nedostatek dat

Je lákavé používat vždy velmi těsné tolerance, existují však i stinné stránky tohoto postupu: delší časy výpočtu trajektorie nástroje, velké soubory G-funkcí a velmi krátké pohyby po čarách. První dva problémy nejsou nijak závažné, protože aplikace Inventor HSM provádí výpočty velmi rychle a většina moderních řídicích systémů disponuje alespoň 1 MB paměti RAM. Krátké pohyby po čarách však mohou v kombinaci s vysokými rychlostmi posuvu vyústit v jev známý jako nedostatek dat.

Nedostatek dat nastane v situaci, kdy je řídicí systém příliš zahlcen daty a nedokáže je zpracovat. Řídicí systémy CNC mohou zpracovat konečný počet řádků kódu (bloků) za sekundu. Může to být pouhých 40 bloků za sekundu v případě starších strojů a 1000 bloků za sekundu u nových strojů, například řídicího systému HAAS Automation. Krátké pohyby po čarách a vysoké rychlosti posuvu mohou žádat rychlost zpracování, která přesahuje možnosti řídicího systému. Když k tomu dojde, musí stroj po každém pohybu počkat na další příkaz z řídicího systému.

Stoupání:

Určuje stoupání závitu.

Typ kompenzace:

Určí typ kompenzace.

V počítači – kompenzaci nástroje vypočte aplikace Inventor HSM automaticky na základě průměru vybraného nástroje. Výstup generovaný postprocesorem obsahuje přímo kompenzovanou dráhu nástroje a nikoli kódy G41 nebo G42.
V řídicím systému – kompenzace nástroje se nevypočítá, jako výstup poslouží spíše kódy G41 nebo G42, které obsluze umožňují nastavit objem kompenzace a opotřebení v řídícím systému obráběcího nástroje.
Opotřebení – funguje stejně, jako by byla vybrána možnost V počítači, ale také poskytuje výstup ve formě kódů G41 nebo G42. Umožňuje obsluze obráběcího stroje upravit opotřebení nástroje v řídicím systému obráběcího stroje zadáním rozdílu ve velikosti nástroje jako záporného čísla.
Obrácené opotřebení – funguje stejně, jako by byla vybrána možnost Opotřebení, úprava opotřebení se však zadává jako kladné číslo.

Poznámka: Řídicí kompenzace (včetně možností Opotřebení a Obrácené opotřebení) se provádí pouze u dokončovacích záběrů.

Vícenásobné záběry

Tuto možnost povolte, chcete-li zadat hodnotu stranového kroku.

Počet stranových kroků:

Jedná se o počet hrubovacích kroků.

Stranový krok:

Určuje vodorovný stranový krok mezi záběry. Ve výchozím nastavení je tato hodnota nastavena na 95 % průměru řezného nástroje zmenšeného o poloměr rohu nástroje.

Vodorovný stranový krok

Dokončovací záběry

Chcete-li provést dokončovací záběry pomocí strany nástroje, povolte tuto možnost.

Poznámka: Tato možnost se obvykle používá, když je hrubování a dokončování prováděno stejným nástrojem.

S dokončovacími záběry

Bez dokončovacích záběrů

Stranový krok:

Jedná se o maximální vzdálenost mezi dokončovacími záběry.

Opakovat záběry

Tuto možnost povolte, chcete-li provést poslední dokončovací záběr dvakrát, a odebrat tak materiál polotovaru, který zbyl v důsledku vychýlení nástroje.

Směr:

Možnost Směr umožňuje určit, zda se má aplikace Inventor HSM pokusit zachovat sousledné, nebo nesousledné frézování.

Zapamatujte si: V závislosti na geometrii není vždy možné dodržet sousledné nebo nesousledné frézování na celé dráze nástroje.

Sousledné

Chcete-li obrobit všechny záběry v jednom směru, vyberte možnost Sousledné. Při použití této metody se aplikace Inventor HSM pokusí použít sousledné frézování vzhledem k vybraným hranicím.

Sousledné

Nesousledné

Tato možnost obrací směr dráhy nástroje ve srovnání s možností Sousledné a vytváří dráhu nástroje pro nesousledné frézování.

Nesousledné

Přídavek

Kladný

Kladný přídavek – určuje množství materiálu polotovaru zbylého po operaci, který má být odebrán následnými hrubovacími či dokončovacími operacemi. U hrubovacích operací se ve výchozím nastavení ponechá malé množství materiálu.

Žádný

Žádný přídavek – odstraní veškerý přebytečný materiál až k vybrané geometrii.

Záporný

Záporný přídavek – odstraní materiál za povrchem nebo hranicí součásti. Tato technika se často používá při obrábění elektrodou, kde zohledňuje jiskřiště a umožňuje splnit toleranční požadavky součásti.

Radiální (stěna) přídavek

Parametr Radiální přídavek určuje množství materiálu, který se má ponechat v radiálním (kolmo k ose nástroje) směru, tj. na straně nástroje.

Radiální přídavek

Radiální a axiální přídavek

V důsledku stanovení kladného radiálního přídavku bude na svislých stěnách a strmých oblastech součásti ponechán materiál.

V případě povrchů, které nejsou přesně svislé, bude aplikace Inventor HSM interpolovat mezi axiální (dno) a radiální hodnotou přídavku, aby se materiál polotovaru zbylý v radiálním směru na těchto površích mohl lišit od určené hodnoty v závislosti na spádu povrchu a hodnotě axiálního přídavku.

Změnou radiálního přídavku se automaticky nastaví axiální přídavek na stejnou hodnotu, pokud ovšem hodnotu axiálního přídavku nezadáte ručně.

U dokončovacích operací je výchozí hodnota 0 mm/0", tj. nebude ponechán žádný materiál.

U hrubovacích operací se ve výchozím nastavení ponechá malé množství materiálu, který lze odebrat později pomocí jedné nebo více dokončovacích operací.

Záporný přídavek

Při použití záporného přídavku operace obrábění odstraní více hmoty z polotovaru než z tvaru modelu. Toho lze využít pro elektrody s jiskřištěm, kde velikost jiskřiště odpovídá zápornému přídavku.

Radiální i axiální přídavek může být záporný. Záporný radiální přídavek však musí být menší než poloměr nástroje.

Při použití kulového nebo toroidního řezacího nástroje se záporným přídavkem, který je větší než poloměr rohu, musí být záporný axiální přídavek menší nebo roven poloměru rohu.

Nastavení na kartě Napojování

Režim vysoké rychlosti posuvu:

Určuje, kdy mají být rychloposuvy ve výstupu jako skutečné rychloposuvy (G0) a kdy mají být ve výstupu jako pohyby s vysokou rychlostí posuvu (G1).

Zachovat rychloposuv – zachovají se všechny rychloposuvy.
Zachovat axiální a radiální rychloposuv – ve výstupu budou jako skutečné rychloposuvy pouze rychloposuvy, při kterých se nástroj pohybuje vodorovně (radiální) nebo svisle (axiální).
Zachovat axiální rychloposuv – zachovají se pouze rychloposuvy, při kterých se nástroj pohybuje svisle.
Zachovat radiální rychloposuv – zachovají se pouze rychloposuvy, při kterých se nástroj pohybuje vodorovně.
Zachovat rychloposuv v jedné ose – zachovají se pouze rychloposuvy, při kterých se nástroj pohybuje v jedné ose (X, Y nebo Z).
Vždy použít rychlý posuv – výstupem jsou rychloposuvy jako pohyby G01 (pohyby rychlých posuvů) místo rychloposuvů (G0).

Tento parametr se obvykle nastavuje, aby nedocházelo ke kolizím u strojů, které při rychloposuvu provádějí pohyby „dog-leg“.

Vysoká rychlost posuvu:

Rychlost posuvu, která se používá pro výstup rychloposuvů jako G1 místo G0.

Bezpečná vzdálenost:

Minimální vzdálenost mezi povrchy nástroje a součásti při pohybech návratu. Vzdálenost je měřena po použití přídavku. Pokud byl tedy použit záporný přídavek, je třeba věnovat pozornost tomu, aby byla bezpečná vzdálenost dostatečně velká a zamezila jakýmkoli kolizím.