Pro analýzu zatížení vytápění a chlazení je krajně důležité, aby byl zohledněn objem celé budovy.
To zahrnuje plochy ve formě dutin, šachet a průduchů. Tyto malé prostory spadají do jedné ze tří kategorií:
- Asymetrické plochy nejsou ohraničeny rovnoběžnými komponentami ohraničujícími místnosti. Často se jedná o trojúhelníkové plochy nebo plochy ohraničené zakřivenými stěnami.
Pokud je prostor umístěn v těchto oblastech, povrchy, které jsou tečné k jiným prostorům, budou interpretovány jako vnitřní povrchy. Pokud v daných oblastech není žádný prostor, pomocí parametru Funkce typu stěny ohraničující plochu se stanoví, zda jsou povrchy interpretovány jako vnitřní nebo vnější. Pokud je parametr Funkce nastaven na možnost Vnitřní nebo Nosná část – šachta, bude povrch interpretován jako vnitřní. Pokud je parametr Funkce nastaven na možnost Vnější, Základy, Opěrná nebo Podbití, bude povrch interpretován jako vnější.
- Zbytkové prostory jsou úzké plochy ohraničené rovnoběžnými vnitřními komponentami ohraničujícími místnosti. Aplikace Revit automaticky zahrne objem zbytkových prostorů do objemu tečného prostoru za následujících okolností:
- Identické rovnoběžné komponenty ohraničující místnosti uzavírají zbytkový prostor.
- Šířka zbytkového prostoru je rovna nebo je menší než parametr Tolerance zbytku určený v dialogu Energetická analýza.
- Komponenta prostoru byla umístěna v tečných prostorech na obou stranách zbytkového prostoru.
I když následující obrázek obsahuje několik nedefinovaných prostorů (dutiny, šachty a průduchy), do výpočtů objemu pro analýzu vytápění a chlazení lze automaticky zahrnout pouze zbytky zakroužkované v modelu.
Aplikace Revit automaticky zahrne objem zbytkového prostoru do objemu pro hlavní tečný prostor. Zbytkové prostory musí mít v tečných prostorech umístěné komponenty prostoru na obou stranách zbytku. Na předchozím obrázku nelze úzký prostor na levé straně považovat za zbytek.
Jak je znázorněno v analytickém modelu na pravé straně, objem zbytků se sloučí s objemem tečného prostoru. Prostor ve středu modelu je rozdělen tak, že jako zbytek je rozpoznán pouze objem mezi identickými rovnoběžnými stěnami. Do objemu větší (tečné) místnosti je přidán pouze objem pro danou část prostoru, která splňuje toleranci zbytkového prostoru. Analytický model na pravé straně zobrazuje způsob rozdělení prostoru. Často je jednodušší vymazat vlastnost ohraničení místnosti pro stěnu, než spoléhat na automatické rozpoznání zbytkových prostorů a jejich zahrnutí do výpočtů objemu.
Poznámka: Objem zbytkového prostoru se při provádění analýzy zatížení vytápění a chlazení vypočítá buď pomocí integrovaného nástroje, nebo exportováním projektu do souboru gbXML.Vnitřní komponenty ohraničující místnosti zbytku jsou považovány za vnitřní. Zbytkové prostory nemají komponentu prostoru, a proto se stínování prostorů nezobrazí v půdorysném pohledu ani v pohledu řezu. Zbytkové prostory jsou však zobrazeny jako část tečného prostoru v analytickém modelu v dialogu Zátěže vytápění a chlazení a objem zbytků se vypočítá během analýzy zatížení vytápění a chlazení.
Tip: Parametr Tolerance zbytkového prostoru je vlastnost energetických údajů (karta Správa
panel Nastavení
Informace o projektu a v části Energetická nastavení klikněte na položku Upravit). - Symetrické plochy jsou plně ohraničeny rovnoběžnými komponentami ohraničujícími místnosti, avšak oddělení jejich středových čar přesahuje parametr Tolerance zbytkového prostoru.
Pokud je prostor umístěn v těchto oblastech, povrchy, které jsou tečné k jiným prostorům, budou interpretovány jako vnitřní povrchy. Pokud v daných oblastech není žádný prostor, pomocí parametru Funkce typu stěny ohraničující plochu se stanoví, zda jsou povrchy interpretovány jako vnitřní nebo vnější. Pokud je parametr Funkce nastaven na možnost Vnitřní nebo Nosná část – šachta, bude povrch interpretován jako vnitřní. Pokud je parametr Funkce nastaven na možnost Vnější, Základy, Opěrná nebo Podbití, bude povrch interpretován jako vnější.