Tato podsestava se používá pro překrytí silničního koridoru se střechovitým sklonem a čtyřmi jízdními pruhy nad rigoly (mezi proudnicemi) na každé straně, se zachováním požadovaného sklonu a rozsahů rozdílů příčných sklonů. Tato podsestava se liší od podsestavy PřekrytíOdpojeníMeziHranami, protože provádí překrytí existujících rigolů na známý profil líce obrubníku místo překrytí mezi dvěma známými body připojení rigolu.
Připojení
Bod připojení je (poblíž) bodu střechovitého sklonu podsestavy. Protože podsestava umístí jízdní pruhy na obě strany střechovitého sklonu, tento bod připojení je obvykle v bodu základny šablony typického příčného řezu. Zatímco v režimu návrhu tento bod koinciduje s bodem střechovitého sklonu, ve stavu koridoru bod navrženého profilu (nebo bod značky základny) nemusí být stejný jako bod střechovitého sklonu, protože odsazení a výška bodu střechovitého sklonu se vypočtou podle vstupních dat, jako jsou hodnoty levého a pravého odsazení (líce obrubníku).
Vstupní parametry
Poznámka: všechny rozměry jsou v metrech nebo stopách, pokud není uvedeno jinak. Všechny sklony jsou uvedeny v podobě poměru (například 4 : 1), pokud nejsou označeny jako procentní sklony se značkou „%“.
|
Parametr |
Popis |
Typ |
Výchozí |
|---|---|---|---|
|
Odsazení levého rigolu |
Vzdálenost mezi bodem připojení a lícem obrubníku levého rigolu. Tato hodnota se používá, pouze pokud s levou hranou není asociována žádná trasa nebo označený bod. |
Numerický |
6 m a 18 ft |
|
Odsazení pravého rigolu |
Vzdálenost mezi bodem připojení a lícem obrubníku pravého rigolu. Tato hodnota se používá, pouze pokud s pravou hranou není asociována žádná trasa nebo označený bod. |
Numerický |
6 m a 18 ft |
|
Levý rigol – Označený bod |
Poskytuje odsazení existující levé hrany zpevnění vozovky a výšku pro započetí podsestavy. (VOLITELNÉ) |
Řetězec |
Žádné |
|
Pravý rigol – Označený bod |
Poskytuje odsazení existující pravé hrany zpevnění vozovky a výšku pro započetí podsestavy. (VOLITELNÉ) |
Řetězec |
Žádné |
|
Minimální překrytí |
Minimální hloubka překrytí ve čtvrtinových bodech a střechovitém sklonu. |
Numerický |
0,1m a 0,33 ft |
|
Vnitřní minimální sklon v % |
Minimální procentuální sklon povolený pro vnitřní jízdní pruhy ve směru od bodu připojení. |
Numerický |
-1% |
|
Vnitřní maximální sklon v % |
Maximální procentuální sklon povolený pro vnitřní jízdní pruhy ve směru od bodu připojení. |
Numerický |
-4% |
|
Vnější minimální sklon v % |
Minimální sklon v procentech povolený pro vnější jízdní pruhy ve směru od bodu připojení. |
Numerický |
-2% |
|
Vnější maximální sklon v % |
Maximální sklon v procentech povolený pro vnější jízdní pruhy ve směru od bodu připojení. |
Numerický |
-6% |
| Maximální rozdíl příčných sklonů |
Maximální rozdíl sklonu jízdního pruhu a krajnice, v procentuálním sklonu ve středové ose. |
Numerický |
4% |
| Minimální odchylky střechovitého sklonu |
Minimální odchylka střechovitého sklonu ve čtvrtinových bodech. |
Numerický |
0,05m a 0,16 ft |
Jsou-li zadány cílové parametry, předcházející parametry (především výchozí odsazení a označené body) se budou příslušným způsobem ignorovat.
Cílové parametry
V této části jsou uvedeny parametry této podsestavy, které lze mapovat na jeden či více cílových objektů, například na povrch, trasu nebo objekt profilu ve výkresu. Další informace naleznete v části Určení cílových objektů koridoru.
|
Parametr |
Popis |
Stav |
|---|---|---|
|
Bod levého rigolu |
Udává hodnotu odsazení levé hrany zpevnění vozovky vzhledem k bodu připojení. Jako cíle lze pro určení této hodnoty použít následující typy objektů: trasy, křivky, návrhové linie nebo polygony zaměření. |
Volitelné |
|
Bod pravého rigolu |
Udává hodnotu odsazení pravé hrany zpevnění vozovky vzhledem k bodu připojení. Jako cíle lze pro určení této hodnoty použít následující typy objektů: trasy, křivky, návrhové linie nebo polygony zaměření. |
Volitelné |
|
Profil levého rigolu |
Poskytuje hodnotu výšky levé hrany zpevnění vozovky vzhledem k bodu připojení. Jako cíle lze pro určení výšky použít následující typy objektů: profily, 3D křivky, návrhové linie nebo polygony zaměření. |
Volitelné |
|
Profil pravého rigolu |
Poskytuje hodnotu výšky pravé hrany zpevnění vozovky vzhledem k bodu připojení. Jako cíle lze pro určení výšky použít následující typy objektů: profily, 3D křivky, návrhové linie nebo zeměměřické polygony. |
Volitelné |
|
StávajícíTerénHorníPovrch |
Jestliže pro výšky levé/pravé hrany zpevnění vozovky nejsou zadány profily, pak tato výška zpevnění v daném odsazení bude zvolena jako hodnota výšky (pro levou/pravou stranu). |
Požadováno |
Výstupní parametry
|
Parametr |
Popis |
Typ |
|---|---|---|
|
Sklon levého vnějšího jízdního pruhu v % |
Procentuální sklon levého vnějšího jízdního pruhu. |
Numerický |
|
Sklon levého vnitřního jízdního pruhu v % |
Procentuální sklon pravého vnitřního jízdního pruhu. |
Numerický |
|
Sklon pravého vnějšího jízdního pruhu v % |
Procentuální sklon pravého vnějšího jízdního pruhu. |
Numerický |
|
Sklon pravého vnitřního jízdního pruhu v % |
Procentuální sklon pravého vnitřního jízdního pruhu. |
Numerický |
Chování
Tato podsestava používá iterativní proces pro vytvoření přijatelných sklonů vnitřní a vnější spojnice. Počáteční sklony jsou nastaveny tak, jak je popsáno níže. Při každé úpravě sklonu jedné spojnice se mohou změny v sousedních spojnicich dostat mimo projektové tolerance. Jestliže se řešení nezíská během 10 kroků iterace, zobrazí se hlášení a proces se přeruší.
Levá hrana zpevnění vozovky
Od bodu připojení se levá hrana bodu zpevnění vozovky umístí na základě: (a) umístění trasy v cílovém parametru „Bod levého rigolu“, (b) jestliže toto není k dispozici, bude založena na přiřazeném označeném bodu (do bodu levého rigolu), nebo (c) pokud obojí není k dispozici, bude založena na výchozí hodnotě odsazení (odsazení levého rigolu).
Podobně platí, že výška pro tento bod se vypočte na základě: (a) cílového parametru profilu levého rigolu, (b) pokud toto není k dispozici, pak výška povrchu se určí z logického přiřazení „StávajícíTerénHorníPovrch“, nebo (c) jestliže obojí není k dispozici, výšku určí přiřazený označený bod. Pokud žádná z těchto dvou podmínek není splněna, výsledkem bude chybové hlášení a silniční koridor možné vytvořit.
Pravá hrana zpevnění vozovky
Od bodu připojení se pravá hrana bodu zpevnění vozovky umístí na základě: (a) umístění trasy v cílovém parametru „Bod pravého rigolu“, (b) jestliže toto není k dispozici, bude založena na přiřazeném označeném bodu (do bodu pravého rigolu), nebo (c) pokud obojí není k dispozici, bude založena na výchozí hodnotě odsazení (odsazení pravého rigolu).
Podobně platí, že výška pro tento bod se vypočte na základě: (a) cílového parametru profilu pravého rigolu, (b) pokud toto není k dispozici, pak výška povrchu se určí z logického přiřazení „StávajícíTerénHorníPovrch“, nebo (c) jestliže obojí není k dispozici, výšku určí přiřazený označený bod. Pokud žádná z těchto dvou podmínek není splněna, výsledkem bude chybové hlášení a koridor nebude možné vytvořit.
Čtvrtinové body a odsazení bodu střechovitého sklonu
Vzdálenost mezi levým a pravým bodem připojení rigolu se vydělí čtyřmi, aby se získaly dva čtvrtinové body a bod střechovitého sklonu. Tyto výšky bodů se vypočtou přidáním minimální hloubky překrytí k existujícímu terénu v těchto odsazeních.
Sklon vnitřního a vnějšího zpevnění vozovky
Výsledné spojnice z předchozích kroků se zkontrolují z hlediska splnění tolerance sklonu pro vnější a vnitřní jízdní pruhy. Jsou-li sklony v rámci tolerance, pak jde o jednoduché překrytí, jak je znázorněno na následujícím diagramu.
Pokud jsou spojnice překrytí příliš příkré, pokud byl ve středové ose překročen maximální rozdíl sklonu jízdního pruhu a krajnice nebo pokud se nezíská minimální odchylka střechovitého sklonu, některé nebo všechny spojnice budou vyrovnány na své maximální sklony. Vloží se povrchy frézování, aby se zachovaly minimální hloubky překrytí ve čtvrtinových bodech a středové ose.
Jsou-li spojnice překrytí příliš mělké, zvýší se hloubka překrytí, aby se dosáhlo minimálních sklonů. Pokud je výsledkem příliš velký rozdíl příčných sklonů, může dojít k dalším úpravám a frézování. Následující diagram vysvětluje překrytí s frézováním:
Zvláštní případy
Kladný sklon se může povolit na jedné vnitřní spojnici, jestliže ostatní vnitřní spojnice mají záporný sklon, jak je znázorněno níže.
Operace režimu návrhu
V režimu návrhu tato podsestava vloží dva jízdní pruhy na každou stranu bodu připojení. První dva body hrany se umístí na základě levého/pravého odsazení. Tyto výšky levého a pravého bodu se v režimu návrhu vypočtou odečtením výšky střechovitého sklonu od staniční kóty bodu připojení. Poté se „Bod střechovitého sklonu“ umístí v polovině mezi těmito dvěma body. Protože jsou však programové výchozí hodnoty stejné pro levou i pravou stranu, ve výchozím stavu bude bod střechovitého sklonu souhlasit s bodem připojení. Sklony jízdních pruhů jsou stejné jako hodnota „Minimální vnější/vnitřní sklon v %“. Tloušťka zpevnění vozovky se rovná hloubce minimálního překrytí.
Kódy bodů, spojnic a tvarů
V následující tabulce jsou pro tuto podsestavu uvedeny kódy bodů, spojnic a tvarů, ke kterým byly přiřazeny kódy. Kódy bodů, spojnic a tvarů této podsestavy, které nemají přiřazeny kódy, nejsou v této tabulce zahrnuty.
|
Bod, spojnice nebo tvar |
Kód |
Popis |
|---|---|---|
|
P1, P5 |
ETW |
Hrany jízdního pruhu na upraveném terénu |
|
P6, P10 |
OŽK-HranPokládkaVozSpodní |
Hrany jízdního pruhu na překrytí |
|
P3 |
Crown |
Střechovitý sklon (lom v podélném spádu) na upraveném terénu |
|
P8 |
OŽK-VrcholPokládkaSpodní |
Střechovitý sklon (lom v podélném spádu) na Překrytí |
|
P2. P4 |
OŽK-LomMeziPruhyVyrovnávkaHorní |
Bod lomu v podélném spádu ve čtvrtinových bodech |
|
P7, P9 |
OŽK-LomMeziPruhyVyrovnávkaSpodní |
Bod lomu v podélném spádu ve čtvrtinových bodech na povrchu překrytí |
|
L1, L2, L3, L4 |
Horní část překrytí |
Povrch upraveného terénu |
|
L5, L6, L7, L8 |
Překrytí |
Povrch překrytí |
|
S1 |
Překrytí |
Plocha překrytí |
Kódovací diagram
