Při posuzování životnosti spoje je nutné brát v úvahu únavovou pevnost svarových spojů. V závislosti na počtu cyklů můžeme rozdělit pevnost spoje do tří charakteristických oblastí:
- Oblast pevnosti s nízkým počtem cyklů (přibližně pro N ≤ 10 3 cyklů) – pevnost spoje je zhruba konstantní, nezávislá na cyklech, pro kontrolu spoje je dostatečný statický výpočet.
- Oblast časované pevnosti (přibližně pro 10 4 ≤ N ≤ 10 6 cyklů) – pevnost spoje se s narůstajícím počtem cyklů snižuje.
- Oblast stálé pevnosti (přibližně pro N> 10 6 cyklů) – pevnost spoje je opět zhruba konstantní, mez odolnosti se nebo te je použita pro určení pevnosti v únavě spoje.
Závislost únavové pevnosti spoje σ A nebo τ A na počtu cyklů pro symetrické obrácené zatížení je uvedena na následujícím obrázku:
Je-li spoj svaru vypočítán za podmínky konečné životnosti v oblasti časované pevnosti, musí být mez konečné únavové životnosti σ f nebo τ f známa pro určení pevnosti spoje. K výpočtu této meze v případě, že je mez odolnosti neznámá, se použije empirický vzorec σ f = 10 Y N X . Exponent se vypočte následovně:
přičemž:
|
σ' U ≈ 0,9 S U |
- pro střídavý ohyb |
|
σ' U ≈ 0,75 S U |
- pro tah - tlak |
|
σ' U ≈ 0,72 S U |
- pro střídavý krut (smyk) |