Při většině postupů modelování sestavy se používají kombinace strategie návrhu zdola nahoru a shora dolů. Jsou sice známy některé požadavky a použity určité normované komponenty, ale k dosažení cílů návrhu je nutné vypracovat nové návrhy. Tato kombinovaná koncepce se nazývá návrh ze středu ven.
Shora dolů
Začněte s kritérii návrhu a vytvořte komponenty, které tato kritéria splňují. Návrháři uvedou známé parametry a vytvoří strojírenské rozvržení. Toto rozvržení může být představováno 2D návrhem, který se, jak zobrazuje následující obrázek, v procesu návrhu dále vyvíjí.
Jak ukazuje následující obrázek, rozvržením může ale také být 3D návrh vytvořený z jediného souboru obsahujícího součást s více tělesy. Tato metoda vytvoří pomocí příkazů k modelování 3D součástí jednotný návrh řízený jedinou součástí.
Rozvržení může obsahovat související položky, například stěny a podlahu, na níž bude sestava umístěna, či zařízení, které dodávají vstup nebo přijímají výstup návrhu sestavy, a další pevná data. V rozvržení lze zahrnout další kritéria, například mechanická charakteristika. Rozvržení lze načrtnout v souboru součásti a pak ho umístit do souboru sestavy. Během vývoje návrhu rozpracujte náčrty až do konstrukčních prvků.
Navržené komponenty jsou jedinečné pro tuto sestavu, ale můžete použít také normalizované součásti jako jsou šrouby, závlačky nebo tyče. Změna jedné součásti může způsobit změny několika dalších přilehlých součástí, nebo jsou k ní připojené.
Konečná sestava je sbírkou navzájem souvisejících součástí, které jsou jednoznačně navrženy k řešení aktuálního konstrukčního problému.
Zdola nahoru
Umístěte existující součásti a podsestavy do souboru sestavy, komponenty umístěte do postavení použitím vazeb v sestavě, jako je proti sobě a stejný směr. Komponenty by měly být pokud možno umístěny v pořadí, v jakém budou sestaveny při výrobě.
Pokud nejsou součásti komponent tvořeny v souborech součástí adaptivními konstrukčními prvky, nemusí odpovídat požadavkům návrhu sestavy. Takovou součást lze umístit do sestavy a potom ji v rámci sestavy nastavit jako adaptivní. Součást mění velikost v aktuálním návrhu, když spojujete její prvky vazbami s ostatními komponenty.
Chcete-li, aby se všechny podkótované prvky adaptovaly, když je umístíte pomocí vazeb sestavy, navrhněte podsestavu jako adaptivní. Když je součást v podsestavě zakótována s pevnou geometrií, její prvky změní velikost podle potřeby.
Ze středu ven
Obvykle se začíná s několika existujícími komponentami a podle potřeby navrhujete ostatní součásti. Analyzujte záměr návrhu a pak vložte nebo vytvořte pevnou (základní) komponentu . Při dalším vývoji sestavy podle potřeby umísťujete existující komponenty nebo tvoříte nové na místě.
Pokud nové součásti nebo podsestavy pravděpodobně použijete v jiných sestavách, rozmyslete si, zda je neoznačíte jako adaptivní. Chcete-li změnit velikost nebo umístění některých konstrukčních prvků, rozmyslete se, zda je chcete ponechat nezakótované. Prvek potom může změnit velikost a tvar, když je zakótovaný k jiné komponentě v sestavě. Jelikož jsou změny součásti ukládány do souboru součásti, uložte součásti pod rozdílnými názvy souborů, pokud chcete zachovat více než jednu verzi součásti.