Prostory

Umístěním prostorů do všech oblastí modelu budovy dosáhnete přesné analýzy zátěží vytápění a chlazení při analýze systémů nebo exportu do formátu gbXML.

Aplikace Revit používá komponentu prostoru k uchování údajů o oblasti, ve které je umístěn. V prostorech jsou uloženy hodnoty různých parametrů, které mají v rámci projektu vliv na analýzu zátěží vytápění a chlazení. Do volných prostorů a šachet, průduchů a zbytkových prostorů, ke kterým obvykle architekt v architektonickém modelu nepřiřazuje komponentu místnosti, je nutné umístit prostory.

Místnosti a prostory

Místnosti a prostory jsou nezávislé komponenty používané pro různé účely. Místnosti jsou architektonické komponenty používané k uchovávání informací o obsazených oblastech. Prostory se používají výhradně pro disciplíny aplikace MEP k analyzování objemu. Obsahují parametry, které uchovávají informace o oblastech, do kterých byly umístěny. Tyto informace se používají k provádění analýzy zátěží vytápění a chlazení pomocí analýzy systémů nebo při exportu do formátu gbXML.

Prostory mohou být umístěné (přidané), neumístěné a odstraněné. Zrušení umístění prostorů není totožné s odstraněním prostorů. Prostory jsou po počátečním přidání do projektu ihned přiřazeny k zóně Výchozí. Prostory lze zobrazit v pohledu řezu. V prostorovém pohledu a v 3D pohledu je nelze zobrazovat ani umísťovat.

Prostory je nutné umísťovat prostřednictvím modelu, a to včetně neobsazených oblastí, jako jsou oblasti volných prostorů. Prostory, které jsou vytvářeny (ručně nebo automaticky) v oblasti, která obsahuje místnost, jsou vytvořeny jako obsazené (je vybrán parametr Obsaditelné).

Komponenty ohraničující místnosti

Objem prostoru umístěného v uzavřené oblasti se počítá po povrchy komponent ohraničujících místnosti, jako jsou stěny, podlahy, podhledy, střechy a linie oddělující prostory. Objem prostoru se rozkládá horizontálně a vertikálně po plochu komponent ohraničujících místnosti. Povrchy spadají do jedné ze dvou kategorií:

Pokud nejsou prostory rozmístěny v celém modelu, vnitřní stěny mohou být nesprávně identifikovány jako vnější, což má za následek nepřesnou analýzu zátěží vytápění a chlazení při analýze systémů nebo exportu do formátu gbXML. Jedinou výjimkou je případ, kdy je parametr typu Funkce určen jako Vnitřní nebo Nosná část / Šachta pro komponentu ohraničující místnost.

Předpokládejme například, že stěny na následujícím obrázku nemají parametr typu Funkce určen jako Vnitřní ani jako Nosná část / Šachta. Ilustrace znázorňuje několik oblastí, kam nebyl umístěn prostor. Ve všech případech je povrch stěny kanceláře, který se dotýká oblasti, považován za vnější, i když se jedná o vnitřní zeď.