Křivka se všemi vrcholy ve stejné výšce.
Křivka s vrcholy v různých výškách.
3D plocha je objekt aplikace AutoCAD, který reprezentuje povrch plochy se třemi nebo čtyřmi stranami, která může mít každý vrchol v různé výšce. Můžete prohlížet TIN (Model povrchu založený na nepravidelné trojúhelníkové síti – Triangulated Irregular Networks) jako 3D plochy. S použitím příkazu STÍNOVAT můžete stínovat 3D plochy. S použitím příkazu RENDROVAT můžete rendrovat 3D plochy. Viz také povrch TIN.
Změna spádu.
American Association of State Highway and Transportation Officials.
Plošná míra: 160 čtverečních tyčí, 4 840 čtverečních yardů, 43 560 čtverečních stop.
Americké sdružení železničního inženýrství a údržby
Armatura je komponenta, například ventil, který doplňuje vodní dopravní a distribuční systém. V mnoha případech armatury škrtí nebo řídí průtok.
Azimut odvozený ze zaměření slunce a zaměření hvězd.
Úhel ve směru pohybu hodinových ručiček, měřený od referenčního meridiánu. Rovněž známý jako severní azimut. Může se pohybovat v rozmezí od 0 do 360 stupňů. Záporný azimut je převáděn na hodnotu ve směru pohybu hodinových ručiček.
Začátek oblouku.
Začátek plného převýšení koleje.
Začátek plného dostředného sklonu.
Začátek nepřevýšené koleje.
Začátek základního střechovitého sklonu.
Začátek základního sklonu krajnice.
Začátek trasy.
(PT) Bod, kde se oblouk stýká s tečnou.
(PC) Bod, kde je z tečny vytažen oblouk.
Bod, který je zahrnut v definovaném seznamu vrcholů povinné spojnice.
Bod v diagramu hmotnice, ve kterém mají být nastaveny hmotnice přechodů od výkopu k násypu. Pokud se volná hmotnice měří od bodů spádu, je tímto bodem nejvyšší bod (nebo nejnižší, pokud je pod linií vyrovnání). Viz také linie vyrovnání, linie hmotnice.
Bod, ve kterém hmotnice protíná linii vyrovnání (staničení, v němž je objem výkopu a násypu rovnocenný). Viz také linie vyrovnání, linie hmotnice.
Bod, který označuje změnu výšky, ale nepřeruší vodorovnou geometrii.
Objekty bodu, které jste vytvořili s pomocí příkazů vytvoření bodu nebo import bodu. Body COGO se v této dokumentaci uvádí prostě jako „body“. Data asociovaná s tímto bodem, jako číslo bodu, souřadnice Y a souřadnice X se uvádějí jako vlastnosti. Viz také vlastnosti.
Začátek trasy.
Počáteční bod trasy.
Lom v podélném spádu.
Vrchol výškového polygonu tečna-oblouk
Výška vrcholu výškového polygonu tečna-oblouk
Staničení vrcholu výškového polygonu tečna-oblouk
Začátek profilu.
Viz hrana paty svahu.
Část potrubní sítě, kterou uživatel označil tak, aby fungovala jako cílový objekt pro obtokové proudy, kam se provést nasměrování.
Předmět zemního tělesa definuje, co budou promítané linie z návrhové linie ohraničovat. Tři možnosti výběru pro cíl jsou povrch, relativní nebo absolutní výška a vzdálenost. Viz také hrana paty svahu.
Geometrie souřadnic
Pravidlo vyčíslení polygonového pořadu, ve kterém jsou všechny úhlové chyby rozděleny po celém polygonovém pořadu a všechna nastavení v polygonovém pořadu vyplývají z úprav vzdáleností polygonového pořadu. Úprava vzdálenosti provedená pro každé rameno je taková, že součet čtverců je minimální.
Korekce odpovídají závěrovým chybám, což předpokládá, že závěrové chyby jsou náhodné a normálně rozdělené. Předpokladem je, že všechny úhlové chyby byly upraveny před rutinou úpravy.
Průsečík oblouk-přechodnice Viz hlavní bod kružnice-přechodnice.
Velký poloměr složené přechodnice na začátku.
Velký poloměr složené přechodnice na konci.
Malý poloměr složené přechodnice na začátku.
Malý poloměr složené přechodnice na konci.
Linie v potrubní síti nebo v kanalizaci, která představuje výškový spád a tlakový spád v každém bodu podél systému.
Časové období, které představuje interval, ve kterém se vyskytují události typu velké bouřky, apod. Slouží k výpočtu různých metod řízení toku v potrubní síti nebo v systému kanalizace.
Text, který lze snadno číst v normálním půdorysu, který je umístěn pod úhlem menším než 270 stupňů a větším než 90 stupňů. Rovněž se nazývá pravé čtení.
Další dostupné číslo v posloupnosti. Použito v šabloně názvu.
Objekt, který může vytvářet datové reference mezi výkresy v projektu Datové zkratky se nepoužívají u projektů aplikace Vault.
Grafický rámec, který je asociován s objektem zobrazení profilu nebo objektem zobrazení příčného řezu. Datový proužek obsahuje poznámky pro zobrazení profilu nebo zobrazení příčného řezu a rovněž pro nadřízenou trasu. Některé obecné poznámky zahrnují výšková data, staničení a hloubku výkopu/násypu.
Zařízení, které zeměměřiči používají k automatickému záznamu měřených dat shromažďovaných v terénu. Hrubá zeměměřická data lze pak stáhnout a převést do souboru měřického zápisníku, který používá formát Survey Command Language, nebo do souboru LandXML, který k popisu zeměměřických dat používá schéma LandXML. Zeměměřiči pak mohou importovat tento soubor k vytvoření bodů v databázi a polygonů ve výkresu.
Region, který je definován použitím kritérií zemního tělesa na průmět. Průmět může mít jeden region po celé své délce nebo může být rozdělen na řadu kontrolních, přechodových a prázdných oblastí. Viz také průmět.
Metody výpočtu, použité k vytvoření sítí TIN. Při dané skupině datových bodů poskytuje Delaunayova triangulace skupinu čar spojujících jednotlivé body s jejich přirozenými sousedy.
Potrubí jsou vyráběna po oddělených segmentech, které se nazývají výrobní délky nebo délky po úsecích. Jedná se o jmenovitý rozměr, což znamená, že popisuje obecnou velikost, ale nemusí odpovídat skutečnému rozměru.
Vzdálenost měřená do bodu, kdy se přibližující vozidlo dostane do zorného pole před řidičem na směrově nerozdělené silnici. Používá se k výpočtu vertikálních vrcholových výškových oblouků.
Vzdálenost, potřebná pro bezpečné zastavení vozidla, jedoucího návrhovou rychlostí, aby se zamezilo kolizi s jinými nepohyblivými objekty, které tvoří překážku v jízdní dráze.
Vzdálenost odsazení od segmentů zadní části parcely k odsazení zadní hrany parcely.
Svislé přizpůsobení, které rozdělí svislou závěrovou chybu na každou linii ve stejném poměru, v jakém je délka této linie k celkové délce polygonového pořadu.
(Digitální výškový model) Pole výšek vztažených na horizontální rastr s pravidelnými mezerami.
Měřítko úhlu v desítkových jednotkách. Například 3°30'36" se rovná 3,51 desetinným stupňům.
Diferenciální povrch definovaný rastrem na základě uživatelského základního a srovnávacího povrchu. Rastrová metoda výpočtu objemu měří rozdíl ve výšce mezi dvěma povrchy ve všech křižovatkách v uživatelsky definovaném rastru.
Nastavení, které určuje, že komponenta objektu dědí barvu nebo typ čáry, asociovaný s objektem nebo blokem, který jej obsahuje.
Nastavení, které určuje, objekt nebo komponenta objektu dědí barvu nebo typ čáry asociovaný s přiřazenou hladinou.
Proces stanovení konektivity linie a oblouku mezi body vyměřenými v poli, které mají stejný název prvku v rámci kódu bodu. Tento proces rovněž přiřadí symboly k bodovým prvkům na základě názvu prvku v rámci kódu bodu.
Viz použité převýšení koleje.
Konec oblouku.
Elektronické zařízení na měření vzdálenosti, které měří obousměrnou dobu průchodu pulzního signálu, ze které se vypočte vzdálenost.
Viz teoretické převýšení koleje.
Konec plného převýšení koleje.
Konec plného dostředného sklonu.
Niveleta energie.
Konec nepřevýšené koleje.
Eliptická oblast, která zobrazuje interval spolehlivosti nastaveného bodu. Když je například spolehlivost nastavena na 99 %, můžete si být na 99 % jisti, že vypočtená elipsa obsahuje skutečné umístění bodu.
Konec základního střechovitého sklonu.
Konec základního sklonu krajnice.
Konec trasy.
Konec trasy.
Koncový bod trasy.
Viz nedostatek převýšení.
Vrchol výškového polygonu oblouk-tečna
Výška vrcholu výškového polygonu oblouk-tečna
Staničení vrcholu výškového polygonu oblouk-tečna
Konec profilu.
Bod, kde se protínají dvě pevné tečny v horizontální trase. Viz také vrchol směrového polygonu a myšlený průsečík.
Nástroj parametrického modelování k vytvoření a úpravě sady dílů potrubní sítě (potrubí a tvarovky šachet), které jsou k dispozici v katalogu součástí potrubní sítě.
Nejkratší čára mezi dvěma body na povrchu, přímka nebo oblouk z jednoho bodu podél elipsoidu do druhého.
Základní vztah k Zemi, který zohledňuje zakřivení povrchu Země na úrovni mořské hladiny. Například geodetická vzdálenosti je vzdálenost nebo úhel, kde se zohledňuje zakřivení Země oproti vzdálenosti a úhlu, naměřenému na ploché papírové mapě.
Geometrie parcely hlásí, jak přesná jsou vaše zaměření úhlu a plochu uzavřených polygonů. Geometrii parcely můžete analyzovat u otevřeného nebo uzavřeného polygonu, který byl nakreslen pomocí úhlů. Protože je přesnost polygonu založena na přesnosti vašeho měření úhlů, je s takovým polygonem spojována nějaká velikost chyby uzávěru. Čím je větší je přesnost, kterou používáte, tím menší bude chyba. Naopak, když kreslíte polygon mezi známé souřadnice, není zapotřebí provádět analýzu geometrie parcely, protože nebude existovat žádná chyba.
Geometrie parcely hlásí přesnost a matematickou uzávěru založenou buď na zdání směrníku a vzdálenosti uzavřeného polygonu nebo pro otevřený polygon mezi dvěma známými body. Přesnost geometrie parcely je založena na přesnosti, kterou používáte k jejímu výpočtu. Pokud například používáte data, která jsou zaokrouhlena na nejbližší stopu, pak jsou výsledky méně přesné, než když použijete data zaokrouhlená na nejbližší setinu stopy.
Systém úhlových mír, kde se jeden grad rovná 1/100 úhlu 90° nebo 360° = 400 gradů.
Viz symbol bodu.
Plošná míra, která se zpravidla vztahuje k pozemku, 10 000 metrů čtverečních nebo asi 2,47 akrů.
Čára hydraulického sklonu.
Bod na horizontálním trase, kde se oblouk protíná s přechodnicí.
(PT) Bod, kde přechodnice protíná tečnu.
Kubatura vyhloubených materiálů krát vzdálenost, o kterou má být přesunut. Diagram hmotnice představuje vizuální vyjádření kumulativních výkopů a násypů kubatur materiálů v projektu. Diagramy hmotnice (spolu se souhrny zemního tělesa) představují primární nástroj smluvní strany pro realizaci zemních prací. Viz také přebytečný volný materiál, přebytek materiálu k rozvozu.
Nastavení použitá k omezení přebytečných bodů podél vrstevnic ignorováním vrcholů vrstevnic, které jsou blízko sebe nebo podél přímky. Při větší vzdálenosti a větším úhlu odchylky bude odstraněno větší množství bodů.
Osa, okolo které se otáčí záměr teodolitu nebo nivelačního přístroje, když se pohybuje svisle. Osa otáčení kolmá k vertikální ose.
Horní bod.
Čára, vyznačující nulovou čáru výkopu nebo násypu v oblasti práce. Pro zemní tělesa to představuje cílovou hranu vytvořenou zemním tělesem pro určený povrch, vzdálenost nebo výšku.
Viditelné hranice povrchu. Ohraničení může být definováno z hranice nebo může být výsledkem definované hranice a postupů, provedených na povrchu, jako je například postup Zrušit čáru (v povrchu se vytvoří otvor). Pokud není hranice na povrchu definována, vnější ohraničení je vždy definováno jako rozsah triangulace povrchu.
Tři druhy uzavřených křivek omezující plochu zobrazení digitálního modelu terénu. Nejobvyklejší jsou vnější hranice povrchu, vytvořené přímo vně okrajů skupiny referenčních bodů, eliminující nežádoucí interpolace napříč prázdným prostorem tam, kde má povrch konkávní tvar. Rovněž jsou použity následující dva typy vnitřní hranice prostoru: skrýt hranice pro vyražení otvorů v povrchu (například průmět budovy) nebo ukázat hranice pro vytvoření menších povrchů vyloučením ploch, které spadají mimo hranice.
Viz hranice.
Území vyčleněné ke stavbě trasy. Hranice silničního pozemku jsou obvykle vymezeny hranicemi pozemků majitelů sousedících se staveništěm.
Viz hranice silničního pozemku.
Skleněný reflektor s ploškami používaný k vracení signálu z EDM, pomocí něhož může EDM určit vzdálenost od odrazového bodu.
Promítané linie, které označují začátek a konec regionů zemního tělesa (kritéria nebo přechod) připojením základny k hraně paty svahu.
Původní popis bodu před kopírováním vlastností klíče popisu. Často odpovídá popisu bodu zadanému v terénu geodetem.
Bod projektu, který nelze zkontrolovat a tím pádem ani upravit.
Jedinečný identifikátor výkresového objektu použitý jako reference v rámci softwaru. Uživatelé normálně nemusí o identifikátorech vědět, pokud nepoužívají editor datových zkratek.
Ve statistice se jedná o oblast nebo plochu, která má známou pravděpodobnost, že bude obsahovat náhodný vzorek. V zeměměřictví znamená 95% interval utajení znamená, že si zeměměřič může být z 95% jist, že bod nebo měření leží v oblasti nebo v určených parametrech.
Výpočet zpětné analýzy na uzavřeném polygonu určí směrníky a vzdálenosti mezi souřadnicemi a vykáže plochu. Protože k určení rohů používáte přesná čísla (souřadnice), nebude hlášena žádná chyba uzávěry.
Jazyk, který můžete použít buď s datovým sběračem nebo když zadáváte zeměměřická data ručně. Tento jazyk popisuje zeměměřická měření. Můžete například použít příkaz AD [VA] k zadání úhlu, vzdálenosti a svislého úhlu.
Přechodnice poskytující hladký přechod mezi tečnou konečného poloměru a křivkou konečného poloměru. Viz také klotoida, složená přechodnice.
Azimuty jižně od rovníku jsou odkazovány přímo na jih ve směru hodinových ručiček
Popisuje velikost potrubí. Skutečné rozměry některých potrubí jsou shodné s jejich jmenovitými průměry, ale pro mnoho potrubí nejsou jejich jmenovité rozměry shodné se všemi jejich skutečnými rozměry.
Koeficient oblouku.
Součást položky Prostor nástrojů, která se používá pro přístupu ke stylům různých typů objektů, včetně popisků objektů a tabulek. Viz také karta Prospektor.
Část položky Prostor nástrojů, kde provádíte přístup do výkresu a objektů projektu. Objekty jsou uspořádány do stromu nebo hierarchie se složkami a podsložkami, kterými lze procházet. Viz také karta Nastavení.
Karta v pracovním prostoru, která umožňuje přístup a správu zeměměřického nastavení, zeměměřických databází a zeměměřických projektových dat.
Soubor xml, který obsahuje definice pro trojrozměrné parametrické tvary objektů potrubí a stavebních objektů, použitých v potrubních sítích.
Způsob sdružení uživatelem definovaných vlastností do logických kategorií.
Databáze, která je spravována aplikací Autodesk Vault.
Metoda převedení popisů na pomoc při standardizaci dat bodu, když jsou použity různé zdroje dat. Například všechny popisy EROAD, EPAVE, ERD a EDGEROAD lze převést na popis EOP. Možnosti hladina, styl bodu a styl popisku bodu mohou výrazně pozvednout automatické generování základního půdorysu a celkovou organizaci výkresu.
Změna příčného sklonu nebo ‚náklonu‘ na horizontálním oblouku, která pomáhá vozidlu jedoucímu po oblouku vyrovnat odstředivou sílu. Viz také převýšení koleje.
Přechodnice, v níž je zakřivení lineární funkcí délky přechodnice, takže stupeň zakřivení je nulový, když protíná s tečnu a pak se zvyšuje a kopíruje zakřivení přilehlého oblouku. Viz rovněž složená přechodnice, jednoduchá přechodnice.
Syntaxe, která odpovídá předem definované konvenci v zeměměřické aplikaci. Kódy pole jsou přiřazeny ke každému zeměměřickému bodu pro automatizaci přiřazení vlastností bodu a linie a určení konektivity skici.
Sada standardních kódů, které definují zobrazení a chování propojení použitých v podsestavách.
Sada standardních kódů, které definují zobrazení a chování spojení použitých v podsestavách.
Sada standardních kódů, které definují zobrazení a chování tvarů použitých v podsestavách.
Koleno mění směr toku v tlakové síti. Kolena jsou dodávány s normalizovanými úhly: ohyb 90º (někdy označovaný jako ¼ nebo úplný ohyb), ohyb 45º (1/8), ohyb 22,5º (1/16) a ohyb 11,25º (1/32).
Postup nastavení čáry zaměření nebo objektivu optického přístroje tak, aby byl správně umístěn na základě jiných částí přístroje.
K vytvoření stylu popisku se používá blok, směrová šipka nebo značka zaškrtnutí. Styly popisků mohou být složeny z více komponent popisku.
Vzdálenost mezi bodem svislice a bodem odrazu v hranolu.
Nepřipojené části geometrie parcely nebo trasy. Pokud například použijete metodu tečna-tečna a vytvoříte více připojených čar, bude celá vyřešena celá funkce a vlastnosti zobrazení se budou řídit stylem objektu. Pokud vytvoříte nějaké propojené čáry a potom přidáte čáru, která nebude připojená, výsledkem bude část konstrukční geometrie.
Funkce aplikace Autodesk Civil 3D dostupná pro potrubní sítě, která umožňuje určit, zda spolu části potrubní sítě (potrubí a stavební objekty) fyzicky nekolidují nebo se podle předdefinovaných kritérií těsné blízkosti nenacházejí příliš blízko sebe.
Uživatelem definovaný výraz k ověření, zda entita odpovídá minimálním standardům návrhu vytvořeným pro trasu nebo objekt profilu. Kontroly návrhů lze definovat pro různé typy entit, jako jsou čáry, oblouky a přechodnice. Je třeba ji uložit do sady kontrol návrhu, aby bylo možné ji použít u trasy nebo profilu. Viz také sada kontrol návrhu.
Jakákoli dráha, jejíž délka a umístění je obvykle řízena jedním či více horizontálními a výškovými vedeními trasy. Příkladem jsou vozovky, železniční tratě, silniční komunikace, kanály, příkopy, vedení inženýrských sítí nebo letištní dráhy.
Metoda vyhlazování povrchu, která využívá známé hodnoty a semivariogram k určení neznámých hodnot. Na základě použitého semivariogramu jsou známým hodnotám přiřazeny optimální váhy pro výpočet neznámých hodnot. Protože se variogram mění se vzdáleností, váhy závisí na známém vzorovém uspořádání.
Bod, kde se dvě nebo více čar, oblouků, polygonů nebo objektů spojuje nebo protíná do dvojrozměrného nebo trojrozměrného prostoru.
Jeden z řezů, vzniklý rozdělením kruhu na čtyři stejné části. Kvadrant 1 je SV roh a kvadranty 2, 3 a 4 pokračují ve směru pohybu hodinových ručiček okolo kompasu. Na směrníky se obvykle odkazuje podle čísla kvadrantu.
Vlevo.
Štíhlá dřevěná nebo kovová tyč označená některým typem jednotek, používaná k měření výšky nebo vzdálenosti.
Začátek úsečky.
Rovná koruna.
Konec úsečky.
Linie v potrubní síti nebo v kanalizaci, která představuje celkovou dostupnou energii v systému (potenciální energie nebo statický výška vody nad referenčním povrchem plus kinetická energie nebo rychlostní spád).
Čára označující vyvážení mezi výkopem a násypem v diagramu hmotnice. Pokud je linie hmotnice nad linií vyrovnání, označuje materiál k vyjmutí. Je-li pod linií vyrovnání, označuje objem, který má být vyplněn. Viz také linie vyrovnání, hmotnice.
Linie v hmotnici, ve které bude vyrovnán výkop a násyp. Viz také bod vyrovnání, linie hmotnice.
Dolní bod.
Sklon krajnice = sklon jízdního pruhu.
Ručně.
Postup mapování logických názvů v podsestavách na aktuální názvy objektů aplikace Autodesk Civil 3D.
Polygony, které slouží k maskování viditelných částí povrchu.
Postup skrývání objektů tak, že text může být umístěn přes ně v prázdné ploše. Maskování zajišťuje čitelnost textu bez zničení objektů pod ním.
Jáma je vytvořena ve staničení podél trasy a poskytuje materiál, který má být použit jako násyp u diagramu hmotnice. Viz také skládka.
Trvalý detailní záznam, který si pořizuje zeměměřič ze všech zaměření, prováděných v terénu. Soubor měřického zápisníku (s příponou *FBK) v aplikaci Autodesk Civil 3D, který může být použit jako zdroj měřických dat.
Kopie výkresu projektu, který je umístěn v místní složce uživatele, na rozdíl od hlavní kopie v databázi projektu Vault. Také odkazuje na kopii bodu projektu, který existuje v místním výkresu.
Nabídka, která se zobrazí, když vyberete objekt a klepnete na něj pravým tlačítkem myši. Kontextové nabídky zobrazí pouze příkazy související s objektem, který jste vybrali.
Souřadnice X, která je založena na předpokládaném geodetickém horizontálním základním bodu, na rozdíl od souřadnice rastru X, která je založena na globální souřadnicové zóně. Viz také souřadnice rastru X.
Souřadnice Y, která je založena na předpokládaném geodetickém horizontálním základním bodu, na rozdíl od souřadnice rastru Y, která je založena na globální souřadnicové zóně. Viz také souřadnice rastru Y.
Souřadnice výšky, která je založena na předpokládaném geodetickém vertikálním základním nebo referenčním bodu, na rozdíl od skutečné hodnoty globální výšky.
Výchozí systém spojů a závislostí mezi objekty. V modelu objektu mohou být změny v jednom objektu automaticky přeneseny na všechny objekty s ním asociované.
Vzorec pro formátování hodnot pole vlastností, například desetinné přesnosti pro plochu. Můžete použít předdefinované modifikátory, jako jsou akry, stopy a metry nebo můžete definovat vlastní modifikátor. Viz také pole vlastností.
Reprezentace oblouků pomocí krátkých přímých úsečkových segmentů.
Vypočtený vrchol směrového polygonu (PI) na oblouku nebo skupině oblouků trasy. Myšlený vrchol směrového polygonu označuje, kde by se tečny protnuly, kdyby byly prodlouženy směrem ven. Viz také vrchol směrového polygonu a explicitní vrchol směrového polygonu.
Objekt, který spravuje grafické zobrazení objektů profilových dat ve výkresu. Profilový pohled je v zásadě graf se dvěma primárními osami: osa x reprezentuje horizontální vzdálenost podél odkazované horizontální trasy (nebo jiné lineární funkce). Osa y reprezentuje výšky. Objekty profilových pohledů mohou rovněž zahrnovat komponenty zobrazení rastru a datových proužků.
Postup, který odstraní nekonzistence z matematického modelu měřených pozorování, jako jsou úhly a vzdálenosti.
Knihovna vlastností a stylů, které jsou použity na objekt.
Nastavení přístroje, která jsou definována v zeměměřické databázi.
Objekt, ve kterém příkazy zemního tělesa mohou rozeznat a použít jako průmět. Obvykle čára, která vyznačuje některou významnou funkci ve výkresu, například hřebenovou linii nebo dno prohlubně. Viz také průmět.
Komponenta objektu koridoru. Vytvořena spojením kódů bodů podsestav z jednoho staničení na druhé.
Průběh spojení standardů používaných agenturami s trasou nebo profilem. Standardy agentur, které jsou typicky založeny na požadavcích na klopení vozovky a rychlosti návrhu, jsou součástí přizpůsobitelného souboru kritérií návrhu.
Soubor může také určovat projektové standardy pro automatické přidávání rozšíření k trasám s dynamickým odsazením.
Pokud je vytvořena trasa nebo objekt profilu, je možné asociovat standardy ze souboru kritérií návrhu s trasou nebo objektem a zajistit tak, že vodorovná a svislá křivka odpovídají minimálním standardům. Pomocí uživatelem definovaných kontrol návrhů lze označit a vykazovat standardní odchylky. Viz také soubor kritérií návrhu.
Viz návrh profilu.
Povinná spojnice, kterou neprotínají triangulační čáry v TIN. Namísto toho jsou do povinné spojnice přidány nové vrcholy na průsečících jednotlivých linií TIN a povinné spojnice. Nové body tvoří nové trojúhelníky povrchu. Je to užitečné, když nechcete, aby byla výška povrchu interpolována uvnitř plochy, o níž víte, že má konstantní výšku.
Rozdíl (v milimetrech nebo palcích) mezi použitým převýšením koleje a teoretickým převýšením koleje.
Metoda vyčíslení polygonového pořadu, ve které jsou čtverce rozdílů mezi neupravenými a upravenými měřeními (úhly a vzdálenosti) sečteny a redukovány na minimum. Tato metoda používá specifikace chyb v aktuálním nastavení zařízení k určení očekávaného zdroje chyb a příslušně zváží jednotlivá měření.
Body vytvořené s jedinečným identifikátorem a souřadnicí X a Y (nebo zeměpisnou šířkou a délkou) a volitelnou výškou a popisem. Neřídicí bod představuje bod, jehož umístění je určeno měřením redukované souřadnice (N, E, Z), což je například bod vytvořený pomocí zeměměřického příkazu NE SS. Neřídicí bod není spojen s žádným jiným zeměměřickým měřením a není ovlivněn síťovou analýzou, stále se však nachází v kontextu zeměměřické sítě. Neřídicí body se přidávají do zeměměřické databáze a jsou spravovány v rámci pojmenované zeměměřické sítě. Neřídicí body se mohou přeměnit na řídicí body, když na bod odkazujete jako na řídicí bod pro vytvoření polygonového pořadu, nebo na tento bod odkazujete jako na nastavení pro provádění měření u jiných bodů s možností ovlivnit umístění během analýzy.
Technika měření vzdálenosti pomocí latě a nivelačního přístroje.
Viz návrh profilu.
V aplikaci Autodesk Civil 3D jde o prvek ve výkresu, například povrch, který může udržovat vztah s jinými objekty.
Typ objektu, použitý pro vizuální reprezentaci potrubí v potrubní síti, jako je kruhové, obdélníkové nebo vejčité potrubí.
Objekty, které existují v projektovém výkresu a byly označeny jako sdílené, což znamená, že k nim mají ostatní přístup. Viz také objekty výkresu.
Povrch, který tvoří kubatury vypočtené metodou rastru (rozdílové) nebo TIN (složené). Povrch je vytvořen ze dvou povrchů, které tvoří vrstvu. Výškové hodnoty objemového povrchu jsou ve skutečnosti rozdíly mezi dvěma povrchy. Například v bodu 1000,1000 má spodní povrch výšku 100 a vrchní povrch má výšku 150. Výška bodu 1000,1000 na objemovém povrchu je rozdíl mezi dvěma povrchy, který má hodnotu 50.
Rozdílový model povrchu, vytvořený ze složení bodů, na základě základního a srovnávacího povrchu. Rovněž znám jako rozdílový model povrchu.
Plocha, z níž se vlévá voda do jezera, vodního toku nebo drenážního systému.
Bod ve smyčce polygonového pořadu, kde je nastaven zeměměřický přístroj a jsou zaznamenávána zaměření.
Typ odkazu na data mezi výkresy v projektu aplikace Vault.
Kopie objektu z jiného výkresu pouze ke čtení. Odkazovaný objekt může být použit ve více výkresech a stylizován místně. Po aktualizaci oficiální kopie objektu budou výkresy, které na něj odkazují, upozorněny na možnost aktualizovat místní kopii. Aplikace Autodesk Civil 3D používá dva typy odkazů na data: datové zkratky a odkazy aplikace Vault. Oba typy mohou odkazovat na povrchy, trasy, profily, potrubní sítě a skupiny zobrazení rámců.
Komponenta popisku, která obsahuje odkazy na další objekty aplikace Autodesk Civil 3D.
Dynamická trasa vytvořená ve vzdálenosti odsazení od jiné trasy, například hrana komunikace odsazená od osové trasy. Geometrii odsazené trasy není možné upravit přímo, ale dynamicky reaguje na úpravy nadřazené trasy.
Vzdálenost odsazení od segmentů boční části parcely k odsazení zadní hrany parcely.
Svislá vzdálenost od středu rozsahu do středu EDM. Autodesk Civil 3D používá tuto hodnotu k výpočtu vzdálenosti.
Svislá vzdálenost mezi cílovým bodem teodolitu a optickým středem reflektoru.
Uživatelem definovaná délka, která se používá k odsazení definice aktuální průčelí parcely dovnitř parcely, která se dělí. Pokud se použije odsazení průčelí parcely, pak na odsazení průčelí parcely se použije minimální délka průčelí parcely namísto samotné průčelí parcely.
Vzdálenost odsazení od segmentů průčelí parcely k odsazení zadní hrany parcely.
Uzavřený polygon, který je výsledkem odsazení a protnutí každého segmentu vlastní vzdáleností předního/bočního/zadní části parcely Vnější část odsazení zadní hrany parcely obvykle představuje plochu, kde nejsou povoleny trvalé stavební prvky.
Odstranění bodů podél vybrané křivky, reprezentující vrstevnici. Hodnoty pro odstranění vrcholů určují množství odstraněných vrcholů. Odstranění nadbytečných vrcholů je možné použít ke snížení množství informací o vrcholech převzatých z vrstevnic, které nemusí být pro generování přesného povrchu nezbytné. Viz také hodnoty pro odstranění vrcholů.
Cesta nakreslená s použitím 2D nebo 3D křivky, která představuje stékající vodu.
Viz průmět.
Viz hranice.
Způsob počítání objemů s použitím existujícího objektu aplikace AutoCAD (například křivky nebo polygonu) k vypočítání řezu, násypu a čistého objemu pro plochu ohraničenou tímto objektem.
Okno, které poskytuje objektově orientovaný náhled vašich technických dat. Okno Prostor nástrojů je rozděleno na čtyři části neboli karty: karta Prospektor, karta Nastavení, karta Zaměření a karta Sada nástrojů.
Postup provádění měření v terénu a jejich převádění z trojrozměrných na dvourozměrné, aby mohla být měření použita v zobrazení půdorysu výkresu. Omezení značky například zahrnuje proces převodu svislých vzdáleností na vodorovné vzdálenosti.
Postup odstranění nežádoucích TIN linií z povrchu a tím odstranění trojúhelníků.
Lineární vzdálenost směrem na východ od severo-jižní linie, která prochází počátkem rastru. Ekvivalent souřadnice X v souřadném systému XYZ.
Plovoucí ukotvitelný panel nástrojů, který seskupuje projektové nástroje a nástroje úprav patřící objektu.
Okno, které zobrazuje tabulku dat z objektů v knihovně, která je vybrána v položce Prostor nástrojů. Například pokud vyberete skupinu bodů, tabulka Panorama zobrazuje řádek pro každý bod.
Parametry jako cílová a projekční metoda pro zemní těleso.
Oddělená část 2D plochy. Například pododdíl se skládá z řady parcel. Synonymum se slovem pozemek.
Parcela, která je vytvořena z trasy, které protíná původní nadřazenou parcelu.
Průsečík tečna-oblouk. Viz hlavní bod tečna-kružnice.
Průsečík složený oblouk-oblouk.
Entita trasy s pevnou polohou, nemusí se nutně jednat o tečnu k jiné entitě pro definování její geometrie. Viz také plovoucí entita, volná entita.
Velikost plochy v horizontální rovině, uzavřené hranicemi libovolného polygonálního obrazce.
Trojrozměrný povrchový trojúhelník. Plocha je reprezentována buď objektem 3D plochy nebo objekty 3D čáry.
Měření úhlu, při kterém není záměr obrácen. Označuje se také jako přímá.
Měření úhlu, při kterém je záměr obrácen. Označuje se také jako inverzní nebo nepřímá.
Dvojrozměrná (2D) plocha trojúhelníkových ploch, vypočtená ze souřadnic Y a X jednotlivých bodů trojúhelníku. Celková plocha trojúhelníků je součtem všech 2D trojúhelníkových ploch v hranicích prostoru.
Plocha ohraničená průmětem, hranou paty svahu a dvěma promítanými liniemi.
Entita trasy, která je tečnou k některé z dalších entit (předtím nebo potom) pro definování její geometrie. Viz také pevná entita, volná entita.
Průsečík přechodnice-oblouk. Viz přechodnice-kružnice.
Nezušlechtěná plocha země, zaměřená a rozdělená na parcely za účelem prodeje.
Objekt výkresu AutoCAD (Podsestava AECC) který definuje geometrii komponenty, použité v příčním řezu koridoru. Paleta nástrojů a katalog nástrojů aplikace Autodesk Civil 3D poskytují řadu předkonfigurovaných podsestav, jako například jízdní pruhy, obrubníky, krajnice a příkopy.
Bod vytvořený s jedinečným identifikátorem vyplývající z relativních měření (například úhly, vzdálenosti, svislé úhly nebo výšky cílového bodu) převzatý ze zeměměřického stanoviště nebo nastavení určený k umístění bodu, který nebude používán jako základna pro rozšíření vyměřování. V jednom stanovišti (nastavení) ve smyčce polygonového pořadu lze například zaměřit body pro kamenné zdi, stromy, budovy nebo mokřiny.
Zástupci v popiscích, které mají obsah, například text nebo grafiku, vedle modifikátorů formátu, jednoznačných pro konkrétní objekty. Pole vlastností mohou být pojmenována a jejich hodnoty definovány podle funkce, s níž jsou asociovány. Viz také modifikátor.
Speciální skica vytvořená automaticky ve výkresu, když importujete měřický zápisník obsahující data polygonu. Při použití příkazů aplikace Autodesk Civil 3D se vytvoří také zeměměřičský polygon. Hladiny pro polygony můžete řídit pomocí předpon polygonů.
Metoda geodetického měření, ve které délka a směry úseček mezi body na Zemi jsou získány podle nebo z terénních měření a je použita v určení poloh bodů.
Uzávěr polygonového pořadu pro uzavřené nebo otevřené smyčky je rozlišen zaměřením do řídicího bodu (pevného nebo známého). Uzavřený polygonový pořad začíná a končí ve stejném řídícím bodu. Otevřený polygonový pořad se uzavírá v jiném řídícím bodu než počátečním.
Objekt potrubní sítě spravuje knihovnu potrubních a stavebních objektů použitých k reprezentaci potrubní sítě ve výkresu.
Pokud přetáhnete popisek ze svého původního bodu, lze změnit uspořádání textu popisku zadáním nastavení pro zarovnání textu, výšku textu a vztah k ohraničení
Celkové množství (mm nebo palce) podle kterého jsou koleje zvýšeny nebo sníženy v oblouku.
Čára použitá ke spojení referenčních bodů reprezentujících oddělené objekty povrchu, jako je linie žlábku, hrana zpevnění vozovky, pata svahu, osa trasy silnice nebo proudnice příkopu nebo vodního toku. Když je definována povinná spojnice, triangulace povrchu musí nejprve sledovat povinné spojnice umístěním triangulačních hran, shodných se segmenty povinné spojnice. To zajišťuje přesné zobrazení funkce v modelu. Pak se provede zbytek interpolace na základě přiblížení. Povinné spojnice jsou obvykle kritické pro vytvoření přesného modelu povrchu. Je to interpolace dat, a ne data jako taková, co udává tvar modelu. Viz také nedestruktivní povinná spojnice.
Povinná spojnice, která reprezentuje objekty povrchu, jako jsou opěrné zdi, obrubníky, mostní pilíře atd.
Povinná spojnice, která je nakreslena jako oblouk bez uchopování k bodům ve výkresu. Souřadnice Y, X a výšky vrcholů povinné spojnice jsou určeny z nejbližšího bodu obsaženého v datech bodů povrchu po generování povrchu.
Záchytné oblasti na dešťovou vodu, které jsou nakresleny jako plochy odvodnění tvořící odtok. Základní průtok ve vodním toku rovněž obvykle pochází ze stejné plochy.
Síť výškových dat (buď TIN nebo Rastr). Body povrchu jsou spojené buď do trojúhelníků nebo do rastru, který se pak použije k interpolaci vrstevnic a k vytvoření profilů a příčných řezů. Povrch reprezentuje podmínku terénu v určitém čase nebo událost.
Typ povrchu, vytvořený ze souboru DEM nebo SDTS nebo exportovaný ze souboru LandXML. Povrch definovaný rastrem se skládá ze vzorového pole výšek pro řadu poloh terénu v pravidelně vzdálených intervalech.
Komponenta objektu koridoru. Triangulace povrchu je vytvořena z bodů podsestav koridoru a kódů spojnic.
Korekce odpovídající závěrové chybě, která předpokládá, že závěrové chyby jsou z valné části způsobeny chybami v zaměřených úhlech i chybami v změřených vzdálenostech. Pokud se jedná o tuto situaci, použijte možnost pravidla kompasu.
Sada automatických vazeb pro některé objekty ve výkresu, které jsou vynuceny použitím určitého stylu. Například pokud vymezujete trasu, můžete zadat pravidlo pro poloměr oblouku.
Metoda vyčíslení polygonového pořadu, v níž se předpokládá, že závěrové chyby jsou způsobeny méně chybami v zaměřených úhlech než chybami v naměřených vzdálenostech. Korekce jsou rozloženy podle poměru zeměpisné šířky a odchylky každého ramene polygonového pořadu do součtů zeměpisné šířky a odchylek celého polygonového pořadu. Jestliže se předpokládá, že závěrové chyby jsou přiměřeně menší v zaměřených úhlech než v naměřených vzdálenostech, použijte možnost Pravidlo přechodu.
Oblast podél návrhové linie, kde nebylo použito modelování zemního tělesa, která tvoří mezeru v zemním tělese.
Zástupná šablona typických řezů, která se používá v průběhu vytváření objektu křižovatky, pokud odkazovanou šablonu typických řezů není možné najít. Prázdná šablona typických řezů obvykle neobsahuje žádné podsestavy kromě označeného bodu. Viz také sada šablon typických řezů.
Průsečík protisměrný oblouk-oblouk.
Objekt, který obsahuje výšková data podél horizontální trasy nebo jiné čáry. Existují dva hlavní typy profilů: povrch a rozvržení. Objekty datových profilů lze prohlížet v pohledovém profilu objektu.
Profil objektu, který reprezentuje existující výšky terénu podél horizontální trasy nebo jinou lineární funkci, která podporuje zobrazení profilu. Obvykle jsou tato data odvozena z existujícího povrchu nebo datového souboru a sestávají z řady spojených vertikálních tečen bez definovaných výškových oblouků. Pokud je to nutné, můžete přidat svislé křivky.
Profil objektu, který reprezentuje výšky upraveného terénu podél horizontální trasy nebo jiná lineární funkce, která podporuje zobrazení profilu. Obvykle jsou tato data navržena a ne odvozena z předem existujícího zdroje a skládají se z řady vertikálních tečen spojených vertikálními oblouky, umístěnými v každém vrcholu výškového polygonu. Tento profil je rovněž znám jako výškové vedení trasy, navržený profil a niveleta.
Metoda modelování zemního tělesa na předmět, jímž je buď Sklon (hodnota H:V), nebo Spád (podélný) (procentuální hodnota).
U zemního tělesa linie, které označují hrany plochy v rámci oblasti pro lomové body na návrhové nebo hrany paty svahu a pro plošky oblouků (vymazání rohů, výškové oblouky).
Objekt v půdorysném pohledu výkresu, který je promítnut do pohledu profilu nebo pohledu řezu. Objekty aplikace AutoCAD, které lze promítnout, jsou body, bloky, 3D tělesa a křivky. Mezi objekty aplikace Autodesk Civil 3D, které lze promítnout, patří body, návrhové linie a zeměměřičské polygony.
Segmenty parcely, které sousedí s hranicí silničního pozemku. Za průčelí parcely se považují také segmenty parcely v přední části parcely.
Bod na cestě přímky nebo oblouku, často používaný k definování trasy. Průchozí bod na oblouku lze použít jako uzel k řízení polohy oblouku. Pokud je však trasa upravována, její geometrie musí procházet průchozím bodem.
Objekt, pro nějž jsou použity parametry zemního tělesa. Průmět může být otevřený nebo uzavřený geometrický polygon 2D nebo 3D, který je návrhovou linií nebo hranou parcely nebo zeměměřického polygonu. Viz také návrhová linie.
Hydraulická vlastnost často používaná při navrhování dešťové kanalizace a dalších systémů, která představuje objem kapaliny v čase protékající systémem.
Vyhloubený materiál, který musí být nastaven jako hmotnice za vzdáleností volné hmotnice. Viz také přebytečný volný materiál, hmotnice.
Prvek kritérií projektu zemního tělesa, který určuje, jak bude zemní těleso zachyceno. Předmětem může být povrch, absolutní výška, relativní výška nebo vzdálenost.
Slouží k automatickému umístění polygonů na uživatelem definovaných hladinách, založených na počáteční části názvu polygonu. Například předpona polygonu EP může být použita k umístění polygonů EP, EP1, EP2 a EPL všechny na stejnou vrstvu. Použitím předpon polygonů ve spojení s klíči popisu může značně automatizovat proces vypracování dobře organizovaného základního půdorysu.
Viz klotoida, složená přechodnice, jednoduchá přechodnice.
(PO) Bod, kde přechodnice protíná oblouk.
Plocha zemního tělesa, která spojuje definované oblasti po obou jejích stranách. Přechodová plocha nemá přiřazena žádná kritéria projektu.
Hodnota pro nastavení, která nahrazuje hodnotu již nastavenou na nejbližší vyšší úrovni.
V případě návrhu vozovky nebo železnice se jedná o stav, při kterém přechod klopení vozovky nebo převýšení koleje jednoho oblouku v oblasti začíná v předchozím oblouku.
Zvětšení výškového měřítka vzhledem k délkovému měřítku použité k snadnějšímu rozlišení změn spádu. Viz výškové měřítko.
Změna výšky kolejí v horizontálním oblouku pomáhá vlaku projíždějícímu tímto obloukem vyrovnat odstředivou sílu. Viz také klopení vozovky.
Viz řez.
Objekt, který obsahuje výšková data podél stopy příčného řezu.
Metoda vyhlazení povrchu, podporovaná na površích TIN. NNI používá Delaunayovu triangulaci k určení výšky rozhodujícího bodu na základě výšek známých sousedních bodů.
Průsečík oblouk-tečna. Viz hlavní bod kružnice-tečna.
Pohled na staveniště, když se díváte přímo dolů ze zvýšené polohy.
Hodnota staničení v trase, buď formátovaná nebo neformátovaná, která nezohledňuje žádné změny staničení použité pro trasu.
Vrchol výškového polygonu. Viz vrchol výškového polygonu.
Vpravo.
Systém měrných jednotek, kde 2 pi radiánů se rovná 360°.
Systém čar, rovnoběžných s danou skupinou os v určitých vzdálenostech. Rastry se používají pro vizualizaci povrchů a výpočet kubatur. Rastr se rovněž používá ke geodetickým účelům.
Dostředný sklon.
V rámci projektového výkresu geometrie objektu, která je určena pouze ke čtení a existuje v jiném projektovém výkresu. Mezi objekty, na které může lze odkazovat, patří povrchy, trasy, profily a potrubní sítě. Hostitelský výkres může použít styly místního objektu a vysvětlivky a provádět v referenčních objektech určité analýzy.
Plocha, kde jsou použity parametry zemního tělesa pro linii pozemku nebo návrhovou linii.
Rozbočka (například T nebo kříž) rozdělí tok tlakové sítě do dvou nebo více směrů.
Zobrazení profilu, které má znovu obnovenou srovnávací rovinu ve staničení, kde jeden nebo více profilů přesahuje hranice. Tato podmínka nastane, pokud zobrazení profilu s uživatelem definovanou výškou nemůže adekvátně vyobrazit úplnou šířku profilu.
Umístění, kde se protínají dvě návrhové linie, ale žádná z nich nemá v tomto místě bod geometrie. Výšku těchto bodů nelze upravit přímo.
Řídí rozestup doplňkových povinných spojnic, které jsou přidány k zemnímu tělesu podél přímých segmentů. Používá se k vytvoření povrchu ze zemních těles.
Viz hrana paty svahu.
U železniční trati se jedná o vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejí mínus šířka hlavy kolejí. Viz také vzdálenost styčných kružnic.
Specifická jednotka práce, pro kterou je zadána cena, a kterou zaplatíte subdodavateli během tvorby projektu.
Typ dynamicky odsazené trasy, která zvětšuje šířku komunikace po zadanou délku za účelem přizpůsobení se takovému prvku, jako je odbočovací pruh nebo autobusová zastávka. Rozšíření obvykle zahrnuje přechodovou oblast na jednom nebo na obou koncích.
Body s jedinečným identifikátorem, které jsou vytvořeny na známém místě (X, Y nebo zeměpisná šířka, zeměpisná délka s volitelnou výškou či popisem) a nejsou ovlivněny úpravami nebo opravami. Řídicí body se přidávají do zeměměřické databáze a jsou spravovány v rámci pojmenované zeměměřické sítě.
Soubor, který určuje syntaxi příkazů konektivity skici, které jsou zadány v rámci kódu pole. Prvek, který je hranou zpevnění vozovky, může být v kódu pole zkrácen jako EP nebo EOP, ale sada zkratek je součástí standardu kódování, který zavedla společnost. Kód skici doprovází v kódu pole název prvku, například „EP B“, kde „EP“ je název prvku a „B“ je kód skici zahajující zeměměřickou hodnotu.
Uživatelem definovaná knihovna běžně používaných kontrol návrhu. Sadu kontrol návrhu zadáváte při vytváření trasy nebo profilu nebo po jejich vytvoření v dialogu Vlastnosti objektu. Viz také kontrola návrhu.
Knihovna definic popisků pro více typů popisků, jako jsou popisky staničení a popisky geometrického bodu. Například popisky staničení trasy mohou být složeny s popisků hlavního staničení, popisků vedlejšího staničení a z popisků geometrického bodu.
Sada šablon typických řezů, které jsou zadány (odkazovány) souborem sady šablon typických řezů, se používá v průběhu vytváření objektu křižovatky (návrh křižovatky).
Dorovnání sklonu krajnice s jízdním pruhem.
Viz standard pro převod prostorových dat.
Formát souboru určený jako mechanismus pro přenos prostorových dat mezi různými počítačovými systémy. Formát SDTS je určen k přenosu dat s úplným přenosem obsahu (žádná ztráta informací).
Hraniční prvek parcely, přímka nebo oblouk.
Seznam bodů, které patří do skupiny bodů.
Kmenový seznam poskytnutý kontraktačním subjektem, který uvádí čísla rozpočtových položek, specifikace položek a měrné jednotky položek.
Sada referencí na součásti potrubní sítě (potrubí a stavební objekty), jejichž tvary jsou definovány v katalogu nazvaném katalog součástí.
Seznam, který obsahuje všechny operace, prováděné na povrchu. Zapnutím a vypnutím položek v seznamu můžete upravit povrch, vrátit jej do předcházejícího stavu, a podobně.
Řada navzájem propojených úseček, které představují zaměřená nastavení přístroje.
3-rozměrný (polygonální) síťový objekt. Každá plocha může mít řadu vrcholů.
Staveniště vytvořené ve staničení podél trasy, ve kterém je vyjmutý materiál odebraný z diagramu hmotnice nastaven jako skládka. Viz také zásobní jáma.
Metoda hlášení sklonu povrchu jako poměru, vyjadřujícího horizontální vzdálenost, v níž se výška mění o jednu lineární jednotku. Například pokud terén stoupá o 3 jednotky na horizontální vzdálenosti 15 lineárních jednotek (metrů nebo stop), je sklon 5:1 (5 ku 1). Viz také spád.
Sklon vytvořený, jestliže průmět vystoupí nad existující linii terénu. Výsledný sklon, svažující se k existujícímu terénu se nazývá sklon násypu, protože materiál musí být navezen pro vyplnění plochy při stavbě.
Spád (ve vzepětí:trať) mezi dvěma kritickými staničeními převýšení koleje.
Sklon vytvořený, když průmět klesne pod existující linii terénu. Výsledné kopírování sklonu až po existující terén se nazývá sklon výkopu, protože existující terén musí být při stavbě vykopán (odstraněn).
Knihovna, která slouží k seskupení bodů ve výkresu do menších, snadněji spravovatelných jednotek. Můžete například vytvořit skupinu bodů, která obsahuje všechny body ve výkresu splňující konkrétní výšková kritéria.
Knihovna, která váže dohromady zemní tělesa pro účely vytvoření povrchu a výpočtu kubatury.
Přechodnice, která vytváří hladký přechod mezi dvěma sousedními oblouky o různých poloměrech, avšak se stejným směrem. Na obou koncích má konečný poloměr.Viz také klotoida.
Metoda výpočtu kubatur s použitím horního a spodního povrchu (dvojice povrchů) pro určení hodnot řezu, násypu a celkové kubatury.
Oblouk, který se skládá ze dvou nebo více oblouků o různých poloměrech zakřivení ve stejném směru a má společnou tečnu nebo přechodový oblouk v jejich průsečíku.
Úhel, měřený ze severu nebo z jihu, podle toho, který je nejbližší, s přidaným označením východ nebo západ. Úhel je vždy menší než 90 stupňů (PI/2 radiánů nebo 100 gradů) a odkazuje se na něj podle čísla kvadrantu.
Snížení změny staničení.
Soubor obsahující minimum standardů návrhu pro objekty trasy a profilu. Soubor kritérií návrhu lze přizpůsobit tak, aby podporoval místní standardy návrhu, pokud jde o rychlost návrhu, klopení vozovky a minimální rychlost, dosah a délku jednotlivých entit. Viz také návrh podle normy.
Hodnoty, které přesně určují polohu bodu v prostoru danou třemi rovinami: X, Y a Z (souřadnice X, souřadnice Y a výška).
Souřadnice X, která je založena na vybrané souřadnicové zóně na rozdíl od místní souřadnice X, která je založena na geodetickém základním bodu. Viz také místní souřadnice X.
Souřadnice Y, která je založena na vybrané souřadnicové zóně na rozdíl od místní souřadnice Y, která je založena na geodetickém základním bodu. Viz také místní souřadnice Y.
Metoda hlášení sklonu terénu, ve které je změna výšky vyjádřena v procentech uražené horizontální vzdálenosti. Pokud se například terén zvedne o jednu lineární jednotku (metr nebo stopu) na horizontální vzdálenosti pět jednotek, je spád 20%. Viz také sklon.
Tečna protisměrné přechodnice.
Navrhovaný nebo existující povrch terénu, použitý pro vytvoření objemových povrchů. Viz také základní povrch, objemový povrch.
Referenční hodnota. Všechny výšky nebo souřadnice jsou nastaveny vzhledem k této hodnotě. V zeměměřictví lze používat dvě hodnoty (vodorovnou a svislou).
Pro globální souřadnicový systém označuje srovnávací rovina údaj o elipsoidu a metody použité k určení poloh na zemském povrchu. Elipsoid je součástí definice srovnávací roviny.
Průsečík přechodnice-přechodnice.
Velký poloměr jednoduché přechodnice na začátku.
Velký poloměr jednoduché přechodnice na konci.
Malý poloměr jednoduché přechodnice na začátku.
Malý poloměr jednoduché přechodnice na konci.
Průsečík přechodnice-tečna. Viz hlavní bod přechodnice-tečna.
Povinná spojnice definovaná z výběru po sobě následujících bodů nebo čísel bodů nebo vybraná křivka 3D nebo objekty čáry 3D.
Vzdálenost podél horizontální trasy.
Popisky poskytující referenci, pokud hovoříme o konkrétním bodu podél referenční základny.
Určuje azimut pomocí hvězdy namísto kompasu.
Typ objektu, použitý k vizuální reprezentaci konstrukčních komponent, použitých v potrubní síti, jako je například výtokové čelo a jímka.
Knihovna objektů, které jsou spravovány prostřednictvím společné topologie. Objekty, které se účastní na topologii, jsou parcely, trasy a zemní tělesa. Viz také topologie.
Linie, která obvykle protíná trasu a kterou lze použít k vytvoření příčných řezů.
Na kruhovém oblouku vzdálenost od středu tětivy do středu protilehlého oblouku.
Grafický prvek ve tvaru diamantu, který označuje místo těžiště zemního tělesa. Kliknutím pravým tlačítkem na středovou značku zobrazíte kontextovou nabídku Zemní těleso.
(DMS) Reprezentace úhlu ve stupních, minutách a vteřinách, kde úplný kruh má 360 stupňů, každý stupeň má 60 minut a každá minuta má 60 vteřin. Typický směrník v mírách DMS vypadá následovně: S45°45'58"V. Při použití tohoto formátu se 3°30'36" zadává jako 3,3036.
Logická knihovna nastavení, která platí pro třídu objektů. Styly zjednodušují postup použití nastavení prostým odkazem stylu. Úprava stylu má vliv na všechny objekty, u nichž je proveden odkaz na tento styl.
Určuje azimut pomocí zaměření na slunce namísto pomocí kompasu. změna příčného sklonu nebo ‚náklonu‘ na horizontálním oblouku, která pomáhá vozidlu jedoucímu po oblouku vyrovnat odstředivou sílu
Vzdálenost měřená podél povrchu svahu. Pokud například měříte vzdálenost z bodu A do bodu B, která je na spádu 3:1, pak je tato vzdálenost delší než vzdálenost měřená vodorovně.
Úhel nad nebo pod vodorovnou rovinou. Úhel je vyjádřen v DDMMSS (stupně, minuty, sekundy) z tohoto horizontu. Svislé úhly vyjadřující sklon dolů ze staničení přístroje, jsou popsány zápornou hodnotou. Úhly zenitu jsou podobné svislým úhlům, až na to, že úhel zenitu má svislou referenční rovinu.
Grafický symbol umístění bodu. Když přidáte do výkresu body, vytvoří se symboly bodů pro reprezentaci bodů. Styl bodu, na který bod odkazuje, popisuje způsob kreslení symbolu bodu.
Grafické prvky, jako například šipky, značky zaškrtnutí nebo havraní stopy, které zobrazují konce přímek, oblouků a přechodnic.
Detekce a rozsah světla Obvykle spojená s leteckým laserovým snímkováním
Knihovna výchozích nastavení a stylů, použitá k vytvoření výkresu.
Výchozí formát názvu, k němuž je možné pro každý nový objekt tohoto typu něco připojit.
Objekt výkresu aplikace Autodesk Civil 3D (Šablona typických řezů AECC), který spravuje kolekci komponenty podsestav, jako jsou jízdní pruhy, obrubníky, krajnice a příkopy pro vytvoření stavebních prvků vozovky nebo jiné stavební objekty typu koridoru.
Segment úsečky, který tvoří součást horizontální trasy profilu. Délky tečen se měří jako horizontální vzdálenost mezi dvěma koncovými body.
U železniční trati se jedná o rozdíl výšky (v mm nebo palcích), při které je vertikální síla kol na obou kolejích stejná.
Přímka spojující dva body na oblouku: bod napojení tečna-oblouk a bod napojení oblouk-tečna. Oblouk se v těchto bodech protíná s přímkou nebo s jiným obloukem.
Nepravidelná trojúhelníková síť. Povrch TIN je nejběžnější metoda interpolace výškových dat. Body jsou spojeny do trojúhelníků, které jsou použity k interpolaci vrstevnic a ke generování profilů a příčných řezů. Linie, které vytváří triangulaci povrchu se nazývají linie TIN. Viz také 3D plocha.
Prvky aktuálního povrchu Země.
Sada geometrických spojů mezi objekty. Objekty spojené topologií spravují své vzájemné vztahy. V aplikaci Autodesk Civil 3D jsou objekty, které sdílejí stejnou topologii, seskupeny na staveništi. Viz také staveniště.
Příkaz, který lze spustit, když se provádí jiný příkaz. Transparentní příkazy začínají apostrofem (‘).
Řada 2D souřadnic (Y a X) spojených přímkami, oblouky nebo přechodnicemi použitá k reprezentaci objektů, jako jsou osy trasy vozovky, hrany zpevnění vozovky, chodníky nebo hranice silničního pozemku.
Trasa, která spojuje hrany dvou protínajících se komunikací. Nejobvyklejší geometrie zaoblení krajnice je jednoduché kulaté zaoblení. U typické křižovatky se trasy zaoblení krajnice umisťují v každém ze čtyř kvadrantů mezi hrany zpevnění vozovky.
Průsečík tečna-přechodnice.
Viz rozbočka a koleno.
Pojmenovaná knihovna v zeměměřické databázi, která poskytuje kontext s ohledem na specifická data, která byla importována pomocí příkazů zeměměřického importu, jako je příkaz Import zeměměřictví LandXML nebo průvodce Import zeměměřických dat.
V profilu jde o výškový oblouk na dně údolí nebo na podobném místě, kde je vedení spádu do oblouku menší než vedení spádu z oblouku. V údolnicovém oblouku je vrchol výškového polygonu pro tečny pod obloukem.
Rozdíl ve směru mezi dvěma konvergentními přímkami, měřený v jednotkách stupně, radiány nebo grady.
Řídí úhlové rozestupy povinných spojnic, které jsou doplněny podél segmentů oblouku, například kolem rohů. Používá se k vytvoření povrchu ze zemních těles.
Úhel nadiru je opačný k zenitu.
Vodorovný úhel měřený od prodloužení předchozí linie, vpravo nebo vlevo.
Bod přímo nad hlavou nebo bod, v němž svislá linie protíná nebeskou (světovou) kouli. Opakem zenitu je nadir.
Rozšířený popis bodu po zkopírování vlastností klíče popisu.
Bod výkresu, jehož data souřadnic nelze upravit. Uzamknutí bodu se týká jen výkresu, ve kterém je umístěn bod. Viz také chráněný bod.
Relativní poloha staničení polygonového pořadu, jak je porovnávána se stejnou polohou staničení určenou jinou sadou zaměření nebo trasou zaměření.
Pohyblivý bod na objektu, který můžete přetáhnout pro dynamickou úpravu objektu
Bod, kde se spojují dva nebo více konců segmentů parcely.
Vlastnost, kterou definujete za účelem přiřazení hodnot bodům nebo parcelám. Body a parcely mají řadu výchozích vlastností, vlastnosti definované uživatelem však umožňují podle potřeby definovat další vlastnosti.
Vrchol výškového polygonu složeného oblouku
Výška vrcholu výškového polygonu složeného oblouku
Staničení vrcholu výškového polygonu složeného oblouku
Jestliže upravíte smyčku polygonového pořadu nebo na zaměřená data použijete metodu nejmenších čtverců, převedou se vertikální úhly a vzdálenosti automaticky na horizontální úhly a vzdálenosti.
Nastavení, která platí pro konkrétní případ objektu.
Entita, která je tečnou k některé z dalších entit (předtím nebo potom) pro definování její geometrie. Viz také pevná entita, plovoucí entita.
Materiál přesunutý v rámci určité definované vzdálenosti od svého bodu vyhloubení (vzdálenost volné hmotnice) poskytnutý smluvní stranou zdarma. Viz také hmotnice, přebytek materiálu k rozvozu.
Vrchol výškového polygonu protisměrného oblouku
Výška vrcholu výškového polygonu protisměrného oblouku
Staničení vrcholu výškového polygonu protisměrného oblouku
V profilu jde o výškový oblouk na vrcholu kopce nebo na podobném místě, kde je vedení spádu do oblouku větší než vedení spádu z oblouku. Ve vrcholovém výškovém oblouku je vrchol výškového polygonu pro tečny nad obloukem. Viz také údolnicový výškový oblouk.
Průsečík tečna-tečna. Viz vrchol směrového polygonu.
Bod, kde se na vodorovné trase protínají dvě tečny. Oblouky a přechodnice mají rovněž vrchol směrového polygonu, který označuje, kde by se tečny protínaly, kdyby byly prodlouženy směrem ven.
Bod v profilu, kde se protínají dvě tečny.
Koncové body, které definují segmenty návrhové linie s umístěním XYZ, a staničení začínající v prvním vrcholu.
Čára, která spojuje body o stejné výšce nebo hodnotě vzhledem k zadané referenční srovnávací rovině.
Rozdíl mezi dvěma povrchy, který existuje ve výkresu, zpravidla povrch existujícího terénu a povrch upraveného terénu, který se používá k výpočtu kubatur.
Přechodnice s obloukovým poloměrem, která se snižuje podél trasy definovaného směru.
Typ uživatelem definované vlastnosti s předdefinovanými hodnotami, které je možné vybírat v seznamu.
Postup interpolace a extrapolace dat povrchu pro odvození dalších výškových hodnot. Krigování a přirozená interpolace sousedů (Natural Neighbor Interpolation – NNI) jsou dvě metody vyhlazení povrchu.
Potrubí může sledovat přímou čáru nebo může dosáhnout postupné změny ve směru prostřednictvím posloupnosti potrubních spojů. Vychýlení (nebo vychýlení spoje) je často vyjádřeno v úhlových stupních a určuje, jak velká změna ve směru je možná. Čím je úhel větší, tím je spoj volnější. Menší úhly znamenají relativně těsné spoje.
Objekty, které existují v jednom výkresu. Viz také objekt projektu.
Výkres přidaný do projektu.
Analýza podrobných požadavků na výkop a násyp podél trasy. Zpráva o výpočtech kubatur poskytuje informace o celkové kubatuře materiálu požadovaném pro vytvoření povrchu upraveného terénu, včetně postupu výkopu existující zeminy a vyplnění jiným materiálem, například hrubým štěrkem.
Přechodnice s obloukovým poloměrem, která se zvětšuje podél trasy definovaného směru.
Vertikální vzdálenost od srovnávací roviny k bodu nebo objektu na povrchu Země. Předpokládá se, že srovnávací rovina souhlasí s hladinou moře. Ekvivalentem k souřadnici Z je souřadnicový systém XYZ.
Výška jednoho bodu ve výkresu. Použita k definování ploch, které jsou rozptýlené v datech vrstevnic při vytvoření TIN s použitím údajů o vrstevnicích. Plochy, které mohou rovněž vyžadovat výšky bodu jsou vrcholy kopců, údolí a dna prohlubenin.
Měřítko, které je porovnáváno s délkovým měřítkem pro výpočet převýšení v profilech a v příčných řezech. Ve skutečnosti nezmění měřítko, použité při vykreslení výkresu.
Viz profil.
Oblouk použitý u profilu (většinou u profilů rozvržení), který poskytuje postupné změny ve sklonu od jedné tečny ke druhé. Existují tři typy výškového oblouku: parabolický, kružnicový a nesymetrický.
Postup umístění vytyčení na zemi v řídicích bodech na staveništi, které je vytvářeno. Po umístění bodů ve výkresu nebo po navržení trasy můžete například vytvořit zprávy o vytyčení, které uvádějí seznam souřadnic každého vytyčovacího kolíku. Jiný uživatel pak může použít tyto zprávy o vytyčení k umístění (nebo úpravě) vytyčovacích kolíků na staveništi.
Vzdálenost mezi dvěma body podle souřadnicové zóny, nikoli na základě místních souřadnic Y a X.
Vzdálenost mezi dvěma body, měřená podél povrchu terénu. Na šikmém povrchu lze vzdálenost mezi dvěma body měřit rovněž jako horizontální vzdálenost a vertikální vzdálenost.
U železniční trati se jedná o vzdálenost mezi vnitřními hranami hlavy kolejí. Viz také rozchod.
Postup získávání informací o výšce z existujícího modelu terénu nebo povrchu.
Lineární vzdálenost směrem na sever od východo-západní linie, která prochází počátkem rastru. Ekvivalent k souřadnici Y v souřadnicovém systému XYZ.
Existující země nebo nezastavěný terén. Zadán při vytvoření objemových povrchů. Viz také srovnávací povrch.
Dříve stanovený použitý jako reference směru do jiného bodu. Pohyby zeměměřického přístroje jsou zpravidla uzamknuty na úhlu 0 stupňů a svislý nitkový kříž je nastaven na záměru vzad. Všechna následná zaměření jsou pak prováděna současným otáčením přístroje a pohybem nahoru a pohyb dolů zůstává nastaven na záměru vzad. Všechny měřené úhly jsou proto relativní vůči záměře vzad.
Bod, do něhož je zaměřen přístroj k měření nebo určení jeho výšky nebo vodorovné polohy.
Obsahuje všechny řídicí body, známé směry, geodetická měření, definice polygonového pořadu, polygony a standardní odchylky založené na datech zařízení pro projekt Survey. To zahrnuje zaměření importovaná ze souborů sběrače dat, zadaných z karty Prostor nástrojů Survey (Editory polygonového pořadu a zaměření, Okno příkazů Survey a soubor Dávkového zpracování).
Bod vytvořený pomocí zeměměřičských funkcí aplikace Autodesk Civil 3D, například importem měřického zápisníku nebo souboru LandXML obsahujícího měřická data. Zeměměřický bod může představovat řídicí bod, neřídicí bod, nastavení nebo polární souřadnici. Je-li zeměměřičský bod umístěn do výkresu aplikace Autodesk Civil 3D, vytvoří speciální bod COGO aplikace Autodesk Civil 3D, jehož umístění a popis nelze změnit funkcemi mimo aplikaci Autodesk Civil 3D. Zeměměřický bod může být například staničení polygonového pořadu, jehož umístění je závislé na mnoha měřeních z předchozích staničení polygonového pořadu, která vycházejí ze známého řídicího bodu a směru. Zeměměřičský bod je ve výkresu aplikace Autodesk Civil 3D znázorněn jinou ikonou než bod COGO aplikace Autodesk Civil 3D a vyznačuje jeho počátek.
3D laserové snímkování obvykle spojené s laserovými skenery založenými na prověřování pevniny. Pojmy High-Definition (Vysoké rozlišení) a HDS jsou ochranné známky společnosti Leica Geosystems.
Úhel mezi rovinou daného meridiánu a rovinou Greenwichského meridiánu.
Úhlová vzdálenost, měřená na meridiánu severně nebo jižně od rovníku.
Postup použitý k modelování upraveného terénu.
Viz také datová zkratka.
Bod trasy, který definuje změnu v hodnotách staničení za tímto bodem.
Komponenta popisku, obvykle se jedná o značku (nebo krátkou úsečku) vloženou v řadě pod pravým úhlem do jiného objektu, například přímky nebo oblouku.
Numerická hodnota, která představuje tok v potrubní síti nebo v systému kanalizace podle určení uživatele.
Kolekce souvisejících profilů zakreslených v samostatných svisle uspořádaných zobrazeních profilu. Profil osy trasy je zpravidla obsažen v jednom zobrazení profilu a jeho levé a pravé odsazení je zakresleno v zobrazeních profilu, která jsou umístěna nad a pod zobrazením profilu osy trasy.
Nebo koeficient ztráty křížení. Hodnota hydraulické vlastnosti používaná v systémech kanalizace, kterou lze vypočítat a definovat v potrubní síti. Souvisí se ztrátou energie v křížení. Tato numerická hodnota nemá asociovány žádné jednotky a je možné ji automaticky vypočítat nebo ručně zadat pomocí nadstavbové aplikace Hydraflow Storm Sewers. Slouží k výpočtu vedlejších ztrát pro hydraulickou analýzu.
Zvýšení změny staničení.