Vystřižení rohu v plechové součásti
Vystřižení rohu lze použít ručně či automaticky při vytváření jiných prvků.
Možnosti vystřižení rohu definují, jak se plochy setkávají podél švu (vzdálenost a umístění) a jak jsou v rozvinu uvolněny ohyby. Výchozí hodnoty možností definují výchozí nastavení pravidla plechu. Hodnoty pro jednotlivé rohy lze změnit.
Při vytvoření dvou prvků přírub je automaticky vytvořen prvek rohu pomocí identických parametrů u přilehlých hran plechové plochy.
Jedna příruba nebo prvek profilového ohybu může obsahovat více rohů.
Mezery vystřižení rohu
Existují dvě metody vytvoření a měření mezery ve vystřižení rohu:
Vzdálenost plocha/hrana: Použije se mezera založená na vzdálenosti od hrany. Tato možnost je k dispozici pouze u vystřižení rohů vytvořených pomocí příkazu Vystřižení rohu. Vystřižení rohů vytvořená ve verzích aplikace Inventor starších než R2008 používají výhradně tuto metodu. Prvky příruby a profilového ohybu tuto metodu nepoužívají.
Maximální vzdálenost mezery: Použije se mezera vystřižení, kterou lze změřit. Mezera se měří posunutím kontrolního měřidla o tloušťce odpovídající zadané hodnotě vzdálenosti mezery mezi hranami a plochami a podél hran a ploch rohu. Tato metoda je nejvhodnější u nepravoúhlých rohů (úhly větší nebo menší než 90 stupňů). Prvky příruby a profilového ohybu používají pro automatické rohy pouze tuto metodu. Zvětšený detail mezery součásti na následujícím obrázku znázorňuje rozšiřující se možnosti určování mezer:
Vytvoření vystřižení rohu se třemi ohyby
Roh se třemi ohyby lze vytvořit pomocí příkazu Vystřižení rohu nebo pomocí automatické tvorby pokosu. Obvykle platí, že když použijete kartu Roh v dialogu Příruba nebo v dialogu Profilový ohyb, používáte k vytvoření rohů se třemi ohyby automatickou tvorbu pokosu.
Můžete to provést také ručně ze dvou přírub, které se neprotínají. (Jedna z přírub je obvykle odsazená.)
Když vytvoříte rozvin, použije se typ rohového výštipu a velikost poloměru určená na kartě Roh. Nezobrazí se ve složeném modelu.