Tento program vybere vhodnou mazací tekutinu ze seznamu s ohledem na dané rozměry a zatížení ložiska. Postup výpočtu je podobný kompletnímu kontrolnímu výpočtu ložiska. Výsledkem je pak nejenom návrh maziva, ale i výpočet jeho teploty na výstupu z ložiska.
Při návrhu vhodného maziva vychází výpočet z minimální tloušťky olejové vrstvy, která je potřebná k úplnému oddělení kluzných ploch ložiska a tedy zajištění hydrodynamického mazání. Vzhledem k drsnosti kluzných ploch a velikosti pevných částic v mazací kapalině dané propustností olejového filtru určíme minimální tloušťku olejové vrstvy pro ložisko s uvážením záběhu pomocí vztahu:
h min - 3.4 (R aH + R aL ) + o [μm]
pro ložisko bez záběhu pak ze vztahu:
h min - 4.5 (R aH + R aL ) + o [μm]
Z hodnoty minimální tloušťky olejové vrstvy vypočte program potřebnou relativní výstřednost čepu:
![]()
Doporučená velikost relativní výstřednosti čepu je v intervalu od 0,7 do 0,96.
Z grafu závislosti na relativní výstřednosti čepu a relativní šířce ložiska je dále určeno Sommerfeldovo číslo, charakterizující únosnost ložiska.
![]()
Doporučená hodnota Sommerfeldova čísla se pohybuje v intervalu (1 ~ 15). Pro takto určené Sommerfeldovo číslo je již snadno dopočtena hledaná viskozita maziva při předpokládané střední teplotě maziva na výstupu z ložiska.
![]()
Program vybere odpovídající olej ze seznamu, podle očekávané teploty maziva na výstupu z ložiska a vypočtené dynamické viskozitě. Poté teplotní rovnováha ložiska odpovídá tomuto mazivu. Výsledek vypočtené bilance je střední teplota maziva na výstupu z ložiska.
Pokud předpokládaná teplota neodpovídá vypočtené teplotě (2°C se považují za přijatelné), předepsané mazivo se pro ložisko nehodí. Celý výpočet je znovu zopakován pro novou hodnotu teploty, která je definována lineární interpolací očekávané a vypočítané teploty. Iterační postup výpočtu pak pokračuje až do splnění uvedeného požadavku.
Význam použitých proměnných: