Seznamte se s pojmy, akronymy a zkratkami používanými v souvislosti s energetickou analýzou.
Účinnost ročního využití topiva. Měří efektivitu práce plynového kotle nebo bojleru. AFUE vyjadřuje procentuální podíl energie spotřebované systémem převedený na užitečné teplo. Například 90% AFUE znamená, že na každou jednotku Btu spotřebovaného plynu poskytne systém 0,9 Btu tepla. Čím vyšší je hodnota AFUE, tím efektivnější systém je.
Britská tepelná jednotka. Množství tepla vyžadované ke zvýšení teploty jedné libry vody (teploty rovnající se nebo blízké 39,2 °F) o jeden stupeň Fahrenheita.
Měření výstupu versus energie spotřebované kotly a ohřívači vody. Efektivní hořáky používající plynná nebo kapalná paliva pracují na úrovních zbytkového vzduchu 15% nebo méně a zanechávají zanedbatelné množství nespáleného topiva.
Střecha vytvořená z materiálů (obvykle světlé barvy) s vysokým tepelným vyzařováním a odrazivostí slunečního záření. Chladné střechy mohou podstatně snížit zatížení chlazení budovy. Vyzařování materiálu odkazuje na jeho schopnost uvolnit pohlcené teplo. Čím vyšší je hodnota emisivity, tím větší je schopnost materiálu uvolnit teplo. S výjimkou kovových povrchů má většina materiálů střešních krytin hodnoty emisivity vyšší než 0,85 (85 %).
Chladné střechy (obecně bílé) zůstávají až o 21° Celsia chladnější ve špičkách než tradiční asfaltové střechy, což nabízí vlastníkům budov důležité výhody. Chladné střechy rovněž chrání prostředí před negativními vlivy městských tepelných ostrovů. Množství energetických úspor závisí na typu budovy, úrovní izolace střechy a rychlosti ventilace.
Chcete-li dosáhnout efektu chladné střechy, určete odraznou jednovrstvou elastomerovou fólii s vysokou zářivostí, nebo povrch střechy s certifikovaným chladným střešním povrchem. Typické lepenkové střechy, vrstvená lepenková krytina a asfaltové šindele pohlcují 70–90 % dopadajícího slunečního záření. Chladné střechy mohou absorbovat pouze 20 % dopadajícího záření (výkonnost po 3 letech).
Asfaltové šindele jsou levné, oblíbené a obvyklé mezi pokrývači. Jsou však neefektivní při odrážení dopadajícího slunečního záření. Odrazivost slunečního záření všech komerčních asfaltových šindelů je nízká. (Dokonale bílé šindele odráží pouze 30 % záření a ostatní barvy odrážejí méně.)
Chcete-li navíc omezit přírůstek tepla budovy, chladné střechy mohou být rovněž výhodné pro přilehlé okolí omezením efektu tepelného ostrova. Tento efekt je způsoben mnoha tmavými povrchy v zastavěném okolí, které zvyšuje teplotu okolního vzduchu až o 1–5°C.
Koeficient výkonnosti. Označuje, jak efektivně bude systém vytápění a chlazení (tepelné čerpadlo v režimu vytápění a chladič pro chlazení) pracovat za určité venkovní teploty. Vyšší hodnoty COP značí efektivnější systém.
Teplota suchého teploměru se vztahuje ke skutečné teplotě vzduchu měřené teploměrem.
Označuje se jako suchý teploměr, protože se měří se standardním teploměrem, jehož kulička není navlhčena – kdyby se jednalo o mokrý teploměr, odpařování vlhkosti z povrchu by ovlivnilo čtení dat a hodnoty by se přiblížily k teplotě stanovené teploměrem s vlhkou kuličkou.
Poměr energetické účinnosti. Měření relativní efektivity chladicího zařízení a vybavení vyjádřené jako poměr výstupu v jednotkách Btu za hodinu ke spotřebované energii ve wattech.
Množství teplota nutného ke zvýšení teploty všech komponent jednotkové plochy v sestavě o 1°F (britské) nebo o 1°K (metrické).
Tepelná kapacita se vypočítává jako součet průměrné tloušťky krát hustota krát měrné teplo všech komponent. Vyšší hodnota tepelné kapacity označuje vyšší tepelný objem.
| Jednotky | Tepelná kapacita |
|---|---|
| IP | Btu/(ft² •°F) |
| SI | J/(m² • °K) |
Zkratka pro systémy vytápění, ventilace a klimatizace.
Dopadající sluneční záření. Insolace označuje množství energie ze slunečního záření dopadajícího na rovný povrch převoditelné na jiné formy energie, například tepelnou nebo elektrickou energii. Není žádným způsobem ovlivněna povrchovými vlastnostmi materiálů ani žádnými interními světlolomnými efekty, protože se týká pouze záření skutečně dopadajícího na povrch.
Britské měrné jednotky.
Odvozená jednotka energie v mezinárodní soustavě jednotek.
Jeden joule množství práce vykonané silou jednoho newtonu, která přesune objekt na vzdálenost jednoho metru, nebo práce vyžadovaná k vytvoření výkonu jednoho wattu za sekundu.
1000 britských tepelných jednotek (BTU).
Kilowatthodina. Obecná jednotka elektrické spotřeby. Je ekvivalentem výkonu jednoho kilowattu spotřebovaného za jednu hodinu. 1 kWh = 3,412 Btu.
Megajoule, je roven jednomu milionu joulů nebo přibližně kinetické energii vozidla vážícího jednu tunu a jedoucího rychlostí 100 mil za hodinu.
Jednotka soustavy SI pro sílu na jednotku plochy definovaná jako newton na metr čtvereční.
Míra izolační kvality materiálu. Vyšší hodnota R označuje vyšší schopnost izolovat prostor a bránit přenosu tepla materiálem.
| Jednotky | Hodnota R |
|---|---|
| IP | ft²-hr ºF/Btu |
| SI | W/(m² • °K) |
Vyšší izolace (vyšší hodnota R) pro stěny a střechy nemusí nutně vést k vyšší výkonnosti. Vyšší hodnoty izolace mohou zachytit teplo v budově. Optimální výběr konstrukce závisí na typu budovy, klimatu a výkazu obsazení. Provedením energetické analýzy můžete stanovit nejlepší konstrukci projektu.
Například obytná budova v chladném podnebí s výhodou využije konstrukce s vyšší hodnotou R. Konstrukce s vyšší hodnotou R však pro obchodní domy v teplém podnebí vede k vyšší spotřebě energie, protože chladnější vzduch v noci nemůže budovu ochlazovat. Většina neobytných projektů má značná vnitřní zatížení způsobená lidmi, osvětlením a vybavením. V těchto případech může vyšší izolace vést ke zvýšeným požadavkům na energii pro chlazení.
Poměr sezónní energetické účinnosti. Tato hodnota měří míru efektivity práce menší jednotky klimatizace obytných prostor nebo tepelného čerpadla po celé období chlazení ve vztahu k jedné hodnotě venkovní teploty. Podobně jako v případě hodnoty EER značí vyšší hodnota SEER efektivnější chladicí systém. Hodnota SEER je poměrem celkového množství jednotek Btu chlazení poskytnutých systémem v celém období dělený celkovým počtem watthodin, které spotřeboval.
Mezinárodní soustava jednotek, moderní podoba metrického systému.
Míra schopnosti okna blokovat přenos tepelného záření, zpravidla ze slunečního záření.
SHGC je podíl dopadajícího slunečního záření, které oknem projde. Hodnota SHGC je vyjádřena jako číslo v rozmezí od 0 do 1. Nízká hodnota SHGC označuje, že oknem prochází malé množství slunečního záření.
Odpovídající hodnota SHGC závisí na podnebí, typu budovy a množství skla.
V horkých podnebích je nízká hodnota SHGC (0,20–0,35) důležitá pro okna a světlíky. V chladných podnebích nebo situaci, kde chcete využít slunce k pasivnímu ohřevu, se doporučuje vyšší hodnota SHGC 0,5–0,7.
Jednotka tepelné energie, která je rovna 100 000 britským tepelným jednotkám (BTU). Je to energie, která je přibližně rovna spálení 100 krychlových stop zemního plynu nebo 29,3 kilowatthodin elektrické energie.
Viz část propustnost viditelného světla.
Viz část teplota suchého teploměru.
Viz část teplota mokrého teploměru.
Indikátor, jak dobře okno odolává vedení.
Míra tepelné vodivosti je označena hodnotou u sestavy okna. Čím nižší hodnota U, tím vyšší odolnost okna vůči vodivosti tepla a lepší jeho izolační hodnota.
Požadovaná hodnota u závisí na podnebí, typu budovy a množství skla.
Například v teplých podnebích jako Los Angeles může být hodnota u značná. V chladných podnebích však může být hodnota u v rozmezí 0,25–0,40 výhodná. Světlíky v chladných podnebích by měly mít nízkou hodnotu U, aby se vyřešily problémy s kondenzací.
Hmotnost materiálu na jednotku objemu.
| Jednotky | Jednotka hustoty |
|---|---|
| IP | lbm/ft² |
| SI | kg/m² |
Procento viditelného světla procházejícího přes okno nebo podobný zasklený otvor.
Většina hodnot VLT se nachází v rozmezí mezi 0,3 a 0,8. Čím vyšší je hodnota VLT, tím více světla je přeneseno. Vysoká hodnota VLT je obvykle vhodná k maximalizaci denního světla, příliš vysoká propustnost světla však může způsobit oslnění.
Odpovídající hodnota Tvis závisí na podnebí, typu budovy a množství skla.
Oslnění může být například problém, pokud je hodnota příliš vysoká a plocha skla je velká. Pokud je hodnota příliš nízká a plocha skla je příliš malá, nemůžete využít přirozené denní světlo.
Selektivní povrchové úpravy umožňují vysokou hodnotu Tvis a nízkou hodnotu SHGC. Není nutné používat zrcadlové sklo k dosažení nízkého tepelného zisku. Nové sklo může dosáhnout 65% propustnosti viditelného světla, 30% tepelný zisk a hodnotu u 0,30.
Teplota získaná z odpařování vody do vzduchu při konstantním tlaku. Měří se obvykle teploměrem s navlhčeným knotem v dolní části (kuličce teploměru), proto se nazývá mokrý teploměr.
Teplota mokrého teploměru (WBT) vztahuje relativní vlhkost vzduchu k okolnímu vzduchu nebo teplotě suchého teploměru. Když se vlhkost vypařuje, pohlcuje tepelnou energii z prostředí, aby mohlo dojít ke změně fáze (prostřednictvím latentního tepla z odpařování), a dochází tak k mírnému poklesu teploty. Hodnoty WBT se liší v závislosti na relativní vlhkosti.
Rozdíl mezi teplotami mokrého a suchého teploměru poskytuje míru vlhkosti vzduchu. Když dosáhne vzduch bodu nasycení, nebude docházet k žádnému vypařování vlhkosti. Teplota mokrého teploměru bude tedy stejná jako teplota suchého teploměru.