Značka geometrické tolerance je obdélníkový rámeček rozdělený do dvou či více částí.
Tyto části obsahují značku tolerované veličiny, hodnotu tolerance a, pokud je to třeba, také písmeno nebo písmena označující základnu, ke které je konkrétní tolerance vztažena. Toleranční rámeček je připojen k prvku s tolerancemi pomocí odkazové čáry se šipkou na konci.
Geometrická tolerance použitá na prvku definuje toleranční pole, uvnitř kterého je prvek obsažen. Značky geometrické tolerance můžete doplňovat poznámkami. V případě potřeby můžete u prvku určit více než jednu charakteristiku tolerance, přičemž hodnoty tolerancí jsou zobrazeny pod sebou v tolerančním rámečku.
Vzhled značky se odvíjí od aktuální normy kreslení a revize, kterou vyberete.
Když připojíte značku geometrické tolerance k objektu, aplikace Sada nástrojů AutoCAD Mechanical nastaví první segment odkazové čáry do polohy kolmé k připojenému objektu. Následující segmenty odkazové čáry pak budou nuceně nastaveny buď do vodorovné polohy, nebo do polohy svislé. Chcete-li toto chování předefinovat, stiskněte při přemísťování nitkového kříže klávesovou zkratku funkce Přepnout pravoúhlý režim odkazů se značkami (ve výchozím nastavení Shift + F).
![]() |
![]() |
Pokud přesunete počáteční bod odkazové čáry za konec úsečky nebo oblouku, aplikace Sada nástrojů AutoCAD Mechanical automaticky nakreslí vynášecí čáry. Výchozí hodnoty délky přesahu a velikosti odsazení od konce odkazové čáry jsou určeny nastavením systémových proměnných DIMEXE a DIMEXO v tomto pořadí. Vynášecí čáry se v aplikaci Sada nástrojů AutoCAD Mechanical nevytvářejí pro křivky spline.
![]() |
![]() |
Můžete kreslit značky, které používají sekundární odkazovou čáru k označení základny, k níž je tolerance vztažena. Chcete-li však vytvořit takovou značku, je nutné ji nejprve nakreslit jako značku s jedinou odkazovou čárou. Poté můžete značku upravit tím, že k ní přidáte sekundární odkazovou čáru. Když vyberete na příkazovém řádku možnost Automatické směrování, bude při přidávání sekundární odkazové čáry nutné pouze vybrat body připojení. Odkazová čára se pak automaticky nakreslí tak, že její první segment bude kolmý k připojenému objektu a všechny následující segmenty budou buď vodorovné, nebo svislé.
Některé normy identifikaci základen pomocí sekundárních odkazů neumožňují. Podrobnosti naleznete v tabulce v části Přehled podporovaných norem kreslení.
Aplikace Sada nástrojů AutoCAD Mechanical nabízí možnosti příkazového řádku, jejichž pomocí lze vytvářet odkazové čáry povrchu. To umožňuje odkazům značek ukazovat na povrch (místo na hranu). Pomocí odkazových čar povrchu lze určit požadavky pomocí pohledu shora (a nikoli pomocí bočního pohledu).
V aplikaci Sada nástrojů AutoCAD Mechanical lze připojit značky ke kótám a zarovnat je s kótami tak, jak je znázorněno níže.
Příklad | Popis |
---|---|
![]() |
Připojení k přímé kótě a zarovnání s kótovací čárou (když jsou šipky kóty uvnitř vynášecích čar) |
![]() |
Připojení k přímé kótě a zarovnání s kótovací čárou (když jsou šipky kóty vně vynášecích čar) |
![]() |
Připojení k vodorovnému zakončení kóty (podporováno pouze normou GOST) |
![]() |
Zarovnání s kótou průměru |
![]() |
Připojení k textu kóty průměru |
Norma/revize | Ortogonální odkazy | Vynášecí čáry povrchu | Odkazy identifikace základny | Odkazové čáry povrchu |
---|---|---|---|---|
ANSI ASME Y14.5 M – 1994 | Ano | Ano | Ano | |
ASME Y14.5M – 1982 | Ano | Ano | Ano | |
BSI EN ISO 1101:2013 | Ano | Ano | Ano | |
BS 308 Part 3 – 1990 | Ano | Ano | Ano | |
CSN EN ISO 1101:2013 | ||||
CSN 01 3138 – 1994 | Ano | Ano | Ano | |
DIN ISO 1101:2008 DIN EN ISO 5459:2008 | Ano | Ano | Ano | |
DIN ISO 1101:1983 DIN EN ISO 5459:1982 | Ano | Ano | Ano | |
GB/T 1182 – 2008 | Ano | Ano | Ano | |
GB/T 1182 – 1996 | Ano | Ano | Ano | |
GOST 2.308-79 | Ano | Ano | Ano | |
ISO 1101:2012(E) | Ano | Ano | Ano | |
ISO 1101:2004 | Ano | Ano | Ano | |
ISO 1101:1983 | Ano | Ano | Ano | |
JIS B 0021 (1998) | Ano | Ano | Ano | |
JIS B 0021:1984 JIS B 0022:1984 | Ano | Ano | Ano |