Když vytvoříte kusovník, bude jeho rozvržení odpovídat nastavením uloženým společně s aktuální výkresovou normou.
Jakmile je kusovník vytvořen, můžete většinu z těchto nastavení přepsat (informace o postupu při změně výchozích nastavení – viz Příručku konfigurace a nastavení).
Když vytvoříte kusovník, bude jeho styl odpovídat výchozímu stylu nastavenému podle aktuální výkresové normy. Jakmile je kusovník vytvořen, můžete jeho styl převést na jakýkoli jiný styl. Kusovník vycházející z normy můžete kdykoli převést na kusovník s vlastním stylem. Vlastní kusovník můžete naopak kdykoli převést na normalizovaný kusovník.
Po vytvoření lze do kusovníku přidat kteroukoli vlastnost komponenty, která je viditelná v rozpisce, přičemž však není zobrazena jako sloupec kusovníku. Obdobně platí, že pokud nepotřebujete kterýkoli ze sloupců zobrazených při výchozím nastavení, můžete jej odstranit.
V dialogu Kusovník je možné přesouvat sloupce, a to přetahováním jejich záhlaví.
Na kreslicí ploše můžete měnit velikost sloupců přetahováním jejich uzlových bodů. Uzlové body se zobrazují při vybrání kusovníku na kreslicí ploše.
Můžete určit umístění bodu vložení kusovníku. Pokud je bod vložení umístěn vlevo nahoře nebo vpravo nahoře, bude se řádek záhlaví nacházet na horním okraji kusovníku. Pokud je bod vložení umístěn vlevo dole nebo vpravo dole, bude se řádek záhlaví nacházet u dolního okraje kusovníku.
Rozdělení sloupců znamená možnost zalomení sloupců kusovníku, když počet řádků překročí prahovou hodnotu, kterou určíte. Následující obrázek znázorňuje jeden kusovník s 18 datovými řádky a jiný kusovník s 36 datovými řádky. K rozdělení sloupců dochází tehdy, když počet řádků překročí 20. Bod vložení se zobrazuje jako zelená tečka.
Místo určení prahové hodnoty můžete definovat počet úseků, na které se sloupce musí rozdělit. V takovém případě se datové řádky rozdělí rovnoměrně mezi počet úseků, který definujete.