Dialog Podmínky zatížení

Zadání vlivu výrobních a provozních parametrů na přijatelnost spojení.

Přístup
Přejděte na kartu Návrh, na panel Přenos energie a klikněte na příkaz Pero, Evolventní drážky nebo Rovnoboké drážky a na kartě Výpočet klikněte na příkaz Podmínky zatížení.
Typ spoje
Pevný
Drážkování pevně spojené lisováním nebo připevněné kroužky bez axiálního pohybu.
Flexibilní
Drážkování pružně spojené umožňující axiální pohyb.
Zaoblené
Používá vnější drážkování se zaoblenými zuby pro nesouosost až do 5 stupňů.
Poznámka: Tato možnost je k dispozici jen pro evolventní drážkování, a když je vybrána norma ANSI.

Ka – Součinitel použití

Tento součinitel odráží vliv charakteru a typu zatížení na snížení zátěžové kapacity spojky. Určuje se podle empirických hodnot uvedených v následující tabulce:

Pohon

Způsob zatížení

Rovnoměrný

Lehké rázy

Střídavé rázy

Silné rázy

Rovnoměrný

1.0

1.2

1.5

1.8

Lehké rázy

1.2

1.3

1.8

2.1

Střední rázy

2.0

2.2

2.4

2.8

Součinitel únavové životnosti

Tento součinitel odráží operační vlastnosti a příslušnou dobu provozní životnosti spojky (měřeno počtem svěrných cyklů) na zvýšení zátěžové kapacity spojky. Určuje se podle empirických hodnot uvedených v následující tabulce:

Ne. svěrných cyklů

Koeficient životnosti Kf

Jednosměrný

Zcela obousměrný

10000

1.0

1.0

100000

0.5

0.4

1000000

0.4

0.3

10000000

0.3

0.2

Součinitel třecí životnosti

Tento součinitel odráží vliv opotřebení kontaktních ploch během příslušné provozní životnosti spojky (měřeno počtem otáček) na zvýšení zátěžové kapacity spojky. Určuje se podle empirických hodnot uvedených v následující tabulce:

Celkový počet otáček [miliony]

K w

0.01

4.0

0.1

2.8

1

2.0

10

1.4

100

1.0

1000

0.7

10000

0.5

Poznámka: jen pro flexibilní spoje.

Součinitel rozložení zatížení

Ve spojeních se dvěma pery není zatížení rozloženo zcela rovnoměrně na dvě pera kvůli nepřesnostem při výrobě a sestavení. Vlastní zatížená plocha ložiska spojky je menší než zatížená plocha ložiska určená teoreticky. Poměr mezi teoretickou a aktuální zatíženou plochou ložiska je definován koeficientem rozložení zatížení. S ohledem na přesnost ložiska je velikost koeficientu dána rozsahem 0,6 až 0,8.

Tip:K dosažení běžné přesnosti výroby a zařízení se používá součinitel 0,75 .

Poznámka: V případě spojů s jedním perem je koeficient 1.

Součinitel styku boků zubů

Poznámka: Tento součinitel je k dispozici jen pro evolventní drážkování.

Koeficient označuje, že zatížení není rovnoměrně rozloženo na všech zubech drážkování, díky nepřesnostem během výroby a montáže. Při běžné a vyšší přesnosti montáže se předpokládá, že zatížení je přenášené polovinou zubů (K  s = 0,5). U drážkování s větší výrobní nepřesností je zatížení přenášené pouze jednou třetinou zubů (K s =0,3).