Definování uvolnění ve struktuře rámových konstrukcí

Pro definování nového uvolnění zvolte nosník a určete uvolněné stupně volnosti na počátku a na konci prvku nosníku. Uvolnění jsou definována v souřadnicovém systému nosníku.

Poznámka: Když se vyskytují dva nebo více přilehlých nosníků, jeden z nich musí být pevný bez uvolnění na konci nosníku. Vazba již obsahuje informace o hraničních podmínkách přilehlého nosníku.

Karty počátku a konce nosníku vám umožňují určit chování uvolnění nosníku nezávisle na jednotlivých koncích nosníku. Když provádíte úpravu, souřadnicový systém nosníku se zobrazuje blízko počátku a konce nosníku.

Také když definujete uvolnění, v grafickém okně se zobrazují symboly stupně volnosti na počátečním a koncovém uzlu nosníku. „x” znamená „pevný“ typ, „f“ znamená typ „žádný zdvih“, „f+“ znamená typ „zdvih+“ a „f-“ znamená typ „zdvih-“. Například: Symbol „xxxffx“ zobrazený v grafickém okně znamená, že daný počátek nebo konec nosníku je spojen s pevným posunutím pro osy X, Y, Z. Také s typem žádný zdvih (volný) pro otáčení v ose X a Y a také s pevným otáčením v ose Z.

Koeficienty pružné a částečné tuhosti uzpůsobují metodu, kterou můžete přidat tuhost k danému stupni volnosti.

Na pásu karet klikněte na kartu Analýza rámových konstrukcí panel Spojení Uvolnění. Zvolte nosník tam, kde chcete definovat uvolnění. Zobrazí se souřadnicový systém nosníku. Je umístěn blízko počátku nosníku a souřadnicový systém je orientován směrem ke konci nosníku. Také se zobrazí symboly stupňů volnosti u počátečního a koncového uzlu nosníku. Používají se následující symboly: „x“ znamená „pevný“ typ posunutí nebo otáčení „f“ znamená typ „žádný zdvih“ posunutí nebo otáčení „f+“ znamená typ „zdvih+“ posunutí nebo otáčení „f-“ znamená typ „zdvih-“ posunutí nebo otáčení Zvolte koeficient, který se používá k definování hodnot posunutí a otáčení: Zvolte pružný koeficient k definování přesných hodnot v N/mm. Pružný koeficient (například pružný koeficient pro směr UZ) může být definován pouze pro uvolněný směr (tj. pro směr UZ). Zvolte koeficient částečné tuhosti k zadání hodnot mezi 0,0 (uvolněný směr) a 1,0 (bez uvolnění). Hodnota tuhosti prvku je násobena hodnotou koeficientu na příslušném konci. Určete posunutí. Pomocí rozevírací nabídky určete stupně volnosti pro uvolnění na začátku a konci prvku nosníku pro osu X, Y a Z. Když zvolíte pevný typ, nebude v tomto směru žádné uvolnění. Možnosti „Zdvih“ znamenají nepevný typ. Možnosti Žádný zdvih, Zdvih+ a Zdvih- určují volná posunutí Ux, Uy, nebo Uz na začátku nebo na konci prvku nosníku v kompatibilním („+“) nebo opačném („-“) směru vzhledem k ose místního souřadnicového systému nosníku. Určete otáčení. Pomocí rozevírací nabídky určete stupně volnosti pro uvolnění na začátku a konci prvku nosníku pro osu X, Y a Z. Když zvolíte pevný typ, nebude v tomto směru žádné uvolnění. Možnosti Žádný zdvih, Zdvih+ a Zdvih- určují volná otáčení Rx, Ry, nebo Rz na začátku nebo na konci prvku nosníku v kompatibilním („+“) nebo opačném („-“) směru vzhledem k ose místního souřadnicového systému nosníku (podle pravidla pravé ruky).

Poznámka: Uvolnění jsou definována v souřadnicovém systému nosníku.

Pro odstranění uvolnění klikněte na uvolnění v prohlížeči, pak klikněte pravým tlačítkem myši a zvolte položku Vymazat.

Přiřazení uvolnění pro úpravu chování jednotlivých nosníků

Uvolnění lze použít pro úpravu chování jednotlivých nosníků.

V následujícím příkladu se vyskytují dvě stejné síly, které mají stejnou velikost a směr.

Přiřaďte uvolnění. Na pásu karet klikněte na kartu Analýza rámových konstrukcí panel Spojení Uvolnění . K nosníku zvolíme uvolnění, aby se mohl otáčet.

Spusťte simulaci. Na panelu Řešit klikněte na příkaz Simulovat.

Zatížení jsou stejná, ale posunutí na uvolněném nosníku je podstatně větší.