Pomocí několika příkladů průsečíků zemních těles se blíže seznámíme s tím, jak aplikace Autodesk Civil 3D vytváří zemní tělesa. Obrázek 10 ukazuje pohled shora na dvě překrývající se zemní tělesa. Segment vlevo má spád 0 % a segment vpravo má strmý spád 100 % s příčným sklonem 2:1.
Obrázek 10: Pohled shora na dvě překrývající se zemní tělesa
Obrázek 11 ukazuje boční pohled na dvě zemní tělesa, ze kterého je patrné, že mají jen jediný vrchol směrového polygonu. To vede k „honbě za spádem“ mezi dvěma segmenty bez linie matematického průsečíku mezi oběma úseky, s výjimkou jednoho degenerovaného průsečíku v rohovém bodu.
Obrázek 11: Boční pohled na dvě protínající se zemní tělesa
V tomto příkladu jsou použity nadsazené sklony a spády, aby byl problém patrnější, ale k podobné situaci může snadno dojít, kdykoli sklon podél průmětu překračuje příčný sklon. Jestliže se dvě zemní tělesa neprotínají, řeší aplikace Autodesk Civil 3D tento problém zprůměrováním sklonů a výšek v zóně průsečíku. Ve většině případů tak účinně zajistí přechod příčného sklonu, jak ukazuje obrázek 12.
Obrázek 12: Vypočtený přechod pro dvě protínající se zemní tělesa
K této situaci běžně dochází při skutečné práci se zemními tělesy. Vznikají zejména při modelování zemního tělesa na vnitřní straně průmětu, kde se liší výšky průmětu. Podobné problémy s průsečíky zemních těles nastávají i při přechodech kolem vnitřních rohů.