Styly plechu

Plechové součásti lze často zkonstruovat použitím různých materiálů s minimálním dopadem na funkci součásti. Změna materiálu plechové součásti z hliníku na nerezovou ocel vyžaduje změny atributů definujících ohyby a rohy a často též změny dílenských strojů a nastavení používaných ke konstrukci součástí. Styly plechu zahrnují následující položky:

• kompletní definice materiálu,
• tvar a velikost ohybového výštipu,
• hodnota poloměru ohybu,
• hodnota parametru Velikost mezery,
• typ přechodu ohybu,
• typ a velikost rohového výštipu s 2 ohyby,
• typ a velikost rohového výštipu se 3 ohyby,
• metoda rozvinu,
• vlastní rovnice rozvinu (jsou-li definovány),
• definice reprezentace otvorování rozvinu,
• předvolba hlášení úhlu ohybu rozvinu.

Všechny tyto atributy jsou nyní soustředěny do stylů, které jsou vytvořeny a spravovány pomocí nástroje Editor stylů a norem a které lze uložit a globálně sdílet prostřednictvím knihovny stylů (v dřívějších verzích aplikace Inventor byly tyto styly ukládány a spravovány pomocí souborů šablon).

Pro plechové součásti jsou k dispozici stejná nastavení stylů vzhledu, osvětlení a materiálu jako pro běžné soubory součástí. Plechové součásti dále obsahují:

Pravidlo plechu – plechové součásti vyrobené ze stejného materiálu stejné tloušťky často sdílí společné parametry ohybů, rohů a mezer. Tato nastavení a atributy jsou soustředěny v pravidle plechu, které rovněž obsahuje předvolby

• reprezentace prvků ražení,
• možnosti hlášení úhlu ohybu nebo otevřeného úhlu,

situace, kdy se součást zobrazí ve stavu rozvinu.

Pravidlo rozvinu plechu – plechové součásti jsou definovány svinutým nebo funkčním stavem, ale jsou vyráběny z plochého plechu. Ohyby, které se použijí na rozvin deformují materiál v mezích zóny ohýbání. Rozsah deformace závisí na mnoha proměnných. Transformace ohnutého modelu do vyrovnaného stavu vyžaduje výpočty pro danou deformaci pomocí jedné ze tří metod:

1. obecná matematická aproximace pomocí definovaného kSoučinitele,
2. empirické hodnoty uložené v tabulce ohybů pro dané materiály, hodnoty úhlů ohybu a obrábění,
3. vlastní rovnice, které umožňují upřesnění pro určitého uživatele při řešení pomocí kompenzace ohybu, odvození ohybu, odchylky ohybu nebo metody kSoučinitele.

Metoda a nastavení jsou shromažďovány do pravidla rozvinu umožňujícího (spolu s pravidlem plechu a materiálem) maximální flexibilitu při navrhování součástí, které lze vyrobit z různých materiálů při použití odlišných výrobních možností.

Migrace stylu plechu ze souborů verze starší než R2010

Cílem úloho migrace je zachovat data staršího stylu plechu. U daného souboru plechu budou prostřednictvím migrace provedeny tyto akce:

• přenesení informací o aktivním stylu do příslušně pojmenovaného lokálního stylu nebo pravidla,
• přenesení informací o neaktivním stylu do příslušně pojmenovaných lokálních stylů nebo pravidel.

Po provedení migrace:

• nebude nijak ovlivněna velikost ani tvar plechové součásti,
• nepoužívané styly či pravidla bude možné znovu použít nebo uložit do společné knihovny stylů

Ve verzích starších než R2010 byla správa stylů plechu prováděna výhradně na úrovni dokumentu. Často byly vytvářeny šablony, které obsahovaly definici všech stylů plechu v jediném souboru. Ve verzi R2010 jsou všechny definované styly migrovány v rámci plechové komponenty (nejen aktivní styl). Rovněž jsou migrovány i všechny metody rozvinu uvedené pro jednotlivé styly plechu (včetně těch, na něž není odkazováno).

Novinkou ve verzi R2010 je zásadní změna metod rozvinu a způsobu jejich správy. Během procesu migrace souborů vytvořených ve verzi starší než R2010 jsou metody rozvinu povýšeny na nový typ stylu s názvem Pravidlo rozvinu plechu. Pojmenovaná pravidla rozvinu plechu lze považovat za součást pojmenovaného pravidla plechu. Tato nová struktura umožňuje snadné využívání, opakované použití a správu pravidel rozvinu plechu.

Ve starších stylech plechu byl styl materiálu a hodnoty tloušťky předdefinovány a řízeny výběrem daného stylu plechu. Ve verzi R2010 je tato konvence i nadále využívána, což umožňuje, aby pravidla plechu řídila definici stylů materiálu a hodnot tloušťky stejně jako pravidla rozvinu plechu.