iSoučásti

Popisuje postup vytváření rodin součástí, které se liší velikostí, materiálem a v dalších proměnných.

Pokud máte základní návrhy, které používáte opakovaně, můžete je vytvořit jako iSoučásti. Poté můžete použít různé varianty (členy) tak, že je vyberete z tabulky. Návrhy se mohou lišit velikostí, materiálem, montážními konfiguracemi apod.

Pracovní postup iSoučástí

Práce s iSoučástmi má dvě fáze: publikování součásti a umístění součásti.

V prostředí vytváření součásti danou součást navrhujete a definujete všechny její verze.

• Začněte s novou nebo existující součástí nebo se součástí plechového dílu.
• Určete část vašeho návrhu, která se s každým členem změní.
• Můžete přejmenovat parametry, sestavovat výrazy a vytvářet uživatelské parametry.
• Pomocí příkazu Vytvořit iSoučást lze definovat řádky tabulky, které představují jednotlivé verze (členy). Zadejte varianty parametrů součásti, vlastnosti, data závitů apod.
• Při uložení je součást automaticky uložena jako rodina iSoučásti.

Při umisťování součásti vyberte v tabulce řádek, který reprezentuje danou verzi. Aplikace Inventor pomocí hodnot v řádku tabulky vytvoří člen iSoučásti. Aplikace Inventor jej vloží do sestavy jako kteroukoliv jinou komponentu.

Informace, které může iSoučást obsahovat

• Parametry. Pomocí Editoru parametrů můžete přejmenovávat parametry, vytvářet výrazy s parametry a vytvářet uživatelské parametry.
• Vlastnosti. Přidejte informace jako číslo součásti, skladové číslo a materiál. Vaše rozpiska a kusovník se automaticky aktualizují.
• Závity. Přidejte různé rodiny závitů, označení, třídy, směry a průměry potrubí.
• iVazby. Přidejte nebo vypněte iVazby nebo určete hodnoty odsazení, odpovídající názvy a čísla sekvencí.
• Pracovní prvky. Přidejte nebo vylučte pracovní prvky nebo nastavte jejich stav viditelnosti.
• Stav vypnutí konstrukčního prvku. Vypnutím prvků můžete definovat více konfigurací jedné součásti v rámci jediného souboru. Jedna konfigurace součásti má například vysunutí s řezem a jiná vysunutí se spojem. V plechových iSoučástech lze vypnout prvky, které byly přidány do rozvinu, a učinit tak jednotlivé rozviny jedinečnými pro soubory členů iSoučástí.
• iPrvky. Určete iPrvky, které mají být zahrnuty do iSoučásti. Pokud iPrvek obsahuje tabulku, můžete určit hodnotu řádku iPrvku a stav vypnutí jednotlivých řádků. (Můžete také uložit celou iSoučást jako iPrvek řízený tabulkou.)
• Plechové iSoučásti mohou zahrnovat pravidlo plechu, pravidlo rozvinu plechu a orientaci rozvinu.

Tabulky iSoučástí

Jednotlivé členy lze definovat zadáním hodnot v tabulce Autor iSoučásti. Pokud vám to více vyhovuje, lze jednotlivé členy iSoučástí přidávat nebo upravovat ve vložené tabulce aplikace Microsoft Excel. U standardních iSoučástí představuje každý řádek tabulky člen iSoučásti.

Sloupec Člen v tabulce iSoučástí generuje výchozí název souboru podle názvu rodiny. Každý název členu je o jednu číslici vyšší. Podle potřeby kliknutím na tlačítko Možnosti v dialogu Autor iSoučásti nastavte jiné schéma pojmenování nebo zadejte nový název do buňky členu.

Libovolný prvek, který vyberete v tabulce Autor iSoučásti, se zvýrazní v grafickém okně. Když vyberete sloupec nebo buňku, nadřazený prvek se zvýrazní v grafickém okně (pokud je to možné).

Pokud neurčíte jednotky míry v buňce tabulky, použijí se výchozí jednotky dokumentu.

Normalizované a uživatelské iSoučásti

Můžete vytvořit dva typy rodin iSoučástí: standardní a uživatelské.

• Rodina normalizovaných iSoučástí definuje všechny hodnoty ve sloupcích. Pokud publikujete iSoučást pomocí normalizované rodiny iSoučásti, nelze po vložení upravit žádné členy ani hodnoty.
• Rodina uživatelské iSoučásti obsahuje alespoň jeden sloupec označený jako sloupec uživatelských parametrů. Uživatelské parametry členu iSoučásti lze upravit při vložení. Do členu uživatelské iSoučásti lze přidat prvky, což znamená, že dva členy uživatelské iSoučásti vytvořené pomocí stejných parametrů se mohou lišit. Sloupec členu uživatelské iSoučásti se zobrazuje s modrým pozadím.

Rodiny uživatelských iSoučástí nelze upravovat přímo, při umisťování členu však můžete vybrat hodnoty uživatelských parametrů. Napříkladu  rodiny železných profilů si zvolíte iSoučást, kterou chcete použít, a pak můžete upravit některé typy hodnot, jako například délku, šířku nebo tloušťku. Upravit lze pouze hodnoty určené při vytvoření rodiny iSoučásti.

Ukládání normalizovaných a uživatelských iSoučástí

Doporučujeme, abyste rodiny normalizovaných iSoučástí ukládali do knihovny, jejíž cesta je obsažena v aktivním souboru projektu. Tato trajektorie se nazývá proxy trajektorie.

Složky knihovny musí mít stejný název jako knihovna rodiny s úvodním podtržítkem. Pokud jsou například rodiny uloženy v knihovně nazvané Šrouby, můžete definovat knihovnu nazvanou _Šrouby. Aplikace Inventor bude automaticky ukládat iSoučásti generované rodinami v knihovně _Šrouby. Lze definovat více proxy cest a přidat je do projektu. Tato technika je užitečná například v případě, kdy chcete seskupit tabulkové komponenty dle kategorie. Nadbytečné cesty (zobrazují se červeně) v souboru projektu lze odstranit.

Jestliže nezadáte proxy cestu, aplikace Inventor vytvoří soubor členu v podadresáři složky obsahující rodinu iSoučásti. Například může existovat iSoučást Šroub.ipt v umístění C:\temp. Když umístíte člen iSoučásti do sestavy, aplikace Inventor vytvoří soubor členu iSoučásti v umístění C:\temp\Šroub.

Členy uživatelských iSoučástí lze naopak uložit kamkoliv, kam se ukládají jiné součásti. Umístění můžete určit v dialogu Umístit uživatelskou iSoučást v prostředí sestav.

Souhrn rozdílů mezi členy normalizovaných a uživatelských iSoučástí

Pracovní prvky v iSoučástech

Pracovní prvky jsou v iSoučástech užitečné. Pracovní prvky jsou v aplikaci Inventor užitečné ke spojení součástí v sestavách vazbami a k vytvoření svorek v elektrických součástech.

Pracovní prvky v součásti vytvořte před její transformací na rodinu iSoučásti. Poté v dialogu Autor iSoučásti vyberte pracovní prvky, které chcete zahrnout či vyloučit v tabulce iSoučásti. Ve výchozím nastavení jsou vyloučeny všechny pracovní prvky, kromě svorek (pracovní body) v elektrických součástech a pracovních prvků opatřených iVazbami.

Poznámka: Viditelnost pracovních prvků je určena v původní součásti. Nelze ji upravit, ale po umístění členu iSoučásti lze pomocí položky Pohled Viditelnost Viditelnost objektu pracovní prvky globálně zapnout a vypnout.

Plechové iSoučásti

Plechové iSoučásti mají další atributy:

• specifikaci pravidla plechu,
• specifikaci pravidla rozvinu plechu,
• volitelnou specifikaci alternativní pojmenované orientace rozvinu,
• volitelné individuální řízení označení sekvence pořadí ohybů na členech rozvinu zachycených pomocí možnosti rozsahu členů rodiny.

Pokud má plechová iSoučást obsahovat vypnutí prvků, která zamezují ohybům (a která tak mají dopad na sekvenci pořadí ohybu), je třeba tuto skutečnost dodatečně zvážit, chcete-li tyto atributy využít.

Při vytváření rodiny plechové iSoučásti vzniká výchozí pořadí ohybů. Výchozí pořadí ohybu závisí na tom, zda v dokumentu plechu existuje těleso rozvinu.

• Pokud při transformaci součásti na rodinu iSoučásti žádný rozvin neexistuje, je každému rozvinu řádku členu přiřazeno zcela stejné pořadí ohybu (je vzato v úvahu vypnutí prvků).
• Pokud při transformaci součásti na rodinu iSoučásti rozvin existuje, je do každého výsledného členu rozvinu zkopírováno stávající pořadí ohybu (je vzato v úvahu vypnutí prvků). Pokud byl rozvin před transformací na rodinu iSoučásti přizpůsoben pomocí specifického pořadí ohybu, jsou již umístěna přizpůsobení výchozího pořadí ohybu (rozsahu rodiny) pro každý člen. Při využití možnosti rozsahu členů k úpravám jednotlivých rozvinů může mít každý rozvin definováno jedinečné pořadí ohybů.

U úprav rozsahu rodiny platí, že se výchozí pořadí ohybu chová stejně jako běžný rozvin komponenty plechu. V kontextu rodiny iSoučásti se ale může zdát, že je jeho chování odlišné. U aktivního členu spravuje rozvin pořadí ohybu automaticky na základě viditelných os (modelovaných a kosmetických). Osy, které u daného členu chybí (jsou vypnuté), zajišťují nepřerušenou sekvenci pořadí se zbývajícími pracovními prvky tím, že uvolní své číslo pořadí ohybu.

Tipy k vytváření iSoučástí

• Doporučujeme vytvořit součást tak, aby se relativně blížila své skutečné velikosti. Potom pomocí kót přesně definujte geometrii náčrtu. Pokud je to nutné, kóty můžete upravit při vytváření tabulky iSoučásti.

• Po vytvoření základní součásti můžete pomocí příkazu Parametry přejmenovat systémové parametry a vytvořit smysluplné názvy parametrů. Poté pomocí dialogu Autor iSoučásti vytvořte rodinu iSoučásti. Pojmenované parametry budou automaticky přidány do tabulky iSoučásti.

• Parametry se zobrazují v pořadí, v jakém byly přidány do tabulky iSoučásti. Parametry přidávejte v takovém pořadí, aby související sloupce parametrů byly u sebe.

• Při vytváření rodiny iSoučásti používejte prvky Vypnutí a Zapnutí pro provádění významných změn členů. Přidejte prvky do tabulky iSoučásti a pak určete stav zapnutí nebo vypnutí prvků v každém řádku tabulky iSoučásti.

  Poznámka: U každého prvku, který chcete vypočítat nebo vypnout, můžete také zadat buňku uživatelského parametru nebo sloupec uživatelského parametru. Jakmile bude iSoučást umístěna, zadejte potřebný stav potlačení.

• V dialogu Autor iSoučásti klikněte v pravém podokně pravým tlačítkem na materiály, velikosti nebo jiné důležité hodnoty a označte je jako klíče. Čísla klíčů určují hierarchii vnoření v prohlížeči modelu, ale zobrazují se zde pouze klíčové hodnoty.

  Poznámka: Jeden sloupec nebo buňku nelze označit jako uživatelskou hodnotu a současně jako klíč.

• Pokud vyberete ze seznamu vlastností nástroje Design Assistant vlastnost Materiál, je nutné se pomocí možnosti Sloupec materiálu na kartě Další ujistit, že je aktuální vzhled nastaven na hodnotu Dle materiálu.

• Aby byly vlastnosti součásti použity ve výkresech a rozpisech materiálu, je nutné je zahrnout do tabulky iSoučásti, i přesto, že se jejich hodnoty mezi členy neliší.