Prvek šablonování

Prvky šablonování spojují více profilů do hladkých tvarů.

Prvky šablonování slučují více profilů nazývaných řezy a převádějí je na hladké tvary mezi profily nebo plochami součásti. Řezy mohou být křivky v 2D nebo 3D náčrtech, hrany modelu nebo smyčky na ploše. K určení tvaru a zabránění otáčení můžete použít trajektorie nebo osy a mapování bodů. Pro otevřené šablonované prvky mohou být oba řezy ostrým bodem nebo bodem dotyku. Šablonování může vytvářet objemová nebo povrchová tělesa.

Tip: Pomocí šablonování lze vytvářet složité organické tvary pro automobilový, námořní a spotřebitelský průmysl.

Používá se pro prvky šablonování.

• Vytvoření prvku tělesa nebo nového tělesa.
  
• K vytvoření tvaru, vytvoření modelu povrchu a následnému sešití výsledných sešitých ploch do tělesa.
  
• Vytvoření šablonovaných povrchů, které budou použity s příkazem Vyřezání k vytvoření tvaru nebo úpravě modelu.
  

Řezy šablonování

Po vytvoření požadovaných dvou počátečních řezů můžete vytvořit jakýkoliv počet řezů k docílení požadovaného tvaru. Pro kontrolu tvaru šablony mezi řezy můžete:

Přidat objem řezu.

Bez objemu

Oba řezy s rovnými koeficienty objemu

K vedení řezů použijte trajektorie šablonování.

K vedení řezů použijte osu.

Součást směřuje nebo ukazuje do prvku šablonování.

Jako počáteční nebo konečné řezy lze zvolit nerovinné nebo rovinné plochy . U přirozeného přechodu vytvořte šablony s tangenciální spojitostí (G1) nebo spojitostí zakřivení (G2) pro přilehlé plochy součásti. V G1 šabloně mohou být přechody mezi povrchy viditelné. Přechod G2 se také nazývá hladký a jeví se jako jeden povrch. Nezobrazuje přechod mezi plochami při zvýraznění.

Chcete-li použít existující plochu jako počáteční nebo koncový řez šablonování, můžete vybrat plochu přímo bez nutnosti vytvoření náčrtu.

Pro otevřené šablonované prvky můžete začít nebo ukončit řez v bodě. Platné možnosti pro šablonování k bodu jsou:

• vrcholy modelu,
• střední body hran modelu,
• pracovní body,
• viditelné vrcholy náčrtu,
• viditelné střední body entity,
• viditelné body náčrtu.

Poznámka: Při výběru bodu nevybírejte geometrii, ke které je daný bod připojen. Na tomto obrázku je místo koncového bodu vybrána křivka spline:

Výsledkem výběru je chybové hlášení. Použijte možnost Vybrat jiné, dokud nebude zvýrazněn pouze daný bod.

Chcete-li vytvořit ostrý bod ukončení, použijte příkaz Šablonování k bodu s podmínku Ostrý bod (výchozí).

Chcete-li vytvořit zaoblenější ukončení, použijte příkaz Šablonování k bodu s podmínkou tečnosti a faktorem hmotnosti.

Chcete-li vytvořit zaoblené ukončení tečné k rovině, použijte příkaz Šablonování k bodu s podmínkou tečnosti k rovině a faktorem hmotnosti.

Při určování osy s bodovým průřezem musí osa bodovým průřezem procházet. Nejlepších výsledků dosáhnete, pokud bude procházet v blízkosti středu sousedního řezu.

Šablonování mezi dvěma bodovými řezy musí pro definici tvaru zahrnovat vnitřní řez.

Přechody z jednoho řezu k dalšímu

Chcete-li nastavit podmínku ohraničení, použijte kartu Podmínky. K určení tvaru a tečnosti povrchu šablonování můžete určit úhel přechodu (výchozí hodnota je 90 stupňů) a hmotnost.

Hmotnost není číselná vzdálenost, jedná se o součinitel vlivu. Jinými slovy ovládá součinitel hmotnosti množství vlivu tvaru řezu před sloučením do dalšího řezu.

V tomto příkladě jsou oba šablonové řezy nastaveny na výchozí hodnotu Volné podmínky. Není použit žádný úhel nebo faktor hmotnosti.

V tomto příkladu jsou oba řezy nastaveny na Podmínku směru. Obdélníkový řez šablonování má součinitel hmotnosti 10 (10x) a kruhový řez má součinitel hmotnosti 5 (5x). Hodnota úhlu přechodu je pro oba řezy 90 stupňů.

V tomto příkladu jsou oba řezy nastaveny na Podmínku směru. Oba řezy mají faktor hmotnosti 10 a úhel přechodu 90 stupňů.

V tomto příkladu jsou oba řezy nastaveny na Podmínku směru. Oba řezy mají součinitel hmotnosti 10. Obdélníkový řez má úhel přechodu 90 stupňů (pravoúhlý přechod). Kruhový řez má úhel přechodu 180 stupňů (rovinný přechod).

V tomto příkladu jsou oba řezy nastaveny na Podmínku směru. Oba řezy mají faktor hmotnosti 10 a úhel přechodu 180 stupňů.

Vztah mezi nastavením váhy a strmostí přechodu plochy šablonování závisí na faktorech, jako je tvar řezu a vzdálenost mezi řezy.

Chcete-li pochopit vliv svých požadavků na navrhování na prvek šablonování, experimentujte:

• se vzdáleností mezi řezy,
• s řezy, které nejsou srovnány podél přímého vektoru.
• s řezy, které začínají a končí v bodě.

Poznámka: Vysoké hodnoty hmotnosti mohou znamenat zkroucení šablonované plochy a způsobit průnik plochy se sebou samou. K dosažení požadovaného tvaru se obvykle používá faktor hmotnosti nastavený na hodnotu od 1 do 20. Chcete-li minimalizovat deformaci tvaru, nastavte na každém řezu pracovní body. Poté vytvořte trajektorie, 2D nebo 3D křivky procházející pracovními body.

Trajektorie nebo osa ve tvaru šablonování

Trajektorie jsou 2D křivky, 3D křivky nebo hrany modelu, které určují tvar šablonování mezi řezy. K upřesnění tvaru šablonování můžete přidat libovolný počet trajektorií. Trajektorie ovlivňuje celé šablonované těleso, nejen vrcholy řezu, které protíná.

Sousední trajektorie ovlivňují vrcholy řezu bez trajektorie. Trajektorie musejí protínat každý řez a musí končit na nebo za prvním a posledním řezem. Při vytváření šablonování software ignoruje část trajektorie, která přesahuje řez. Prodloužení lišty za řez je užitečnou technikou na dosažení plynulého tvaru. Trajektorie musejí být souvisle tečné. V tomto případě jsou dvě lišty prodlouženy za počáteční a koncový řez k dosažení přirozeného přechodu.

Osa je typem trajektorie, ke které jsou řezy šablonovaného prvku kolmé, což způsobuje podobné chování jako v případě trajektorie tažení. Osové šablonování udržuje souvislejší přechod mezi plochami průřezů vybraných šablonovaných řezů. Středové čáry se řídí stejnými kritérii jako lišty, jen s tím rozdílem, že nemusejí protínat řezy a lze vybrat jen jednu osu.

.

Možnosti sloučení tečných ploch

Pokud řezy šablonování obsahují vrcholy, obsahuje výsledné šablonování několik ploch oddělených hranami, které vznikly mezi vrcholy řezů. Například šablonování mezi čtvercovými řezy vytvoří čtyři postranní plochy.

Někdy šablonování představuje složitý organický tvar jako u některých spotřebních produktů. Takové hrany jsou často nevhodné, zvláště mezi tangentami G1 nebo hladkými plochami G2. Chcete-li odstranit nechtěné hrany mezi tečnými nebo hladkými povrchy tam, kde je to možné, použijte možnosti sloučení tečných ploch.

Poznámka: Při použití osy je slučování křivek automatické.

Používá se pro šablonování oblasti

Šablonování oblasti podporuje návrh hydraulických a pneumatických komponent, potrubí a lisovaných plastových součástí. V těchto a dalších návrzích je důležitý průtok plynu nebo kapaliny. Šablonování oblasti umožňuje lepší ovládání průřezových ploch v zadaných bodech podél šablonovaného prvku.

Pomocí zaoblení s proměnným poloměrem můžete vybrat body na hraně a definovat hodnoty poloměru. Podobně můžete šablonování oblasti použít k výběru bodů podél osy. V těchto bodech definujte oblast průřezu, nebo faktoru měřítka, který šablonování příslušně zvětšuje nebo zmenšuje. Chcete-li použít estetické změny šablonování, použijte příkaz Šablonování oblasti.

Šablonování plochy se řídí stejnými kritérii jako osové šablonování. Řezy se umísťují na osu. Šablonování oblasti na rozdíl od osového šablonování připojuje upravitelné rozměry řezu k vybraným řezům a k případným umístěným řezům.