 |
Prvky vystřižení rohu lze vytvořit automaticky při vytváření jiných prvků nebo v případě potřeby ručně během procesu návrhu. Automatický prvek rohu lze nejsnadněji ilustrovat na případu, kdy jsou vytvářeny dva prvky příruby pomocí stejných parametrů na sousedních hranách plochy plechu (jak je znázorněno na obrázku vlevo). |
V případě automatického i ručního vytváření obsahuje nástroj Vystřižení rohů možnosti, které určují způsob spojení ploch podél vystřižení (vzdálenost a polohy) a způsob uvolnění ohybů v rozvinu. Při vytváření budou tyto možnosti nastaveny na výchozí hodnoty a nastavení definované pravidlem plechu, která však lze změnit tak, aby vyhovovala specifikům návrhu, která jsou pro jednotlivé rohy jedinečná.
| Metoda plocha/hrana – metoda použití mezery vystřižení založená na měření od plochy příruby spojené s první vybranou hranou k druhé vybrané hraně. Tato metoda je podporována pouze v případě, jsou vystřižení rohu použita ručně pomocí prvku Vystřižení rohu. U vystřižení rohu vytvořených ve verzích aplikace Autodesk Inventor starších než R2008 byla využívána výhradně tato metoda. Rohy vytvořené automaticky prvkem Příruba nebo Profilový ohyb používají metodu Maximální vzdálenost mezery, která je popsána v následující části. | |
|
Maximální vzdálenost mezery – metoda použití mezery vystřižení, kterou lze změřit posunutím měřidla fyzické kontroly tloušťky odpovídající nabízené hodnotě vzdálenosti mezery mezi hranami a plochami výsledného rohu a podél nich. Výhody této metody jsou patrné u nepravoúhlých rohů (jejich úhel je větší nebo menší než 90 stupňů). Rohy vytvořené automaticky prvkem Příruba a Profilový ohyb využívají výhradně metodu Maximální vzdálenost mezery. Tato metoda umožňuje vyšší kontrolu při určování mezer, což nebylo dříve možné vzhledem k výše uvedené metodě Plocha/hrana, jak je znázorněno ve zvětšeném detailu mezery součásti na následujícím obrázku: |
|
 |