Síťové světlo představuje 3D vyjádření distribuce intenzity světla světelného zdroje. Pásmová světla lze použít k vyjádření anizotropní (nejednotné) distribuce světla odvozené z dat poskytovaných výrobci skutečných světel. Tím získáte mnohem přesnější vyjádření vykresleného světla, než mohou zajistit reflektory či bodová světla.
Informace o distribuci směrového světla jsou uloženy v souboru fotometrických dat ve formátu IES používajícím standardní formát souborů IES LM-63-1991 pro fotometrická data.
Chcete-li popsat směrovou distribuci světla vydávaného zdrojem, odhadne aplikace zdroj podle bodového světla umístěného do fotometrického středu. S tímto odhadem je distribuce charakterizována pouze jako funkce odchozího směru. Je uvedena intenzita osvětlení zdroje pro předem určenou sadu horizontálních a vertikálních úhlů a systém může vypočítat tuto intenzitu podél volitelného směru interpolací.
Goniometrické diagramy
Fotometrická data jsou často popisována pomocí goniometrického diagramu.
Goniometrický diagram síťové distribuce
Tento typ diagramu vizuálně reprezentuje způsob, jakým se intenzita jasu zdroje liší ve vertikálním úhlu. Horizontální úhel je však pevný, a pokud není distribuce osově souměrná, může být k popisu kompletní distribuce potřeba více než jeden goniometrický diagram.
Fotometrické sítě
Fotometrická síť je trojrozměrné vyjádření distribuce světla. Rozšiřuje goniometrický diagram do tří dimenzí, takže je možné současně zkoumat závislosti intenzity osvětlení u vertikálního a horizontálního úhlu. Střed fotometrického pásma představuje střed světelného objektu.
Intenzita jasu v jakémkoli daném směru je proporční vůči vzdálenosti mezi tímto pásmem a fotometrickým centrem, měřeno podél čáry vycházející ze středu v zadaném směru.
Příklad izotropické distribuce
Koule soustředěná kolem počátku je vyjádřením izotropické distribuce. Všechny body v diagramu jsou ve stejné vzdálenosti od středu, a proto je světlo vydáváno rovnoměrně do všech směrů.
Příklad elipsoidní distribuce
V tomto příkladu jsou body v negativním směru Z ve stejné vzdálenosti od počátku jako odpovídající body v kladném směru Z, takže je nahoru i dolů vydáváno stejné množství světla. Žádné body nemají příliš velkou součást X nebo Y, kladnou či zápornou, takže je ze světelného zdroje laterálně vydáváno méně světla.