Standardní formát souborů IES

Fotometrický datový soubor ve formátu IES (Illuminating Engineering Society) můžete vytvořit pomocí standardního formátu souborů IES LM-63-1991 pro fotometrická data.

Distribuce intenzity jasu (LID) u svítidel se měří v uzlech fotometrického pásma u pevné sady horizontálních a vertikálních úhlů. Póly pásma leží podél vertikální osy, přičemž úplné dno odpovídá vertikálnímu úhlu o nula stupních. Horizontální osa odpovídá horizontálnímu úhlu nula stupňů a je orientována paralelně s délkou svítidla. Tento typ fotometrického pásma je generován goniometrem typu C a je nejpopulárnější v Severní Americe; ostatní typy goniometrie jsou podporovány standardním formátem souborů, ale nejsou zde probrány.

Fotometrická data jsou uložena v souboru ASCII. Každý řádek v souboru musí být dlouhý nejméně 132 znaků a musí být ukončen znakem konce řádku. Delší řádky lze prodloužit vložením znaků konce řádku.

    Každé pole v souboru musí začínat na novém řádku a musí se zobrazit přesně v tomto pořadí:

  1. IESNA91
  2. [TEST] Číslo zkušební sestavy dat
  3. [MANUFAC] Výrobce svítidla
  4. TILT=ŽÁDNÝ
  5. 1
  6. Počáteční jmenovité lumeny použité v testu nebo -1, pokud je použita absolutní fotometrie a hodnoty intenzity nezávisí na různých hodnoceních lampy.
  7. Faktor násobení pro všechny hodnoty kandely v souboru. Díky tomu je možné snadné škálování všech hodnot kandely v souboru, pokud hodnoty měřítka pracují v neobvyklých jednotkách – například jestliže obdržíte fotometrické hodnoty z katalogu pomocí pravítka v goniometrickém diagramu. Obvykle je faktor násobení 1.
  8. Počet vertikálních úhlů ve fotometrickém pásmu.
  9. Počet horizontálních úhlů ve fotometrickém pásmu.
  10. 1
  11. Typ jednotky použitý k měření rozměrů otvoru svítidla. Hodnota 1 zastupuje stopy, hodnota 2 metry.
  12. Šířka, délka a výška otvoru svítidla. Normálně je tato hodnota 0 0 0.
  13. 1.0 1.0 0.0
  14. Sada vertikálních úhlů uvedených ve vzestupném pořadí. Pokud distribuce spadá výhradně do dolní hemisféry, musí být první a poslední úhel 0 ° a 90 °. Jestliže spadá zcela do horní hemisféry, musí být první a druhý úhel 90 ° a 180 °. Jinak musí být 0 ° a 180 °.
  15. Sada horizontálních úhlů uvedených ve vzestupném pořadí. První úhel musí být 0 °. Poslední úhel určuje stupeň laterální symetrie zobrazený podle distribuce intenzity. Je-li úhel 0 °, je distribuce osově souměrná. Je-li úhel 90 °, distribuce je symetrická v každém kvadrantu. Pokud je úhel 180 °, je distribuce symetrická kokem vertikální roviny. Pokud je úhel větší než 180 ° a menší nebo roven 360 °, distribuce nevykazuje žádné laterální symetrie. Všechny ostatní hodnoty jsou neplatné.
  16. Sada hodnot kandely. Nejprve jsou uvedeny všechny hodnoty kandely odpovídající prvnímu horizontálnímu úhlu počínaje hodnotou odpovídající nejmenšímu vertikálnímu úhlu a pohybující se nahoru k související vertikální rovině. Pak jsou uvedeny hodnoty kandely odpovídající vertikální rovině prostřednictvím druhého horizontálního úhlu a tak dále až k poslednímu horizontálnímu úhlu. Každý vertikální řez hodnot musí začínat na novém řádku. Dlouhé řádky mohou být porušeny mezi hodnotami podle potřeby, podle dříve uvedených pokynů.

Příklad fotometrického datového souboru

Následující příklad uvádí fotometrický datový soubor.