Osvětlení scény vám mohou pomoci nastavit také pokyny k osvětlení používané fotografy, kameramany a choreografy.
Vaše volba osvětlení závisí na tom, zda scéna simuluje přirozené nebo umělé osvětlení. Scény osvětlené přirozeným světlem, například denním nebo měsíčním světlem, získávají nejdůležitější osvětlení z jednoho světelného zdroje. Uměle osvětlené scény mají naopak několik světelných zdrojů podobné intenzity.
Z praktických důvodů na úrovni přízemí má sluneční světlo paralelní paprsky vycházející z jednoho směru. Směr a úhel jsou různé v závislosti na denní době, zeměpisné šířce a ročním období.
Při jasném počasí je barva slunečního světla světle žlutá: například hodnoty RGB 250, 255, 175 (HSV 45, 80, 255). Zamračené počasí může zabarvit sluneční světlo modře, při bouřce pak na tmavě šedou. Částečky ve vzduchu mohou slunečnímu světlu dodat oranžový nebo hnědavý tón. Při západu a východu slunce může být barva spíše oranžová nebo červená než žlutá.
Čím je den jasnější, tím jsou stíny vzdálenější a mohou být podstatné pro dodání trojrozměrnosti přirozeně osvětlené scény.
Směrové světlo může také simulovat měsíční světlo, které je v porovnání se slunečním bělejší, ale tlumenější.
Sluneční světlo a měsíční světlo lze simulovat pomocí systému slunečního světla nebo vzdáleného světla.
Scénu lze uměle osvětlit bodovými světly, reflektory, vzdálenými světly nebo síťovými světly. Proto může být užitečné vědět, jak se světlo přirozeně chová.
Když světelné paprsky dosáhnou povrchu, povrch je odrazí, nebo některé z nich, a umožní tak zviditelnění povrchu. Vzhled povrchu závisí na světle, které na něj dopadá, v kombinaci s vlastnostmi materiálu povrchu, například barva, hladkost, neprůhlednost a odrazivost.
Roli v rendrování objektů ve scéně hrají také ostatní faktory, například barva, intenzita a úhel dopadu světla.