Jakmile vytvoříte rozvržení, odvoďte nuceným způsobem z instancí bloku náčrtu instance komponent v souborech součástí a sestav. U příkazu Vytvořit komponenty zůstanou instance tvarů komponent v rozvržení asociovány s instancemi bloku. V důsledku toho se změny provedené do tvarů definice bloku jsou odrazí v souborech součásti a sestavy. Změníte-li vazby náčrtu v rozvržení a chcete-li, aby se nové chování projevilo v instancích komponent, zopakujte příkaz Vytvořit komponenty u ovlivněných komponent. Vazby sestavy se odpovídajícím způsobem aktualizují. Při použití příkazu Vytvořit součást zůstanou tvar a polohy instance komponenty v rozvržení asociovány s instancemi bloku. Změníte-li tvar nebo polohu instancí vašeho bloku, v souboru součásti se tyto změny projeví.
Jakmile vytvoříte rozvržení, odvoďte nuceným způsobem z instancí bloku náčrtu instance komponent v souborech součástí. Při použití příkazu Vytvořit součást zůstanou tvar a polohy instance komponenty v rozvržení asociovány s instancemi bloku. Změníte-li tvar nebo pozici instancí vašeho bloku, v souboru součásti se tyto změny projeví.
Pomocí příkazu Vytvořit komponenty vytvořte několik nových souborů součástí a sestav nebo pomocí příkazu Vytvořit součást vytvořte jeden soubor součásti. K dispozici jsou možnosti přizpůsobení procesu Vytvořit komponenty, také lze nastavit výchozí možnosti příkazu Vytvořit komponenty.
Jediný soubor součásti vytvoříte pomocí příkazu Vytvořit součást.
Součást a vazby rozvržení
- V souborech cílové sestavy je vytvořena součást rozvržení, se kterou jsou svázány instance komponenty (součást a sestava). Součást rozvržení obsahuje náčrt rozvržení a spolu s vazbou rozvržení řídí asociativitu mezi instancemi komponenty a rozvržením. Ve výchozím nastavení je součást rozvržení skrytá.
- V souborech podsestavy vytvořených z vnořených bloků v nadřazeném náčrtu rozvržení je také vytvořena součást rozvržení, se kterou jsou komponenty instance svázány. V tomto případě spravuje součást rozvržení vztahy mezi podřazenými vnořenými bloky. Instance komponent odpovídají podřazeným vnořeným blokům a podsestava odpovídá nadřazeným vnořeným blokům. Ve výchozím nastavení je součást rozvržení skrytá.
- Vazby rozvržení jsou vytvořeny, tak jak to je ukázáno v prohlížeči. Vazba rozvržení se skládá z vazeb stejný směr mezi třemi primárními rovinami rozvržení a odvozenými součástmi a z vazby nulový úhel mezi osami Z rozvržení a odvozenými součástmi. Při výběru komponenty je k dispozici místní nabídka vazby rozvržení. Pomocí možností poloh z nabídky můžete potlačením nebo povolením podřazených vazeb ve vazbách rozvržení řídit chování komponent.
-
- Když je zapnuta možnost Vazba na rovinu rozvržení, vazba stejného směru asociovaná s rovinou rozvržení (XY) bude aktivní a osa Z vazby úhlu bude potlačena. Tím je znemožněn pohyb instance komponenty směrem k rovině rozvržení.
- Když je možnost Vazba na rovinu rozvržení vypnutá, budou vazby stejného směru potlačeny a vazba úhlu mezi osami Z je aktivní. To omezí pohyb instance komponenty na směr rovnoběžný k rovině rozvržení, instance ale může být přetažena nebo odsazena od roviny rozvržení.
Je-li například povolena možnost Pozice řízení sestavy (2D), nastane tato situace:
- Vazby sestavy budou vytvořeny, je-li v dialogu Vytvořit komponenty nastavena možnost Vytvářet ekvivalentní vazby sestav. Tyto vazby odpovídají geometrickým vazbám mezi instancemi bloku náčrtu.
Pracovní postup příkazu Vytvořit komponenty uchovává asociativitu mezi bloky a instancí komponenty vzhledem ke tvaru. Izoluje však instanci komponenty od pozičních změn bloku v rozvržení. Ohromnou výhodu této funkce si uvědomíte, když budou návrhy koordinovány pomocí systému správy dat.
Řekněme například, že máte rozsáhlou sestavu reprezentovanou rozvržením. Pomocí příkazu Vytvořit komponenty jste vytvořili několik souborů součásti z instancí bloků v rozvržení. Poté se rozhodnete změnit polohu několika instancí bloku v rozvržení, ale ne jejich tvar. Protože poloha instance bloku neovlivňuje instance asociovaných komponent, dokumenty, které určují návrh instance komponenty, nebudou ovlivněny. V důsledku toho se vyhnete zbytečným revizím dokumentů návrhu v systému správy dat. Všimněte si, že kterékoli dokumenty návrhu zahrnující polohu komponenty, například výkresy sestavy, ve kterých se komponenta vyskytuje, by vyžadovaly revizi.
Schopnost izolovat tvar od poloh je založena na použití součásti a vazby rozvržení. V sestavách, ve kterých se vyskytuje nová komponenta, budou vytvořeny součást a vazba rozvržení. Součást rozvržení obsahuje náčrt rozvržení a odráží všechny změny v rozvržení. Vazba rozvržení umístí instanci komponenty vzhledem k součásti rozvržení. V důsledku toho se změny pozice instancí bloku v rozvržení v sestavě projeví, ale aktuální návrh (tvar) instance komponenty nebude ovlivněn.
Prohlížeč modelu pro soubory sestavy vytvořený pomocí příkazu Vytvořit komponenty zobrazuje nové důležité položky:
Součásti složené z více těles
V určitých situacích návrhu může být efektivnější použít k prosazení pracovního postupu modelování shora dolů součást s více tělesy než náčrt rozvržení. V podstatě zacházíte se součástí s více tělesy jako s rozvržením, ale v prostředí modelování součásti. K dosažení požadovaného návrhu vytváříte a umísťujete několik objemových těles do jednoho souboru součásti. Potom nuceně odvodíte objemová tělesa do souborů součásti a umístíte je do své cílové sestavy.
V určitých situacích návrhu může být efektivnější použít k prosazení pracovního postupu modelování shora dolů součást s více tělesy než náčrt rozvržení. V podstatě zacházíte se součástí s více tělesy jako s rozvržením, ale v prostředí modelování součásti. K dosažení požadovaného návrhu vytváříte a umísťujete několik objemových těles do jednoho souboru součásti. Potom proveďte vynucené odvození pevných těles do souborů součástí.
Návrh komponenty, která obsahuje složité tvary napříč několika součástmi, je typický příklad toho, kdy jsou součásti s několika tělesy užitečné v modelování shora dolů. Vezměte si například standardní počítačovou myš. Myš má obvykle několik plastických součástí, které sdílejí složité křivky a plochy. Použijte-li bloky rozvržení a náčrtu k reprezentaci myši, bude obtížné spojit složité křivky a plochy do součástí dílce způsobem shora dolů. Použijete-li součást s více tělesy, na začátku vytvoříte celou myš jako jedno těleso a potom zpracováváte těleso do požadovaného tvaru. Potom rozdělíte jediné těleso do několika objemových těles, které představují jednotlivé prvky, například tlačítka a plášť myši. Příkazy Vytvořit součást a Vytvořit komponenty se používají k odvození objemových těles do souborů součásti cílové sestavy. Soubory součásti zůstanou asociovány se součástí s více tělesy, jakékoliv změny se tedy projeví v nových souborech.
Návrh komponenty, která obsahuje složité tvary napříč několika součástmi, je typický příklad toho, kdy jsou součásti s několika tělesy užitečné v modelování shora dolů. Vezměte si například standardní počítačovou myš. Myš má obvykle několik plastických součástí, které sdílejí složité křivky a plochy. Použijte-li bloky rozvržení a náčrtu k reprezentaci myši, bude obtížné spojit složité křivky a plochy do součástí dílce způsobem shora dolů. Použijete-li součást s více tělesy, na začátku vytvoříte celou myš jako jedno těleso a potom zpracováváte těleso do požadovaného tvaru. Potom rozdělíte jediné těleso do několika objemových těles, které představují jednotlivé prvky, například tlačítka a plášť myši. Proveďte odvození objemových těles do souborů součástí pomocí příkazu Vytvořit součást. Soubor součásti zůstane asociován se součástí s více tělesy, jakékoliv změny se tedy projeví v nových souborech.
Další informace o Součástech s více tělesy.